Po krátkodobých hrozbách, jako je pandemie covidu nebo válka na Ukrajině, se svět pomalu musí začít připravovat na skutečnou výzvu. Čína poprvé od šedesátých let začala vymírat, což bude mít kolosální dopady na světovou ekonomiku i řád.
Centrální banky patřily v roce 2022 ke klíčovým hráčům světové ekonomiky. Ačkoli si to možná někdo nechce přiznat, hrají v současnosti roli přinejmenším srovnatelnou s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, ne-li větší. A platí to i pro Aleše Michla, nového guvernéra České národní banky, který patřil k osobnostem roku 2022 podle byznysového portálu newstream.cz.
Jak se budou vyvíjet klíčové ukazatele tuzemské ekonomiky v příštím roce? Pokračujeme v anketě mezi uznávanými ekonomy s Petrem Bartoněm, hlavním ekonomem investiční skupiny Natland.
Inflace nejspíš nadále zůstane dvouciferná a může za to i aktuální politika České národní banky, myslí si bývalá zástupkyně České republiky ve Světové bance a respektovaná ekonomka Jana Matesová. Jak se podle ní bude vyvíjet česká ekonomika v příštím roce?
Důvěra v českou ekonomiku je znovu nejnižší od loňského března. Takzvaný souhrnný indikátor důvěry v prosinci klesl meziměsíčně o 0,6 bodu na hodnotu 89,5. Důvěra se snížila mezi podnikateli a také u spotřebitelů.
Poslouchat v posledních letech projevy prezidenta Zemana bylo vždy za trest. Vždycky jste věděli, že během řeči přijde okamžik, kdy si bude s někým svým záštiplným způsobem vyřizovat účty. Stalo se to i nyní, při jeho posledním proslovu k národu předtím, než si půjde číst jako důchodce knihy. Tentokrát zúčtoval s jakýmisi nekonkrétními „zakomplexovanými nulami“. Nejkrásnější na celém proslovu však bylo, že byl (snad) skutečně poslední.
Vláda podle prezidenta Miloše Zemana musí přijmout některé daňové návrhy ekonomů, které se týkají příjmů státního rozpočtu. Deficit státních financí je jedním ze zdrojů inflace, uvedl Zeman ve svém vánočním poselství ze zámku v Lánech. Inflaci zařadil vedle ruské invaze na Ukrajinu a energetické krize mezi nejvážnější problémy končícího roku 2022.
S ekonomickými prognózami je to v současné nejisté době složité, píše v komentáři pro Newstream David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte. A dodává: „Jisté je jen to, že půjde o složitý rok“.
Slovenská ekonomika i po 30 letech od rozdělení Československa zaostává za výkonem českého hospodářství. Slovensko ale zaznamenalo rychlejší tempo přibližování k průměru životní úrovně EU, které se v posledních letech ovšem prakticky zastavilo. V analýze hospodářského vývoje Slovenska v období jeho samostatnosti to uvedli analytici bankovního domu Slovenská sporiteľňa, která je největším peněžním ústavem v zemi a která patří do rakouské skupiny Erste Group Bank.
Česká ekonomika v příštím roce zpomalí. Podle predikcí ministerstva financí a České národní banky (ČNB) za celý rok vykáže pokles hrubého domácího produktu (HDP), analytici očekávají slabý růst do jednoho procenta. Vysoká inflace by se měla postupně snižovat, ale stále zůstane nad dvouprocentním cílem ČNB. I proto podle analytiků nepřikročí ČNB dříve než v polovině roku ke snižování základních úrokových sazeb. Instituce i analytici očekávají také mírné zvýšení nezaměstnanosti.
Už za týden si připomeneme třicáté výročí vzniku samostatné České republiky. Rozpad česko-slovenské federace nastal k 31. 12. 1992. Dne 1. ledna tak Česko slaví nejen Nový rok, ale pravidelně si připomíná též Den obnovy samostatného českého státu. Slováci ten den mají v kalendáři coby Den vzniku Slovenskej republiky. Z hlediska ryze ekonomického dopadli v uplynulých třiceti letech lépe Češi. A to po takřka všech stránkách. Byť jistě i Slováci učinili značný pokrok a jeden čas dokonce náskok Česka v národohospodářské výkonnosti význačně stahovali.
