Zastropování cen energií i pro velké firmy je logickým krokem, tvrdí oslovení analytici. Podle nich opatření sice dál zatíží státní rozpočet, je však nutné pro udržení konkurenceschopnosti tuzemského průmyslu. Rozšíření cenového stropu na energie i na velké podniky navrhuje ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), vláda by o něm měla jednat příští týden.
Zájem o připojení fotovoltaických elektráren v Česku je u ČEZ za poslední dva roky proti dřívějšku osminásobný a letos trojnásobný. Generální ředitel firmy Daniel Beneš uvedl, že ČEZ Distribuce od začátku roku eviduje 55 tisíc žádostí. Premiér Petr Fiala (ODS) zopakoval, že vláda chce do konce volebního období vybudovat 100 tisíc fotovoltaik.
Skutečně zvláštním způsobem řešíme v Česku problém s drahými energiemi, které dostávají do kolen tisícovky domácností i firem. Je konec roku, firmy přemýšlejí, jestli po Novém roce ještě otevřou. Řada z nich možná už ne.
Tříleté fixace u hypoték končí nyní těm, kdo měli extrémně nízké sazby i pod dvě procenta. Problémy se splácením hypotéky zatím mnoho lidí ale prý nemá. Banky hovoří o Češích jako o těch, kdo i v této době splácí velké úvěry na bydlení svědomitě a pravidelně. S rostoucí inflací, energetickou krizí a hrozbou zvýšení nezaměstnanosti se ale vyplatí vědět, co dělat, když nemáte na splátky hypotéky. Scénářů, co můžete v takovém případě dělat, je minimálně sedm.
Nejvíc nyní Radima Jančuru, majitele žlutých autobusů a žlutých vlaků, baví gastro. Koupil už druhý hotel v rakouských Alpách, a jak říká, chce vybudovat novou úroveň gastronomických služeb. Je to poněkud nečekaný posun, protože jeho hlavním byznysem je doprava. Dlouho sváděl souboj s Českými drahami i s jinými dopravci. Nakonec se mu povedlo vybudovat nejsilnější soukromou dopravní firmu v Česku. Dál ji rozvíjí, je kritický k vládě, ale do jeho srdce se zasekl restaurační byznys.
Senát schválil daň z mimořádných zisků i vyšší limit pro registraci k DPH. Zákon míří k podpisu prezidenta.
Země Evropské unie se shodly na novém souboru opatření proti energetické krizi, jeho konečné schválení však podmínily dohodou na omezení cen plynu. Po jednání s kolegy z unijních zemí to řekl český ministr průmyslu Jozef Síkela, podle něhož bude české předsednictví pracovat na dosažení dohody. Síkela dodal, že na 13. prosince svolal mimořádné zasedání ministrů, kde by mohly země své postoje sjednotit.
Výrobci elektřiny budou muset zřejmě platit odvody z nadměrných příjmů za její prodej. Novelu energetického zákona, která zavádí horní hranici cen elektřiny u výrobců, takzvané zastropování, ve čtvrtek schválil Senát. Sněmovna ji schválila minulý pátek. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.
V poslední době ubývá nepoctivých zprostředkovatelů energií. Obchody takzvaných energošmejdů komplikuje od poloviny roku nově zavedený registr energetických zprostředkovatelů a dolehla na ně i současná energetická krize. Shodli se na tom výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor a Michal Kulig, ředitel alternativního dodavatele firmy Yello, dceřiné společnosti Pražské energetiky (PRE). Dokládají to i fakta Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který má letos o 72 procent méně podání na zprostředkovatele než v minulých letech.
Politici některých zemí Evropské unie kritizují návrh na omezení cen plynu v případě jejich výrazného nárůstu, s nimž v úterý přišla Evropská komise. Zastánci zavedení cenového stropu hovoří o tom, že vzhledem k nastavené ceně 275 eur (6700 korun) za megawatthodinu je mechanismus komise v praxi téměř nepoužitelný či může mít negativní dopad. Podle diplomatů je téměř vyloučeno, že by se na parametrech cenové regulace na čtvrtečním zasedání shodli ministři energetiky. Spor okolo cenového stropu přitom může zablokovat i schválení dalších nouzových opatření.
Globální ekonomika by se v příštím roce měla vyhnout recesi. Nejhorší energetická krize od 70. let 20. století ale vyvolá prudké zpomalení, které nejvíce zasáhne Evropu.
