Úspěšné působení na západoevropském trhu, zaměstnávání pracovníků z východních členských států EU a vše řídí „mozek“ v Česku. Takhle nevypadá tradiční představa o exportu tuzemských firem do zemí na západ od našich hranic. Ukazuje se ale, že české firmy nemusí být jenom v nezdravě podřízeném postavení dodavatelů součástek (jak to často bývá v autoprůmyslu), ale dokážou se prosadit i díky finálním dodávkám produktů, služeb nebo výsledkům špičkového výzkumu, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie, který vydává ministerstvo zahraničí.
Začátek letošního roku poznamenaly dvě události, které výrazně ovlivní strategii boje o technologickou převahu ve světě. Čínská firma DeepSeek zaujala novým modelem umělé inteligence, jenž v některých ohledech překonává americkou konkurenci. A administrativa prezidenta Joea Bidena ještě těsně před svým odchodem přišla s přísnějšími limity vývozu polovodičových čipů nejen do Číny a dalších nepřátelských zemí, ale v omezené míře také do většiny států světa včetně Česka. Kdo bude stát na straně vítězů a kdo je poraženým, rozebírá ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Stát od vzniku samostatného Česka některé věci zanedbal, ztratili jsme tři dekády. „Není to jenom otázka krátkého názvu naší země, ale celkové prezentace státu vůči jeho občanům i navenek – tedy dlouhodobého brandingu,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz náměstek ministra zahraničí Jan Marian.
Evropa bude muset více investovat do polovodičového průmyslu. „Jinak by se smířila s tím, že bude vazalem někoho dalšího,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Karel Masařík, nejúspěšnější český podnikatel v čipovém oboru. Velkou šanci mají také Češi, kteří vedou klíčovou část vývoje evropského čipu. Masaříkova brněnská – a také mnichovská – firma Codasip tak směřuje k designu procesorů pro superpočítače, datová centra i automobily budoucnosti.
Skepse ohledně budoucí obnovy Ukrajiny je sice v současné situaci pochopitelná, ale západní podpora napadené zemi určitě neskončí. Náměstek ministra zahraničí Jan Marian nepochybuje, že na Ukrajinu bude dál proudit pomoc západních zemí i mezinárodních finančních institucí. „Je hodně důležité, abychom se nepoddávali ruským narativům typu, že Rusko není možné porazit,“ řekl dále v rozhovoru pro Export.cz.
Zvolený prezident Spojených států Donald Trump v předvolební kampani prohlásil, že Evropa zaplatí vysokou cenu za to, že „nekupuje dostatek amerického exportu“. Příští měsíce ukážou, jak oprávněné jsou obavy z vysokých cel na dovoz z Evropské unie. I Evropané ale mají pro obchodní jednání v rukou trumf, který by mohl hrozby obchodní války mezi spojenci na obou březích Atlantiku minimálně výrazně zmírnit. Je jím zemní plyn, píše ve své analýze Jan Žižka z Export.cz.
Čeští investoři jako Petr Kellner v minulosti sázeli na východní trhy včetně Ruska a Číny. V posledních letech se do centra pozornosti dostaly investice, které míří z Česka na Západ – od Daniela Křetínského v západní Evropě po zbrojaře ze skupiny CSG nebo České zbrojovky v Americe. České investice ale také mohou mít pro mnohé nečekanou tvář z hlediska geografického i oborového zaměření. Jaký scénář píše byznys pro tuzemskou ekonomiku shrnuje ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
O významu investic přímo v české ekonomice všichni dávno vědí, stranou pozornosti ale zůstává potřeba investic českých firem v zahraničí. „Tyto investice přitom mohou vyvažovat současnou velkou mezeru mezi vyvezeným a dovezeným kapitálem. Dividendy budou více přitékat také opačným směrem do Česka,“ řekl přední ekonom Petr Zahradník v rozhovoru pro Export.cz. Je zastáncem promyšlené státní podpory investic v zahraničí, kterou by mohla do značné míry převzít agentura CzechInvest.
Známý český podnikatel Martin Wichterle říká, že probádal spoustu slepých uliček. „Bez toho to nejde,“ dodal v rozhovoru pro Export.cz. Slepé uličky jeho firmě Wikov, přednímu světovému výrobci průmyslových převodovek, také hodně přinesly. Platí to například o společných aktivitách Wikovu s dceřinou společností německého Siemensu, které se zaměřovaly na servis převodovek. Těm poměrně rychle odzvonilo, ale českou firmu tato nepříliš významná epizoda nakopla k novému významnému oboru.
Skupina Energo-Pro podnikatele Jaromíra Tesaře poslední energetickou krizi zvládla dobře, udělala si z ní ale jasný závěr. „Svět se mění a stává se více volatilním, nestabilním,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Petr Milev, výkonný šéf této mezinárodní skupiny se sídlem v Praze. „Musíme být připraveni na to, že krize budou přicházet, umět s nimi žít, počítat s vyšší nestabilitou a výkyvy cen energií.“
Nástup vodíkových technologií, které přemění nejen energetiku, ale celé hospodářství, je podle všeho pouze otázkou času. Možná delšího, než si představovali optimisté, ale možná příliš krátkého na to, aby se Česko a celá Evropa připravily na všechny důsledky – včetně bezpečnostních. Rizika spočívají hlavně v tom, že se náš kontinent stane závislým na dovozu jako v případě zemního plynu a že Čína nástup nové éry opět využije k budování své technologické převahy, píše ve své analýze pro Export.cz Jan Žižka, šéfeditor Moderní ekonomické diplomacie.
V souvislosti s nedávným zapálením haly zbrojovky LPP Holding v Pardubicích bylo zadrženo celkem 5️⃣ osob. Novinářům to dnes při návštěvě Slovenska řekl český ministr vnitra Lubomír Metnar, detaily neuvedl. Česká policie o víkendu informovala o zadržení čtvrté podezřelé osoby v případu, kterou pak soud poslal do vazby.
Český výrobce bezpilotních letadel Primoco UAV SE v pátek předal španělské civilní stráži Guardia Civil stroje za čtyři miliony eur, což je v přepočtu téměř 1️⃣0️⃣0️⃣ milionů korun. Stalo se tak zhruba měsíc po oznámení kontraktu. Letouny Španělsku pomohou monitorovat námořní trasy a hranice.
Akcie zbrojařské společnosti Czechoslovak Group dnes na burze v Amsterodamu 📉 klesly na historické minimum. Zatímco v pátek se dostaly pod upisovací cenu 25 eur, dnes klesly až na 22,70 eura, ukazují burzovní statistiky trhu Euronext. Server Follow the Money píše o narůstajících skandálech, které se úpisu akcií CSG týkají. Na některé už dříve upozornila zahraniční média, CSG pochybení odmítla.
Někteří spojenci kvůli současné energetické krizi vyslali Ukrajině signály, aby omezila své útoky na ropnou infrastrukturu na ruském území. Dnes to v rozhovoru s novináři na platformě WhatsApp řekl ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj.
Poptávka po pohonných hmotách v Česku i přes prudké zdražování 📈 vzrostla. Podle předběžných odhadů České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) se během březnových týdnů zvýšila spotřeba nafty oproti běžným obdobím o zhruba 25 procent a u benzinu až o 15 procent, uvedl mluvčí ČAPPO Václav Loula.
Většinu nákladů souvisejících s 📈 vyššími cly na dovoz do Spojených států nesou američtí spotřebitelé a dovozci. Vyplývá to ze studie, kterou dnes na svých internetových stránkách zveřejnila Evropská centrální banka.
Premiér 👴 Andrej Babiš (ANO) se sešel na úřadu vlády se zástupci největších distributorů pohonných hmot v Česku. Fotografii ze začátku schůzky zveřejnil na síti X. Cenami, které od konce února vystoupaly kvůli konfliktu na Blízkém východě, se poté bude zabývat i vláda. Premiér o víkendu uvedl, že jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je zastropovat marže obchodníků.
Ceny ropy zahájily týden dalším 📈 růstem. Přispěla k tomu zpráva, že jemenští povstalci Húsíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. Severomořská ropa Brent si kolem 08:15 středoevropského času připisovala přes dvě procenta a pohybovala se mírně nad 115 dolary za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykazovala nárůst o více než procento, dostala se tak nad 100 dolarů za barel.
Čínský prezident 👴 Si Ťin-pching pozval šéfku tchajwanské největší opoziční strany Čcheng Li-wen na návštěvu Pekingu. Dnes o tom informovala agentura Reuters. Čcheng, která se loni v listopadu ujala vedení tchajwanské Národní strany (Kuomintang, KMT), si přeje úzké vztahy s Pekingem.
Ani v loňském roce se ❌ nepodařilo zásadně stabilizovat veřejné finance. Přestože rostly příjmy státního rozpočtu i celá ekonomika, výdaje rostly rychleji. Plánovaný schodek rozpočtu vláda výrazně překročila. Státní dluh dál narůstal a přiblížil se 3,7 bilionu korun. Vysoký podíl povinných výdajů navíc dlouhodobě zvyšuje zranitelnost veřejných financí a snižuje odolnost státu vůči budoucím krizím, uvedl NKÚ..
