Důchodci jsou aktuálně pomyslnými vítězi ekonomické soutěže. Nárůst jejich příjmů je extrémní jak ve srovnání s průměrným růstem v soukromé sféře, tak dokonce ve srovnání s růstem mezd ve veřejném sektoru, kde platy díky tlaku odborů rostou rychleji.
Trh práce čekají kvůli stárnutí populace zejména v té bohatší části světa zásadní změny. Do roku 2031 by v ekonomicky vyspělých zemích G7 měli více než čtvrtinu všech zaměstnanců tvořit lidé nad 55 let. Ve studii, která zkoumala trendy po celém světě, to uvádí společnost Bain & Company.
Máme tady nejlepší zprávu letošního léta. A není o tom, že bude celý červenec teplo, voda na koupalištích bez sinic. Nejlepší zprávu přináší nejlidovější ministr ze všech, Marian Jurečka. Průměrný starobní důchod by se mohl v lednu příštího roku dostat na 20 700 korun, oznámil slavnostně na tiskové konferenci.
Průměrná penze se od letošního června přehoupla přes hranici 20 tisíc. Od ledna příštího roku by mohla růst o dalších 400 korun na 20 700 korun. Uvedl to ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Zvednout by se podle něj měla jen základní část penze, která je pro všechny stejná. Přesné údaje budou po 4. září.
Když se podíváte na český penzijní účet, vidíte rok po roce samé saldo, saldo a zase saldo. To znamená, dluh na úkor budoucích generací. V loňském roce přes 21 miliard korun, v roce 2020 přes 40 miliard korun. Rok předtím šestnáct miliard korun, prostě sekera za sekerou, rok co rok. Jen za prvních pět měsíců letošního roku je ztráta penzijního účtu třicet miliard korun. A bude hůř.
Dopadu schodku státního rozpočtu na vlastní finanční situaci se obává 72 procent Čechů. Naopak 23 procent lidí se domnívá, že jejich situaci rozpočtový deficit neovlivní. Zbylých pět procent to neumí posoudit. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Český rozhlas, kterého se na konci června zúčastnilo více než 1000 Čechů.
Podpora penzijního spoření má nové parametry. Na svém středečním zasedání je schválila vláda premiéra Petra Fialy. Pokud novela projde úspěšně celým legislativním procesem, změny by měly začít platit od 1. ledna 2024. Novela přináší například změnu výše státního příspěvku, mění minimální délku povinného spoření z pěti na deset let a zavádí nový produkt, takzvaný dlouhodobý investiční produkt (DIP), který umožní lidem další varianty zhodnocování uspořených peněz.
Sedm z deseti Čechů si spoří na penzi a více než polovina populace si odkládá peníze na důchod pravidelně. To je pozitivní. Částky, které si ale lidé odkládají na stáří nejsou nijak závratné a část lidí si nespoří dokonce vůbec. A ti, co si šetří, peníze dávají hlavně na produkty s nízkým či žádným zhodnocením a do investování se příliš nehrnou. Obava většiny z nich, že jim klesne v penzi životní úroveň a budou se muset více uskrovnit, tak může být více než oprávněná, pokud s tím nezačnou rychle něco dělat, jak apelují odborníci.
Současný důchodový systém je beze změn, které vláda předložila sněmovně, v každém případě neudržitelný pro ty, kteří do důchodu půjdou v budoucnu. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekl předseda Národní rozpočtové rady a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Mojmír Hampl. Všechny návrhy úpravy důchodového systému, které vláda předložila sněmovně, jsou podle něj schopny vymazat z deficitu důchodového účtu po 30. letech více než polovinu.
Téměř polovina lidí mladších 40 let tvrdí, že by chtěli odejít do důchodu dříve, než jim bude šedesát. To je překvapivá zpráva, která se velmi pravděpodobně zcela mine s realitou. Světové ekonomické fórum si nechalo zpracovat průzkum, podle kterého mladší generace nepočítají s prodlužováním věku odchodu do důchodu. Přitom v řadě zemí se vede veřejná debata o opaku, počítá s tím například i „reforma“ penzí v Česku. Ve Francii i přes pouliční protesty už k němu došlo.
Sněmovna dnes v noci dala šanci zpomalení řádných valorizací penzí a zpřísnění podmínek pro předčasné důchody. Úvodní poslanecká debata o vládní novele trvala přes 13 hodin. Opoziční hnutí SPD neprosadilo její zamítnutí už v prvním čtení.
