Starobních důchodců bylo ke konci roku 2022 podle statistik sociální správy téměř 2,4 milionu. Spolu s invalidními důchodci a vdovami a vdovci je v Česku celkem 2,85 milionu lidí, kteří pobírají státní penzijní dávky. Celkový počet nějaké formy důchodu byl ke konci loňského roku víc než 3,4 milionu. Je to součet starobních či pozůstalostních důchodů, někdo má starobní i vdovský důchod zároveň.
Dnešní padesátníci půjdou do důchodu v 66 letech. Čtyřicátníci budou mít nárok na důchod v 67 letech a lidé staří 34 let a méně půjdou do penze v 68 letech. Zjistila to Česká televize z materiálu ministerstva práce a sociálních věcí dohodnutého na koaliční radě minulý týden. Nyní je věk pro odchod do penze pro muže a bezdětné ženy 64 let.
Státní rozpočet se kvůli napjaté ekonomické i geopolitické situaci dostává stále do většího stresu a výdaje rostou. Vláda Petra Fialy však nadále věří, že udrží v letošním roce schodek ve schválené výši 295 miliard korun. Vzhledem k pokračující inflaci erár sice má vyšší příjmy z DPH, ale zároveň hrozí až dvě mimořádné valorizace důchodů. A protože vláda buď neumí, nebo nechce škrtat, stále častěji mluví o zvyšování daní. Zde je přehled daňových sazeb, které Fialův kabinet buď již nově zavedl, nebo uvažuje o jejich zvýšení.
Průměrný starobní důchod v Česku se v lednu po valorizaci a přidání výchovného dostal na 19 438 korun. Proti prosinci tak vzrostl o 1377 korun. Díky bonusu 500 korun za vychované dítě si víc polepšily ženy. Rozdíl mezi průměrnou ženskou a mužskou penzí se tak snížil, klesl proti prosinci z téměř 20 procent zhruba na 13 procent. Seniorky tak pobíraly v lednu v průměru asi o 2500 korun méně než senioři. Vyplývá to z údajů a odhadů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Starobní penzi od ČSSZ dostává více než 952 tisíc mužů a více než 1,4 milionu žen. Své důchodové systémy mají pak i armáda či policie.
Rozdíly mezi kraji v Česku přetrvávají. Liší se ekonomická výkonnost, průměrné výdělky a důchody, doba dožití, dostupnost lékařů či využívání internetu. Nejlepší situace je dál v Praze a ve Středočeském kraji, k nejslabším patří Karlovarský či Ústecký kraj. Ukázalo to srovnání krajů za rok 2021, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle expertů regionální rozdíly a rozdělení na takzvané Česko A a Česko B potvrdily i výsledky prvního kola prezidentské volby.
O kolik a kdy letos mimořádně znovu kvůli inflaci vzrostou penze, bude mít ministerstvo práce jasno v únoru. Navýšení by se mohlo u průměrného starobního důchodu pohybovat od léta podle nynějších očekávání v průměru od 750 do 1000 korun. Záviset bude hlavně na lednovém růstu cen.
Starobní důchodci na tom budou v letošním roce, 2023, lépe než drtivá většina pracujících. Alespoň tedy z toho hlediska, jak se nárůstem svých příjmů popasují s rapidní inflací.
Rok 2022 se do historie zapíše zejména negativními událostmi v čele s největším válečným konfliktem od druhé světové války v podobě ruské invaze na Ukrajinu a s ní související energetickou krizí a zdražováním energií a inflací nejen v Evropě. Z více než pěti tisíc článků, které byznysový server Newstream v letošním roce dosud zveřejnil, ale možná překvapivě nejvíce zaujala čtenáře reportáž Zdeňka Pečeného založená na velmi negativních zážitcích z cestování po Řecku. Kterých deset článků vás letos nejvíce zaujalo? Tady je přehled.
Od ledna se opět zvyšují důchody, tak jako každý rok. Tentokrát v průměru o 825 korun měsíčně. Průměrný starobní důchod, který pobírá téměř dva a půl milionů penzistů, má činit již téměř dvacet tisíc korun. Vůči průměrné mzdě, která se očekává kolem čtyřiceti tisíc korun, jde o více než pětačtyřicet procent.
Růst inflačně očištěného průměrného starobního důchodu letos historicky rekordně překoná růst průměrné hrubé mzdy, rovněž v očištění o inflaci. Rozdíl pravděpodobně dosáhne úrovně 14 procentních bodů.
Důchodci letos výrazně porazí inflaci. Průměrná starobní penze vzroste o 4,4 procenta nad inflaci, což nemají ani pracovníci ČNB s inflační doložkou.
