Zvolený prezident Petr Pavel bude ve středu chtít s vicepremiérem Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) jednat o systémovém přístupu k řešení důchodů. Řekl to na tiskové konferenci na dotaz ohledně plánované snížené valorizace. Návrh, který má v pondělí schvalovat vláda a příští týden Sněmovna, by mohl být jedním z prvních k podpisu novým prezidentem po jeho inauguraci 9. března.
Červnová mimořádná valorizace penzí bude nečekaně masivní, průměrný důchod vyskočí o skoro 1800 korun, citelně nadinflačně. Ministerstvo práce i proto urgentně hledá způsob, jak valorizace snížit, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Téměř každý sní o dlouhém období důchodu s co nejdelším obdobím bez zdravotních potíží. Šance na jeho dosažení se však ve světě dramaticky liší – a budou i nadále s tím, jak se objevují plány na prodloužení věku pro odchod do důchodu včetně České republiky, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na průzkum mezi čtyřmi desítkami zemí OECD.
Ve věku 65 let by se podle nyní diskutovaného záměru Fialovy vlády pracovat přestávat nemělo. Zamýšlená změna se ovšem nedotkne pracujících ve věku 57 let a starších, kteří půjdou do penze nejpozději právě v 65 letech. Ovšem třeba muž, jemuž je nyní 37 let, má jít podle záměru vlády do důchodu o rok později, v 66 letech, a nyní 26letý muž si na penzi počká dokonce až do 68 let. Při navýšení věku odchodu do důchodu o tři roky, ze 65 na 68 let, bude činit úspora pro veřejné rozpočty zhruba 110 miliard korun ročně – v současných cenách a při současném výkonu ekonomiky. Plyne z vládních výpočtů.
Dnešní padesátníci půjdou do důchodu v 66 letech. Čtyřicátníci budou mít nárok na důchod v 67 letech a lidé staří 34 let a méně půjdou do penze v 68 letech. Zjistila to Česká televize z materiálu ministerstva práce a sociálních věcí dohodnutého na koaliční radě minulý týden. Nyní je věk pro odchod do penze pro muže a bezdětné ženy 64 let.
Státní rozpočet se kvůli napjaté ekonomické i geopolitické situaci dostává stále do většího stresu a výdaje rostou. Vláda Petra Fialy však nadále věří, že udrží v letošním roce schodek ve schválené výši 295 miliard korun. Vzhledem k pokračující inflaci erár sice má vyšší příjmy z DPH, ale zároveň hrozí až dvě mimořádné valorizace důchodů. A protože vláda buď neumí, nebo nechce škrtat, stále častěji mluví o zvyšování daní. Zde je přehled daňových sazeb, které Fialův kabinet buď již nově zavedl, nebo uvažuje o jejich zvýšení.
Průměrný starobní důchod v Česku se v lednu po valorizaci a přidání výchovného dostal na 19 438 korun. Proti prosinci tak vzrostl o 1377 korun. Díky bonusu 500 korun za vychované dítě si víc polepšily ženy. Rozdíl mezi průměrnou ženskou a mužskou penzí se tak snížil, klesl proti prosinci z téměř 20 procent zhruba na 13 procent. Seniorky tak pobíraly v lednu v průměru asi o 2500 korun méně než senioři. Vyplývá to z údajů a odhadů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Starobní penzi od ČSSZ dostává více než 952 tisíc mužů a více než 1,4 milionu žen. Své důchodové systémy mají pak i armáda či policie.
Rozdíly mezi kraji v Česku přetrvávají. Liší se ekonomická výkonnost, průměrné výdělky a důchody, doba dožití, dostupnost lékařů či využívání internetu. Nejlepší situace je dál v Praze a ve Středočeském kraji, k nejslabším patří Karlovarský či Ústecký kraj. Ukázalo to srovnání krajů za rok 2021, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle expertů regionální rozdíly a rozdělení na takzvané Česko A a Česko B potvrdily i výsledky prvního kola prezidentské volby.
O kolik a kdy letos mimořádně znovu kvůli inflaci vzrostou penze, bude mít ministerstvo práce jasno v únoru. Navýšení by se mohlo u průměrného starobního důchodu pohybovat od léta podle nynějších očekávání v průměru od 750 do 1000 korun. Záviset bude hlavně na lednovém růstu cen.
Starobní důchodci na tom budou v letošním roce, 2023, lépe než drtivá většina pracujících. Alespoň tedy z toho hlediska, jak se nárůstem svých příjmů popasují s rapidní inflací.
Rok 2022 se do historie zapíše zejména negativními událostmi v čele s největším válečným konfliktem od druhé světové války v podobě ruské invaze na Ukrajinu a s ní související energetickou krizí a zdražováním energií a inflací nejen v Evropě. Z více než pěti tisíc článků, které byznysový server Newstream v letošním roce dosud zveřejnil, ale možná překvapivě nejvíce zaujala čtenáře reportáž Zdeňka Pečeného založená na velmi negativních zážitcích z cestování po Řecku. Kterých deset článků vás letos nejvíce zaujalo? Tady je přehled.
Roman Starovojt spáchal sebevraždu poté, co jej ruský prezident 👴 Vladimir Putin dnes odvolal z funkce ministra dopravy. Uvedl to nejmenovaný zdroj listu Izvestija, který citovala další ruská média. Starovojtovu sebevraždu mezitím potvrdil Vyšetřovací výbor Ruska, což je federální kriminální ústředna.
Na astrofyziku, pozorování Slunce až po planetologii se zaměřují nové mise, na jejichž návrzích se podílejí čeští vědci a inženýři. Do nové výzvy Evropské kosmické agentury (ESA) nyní přihlásili 1️⃣1️⃣ návrhů. Česká účast se týká jak středně velkých, tak rychlých a malých vědeckých misí. Mise zahrnují výzkum Slunce, Venuše a Měsíce, informoval Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
