Cílem ruské dezinformační kampaně, na níž upozornilo německé ministerstvo zahraničí, je posílit nelibost Němců vůči současné vládní koalici vedené kancléřem Olafem Scholzem a podkopat jejich podporu Ukrajiny, která se už skoro dva roky brání ruské invazi.
Internetová sociální síť X, která se donedávna jmenovala Twitter, tento týden podala žalobu na neziskovou organizaci bojující proti nenávistným projevům a dezinformacím na internetu. Žaloba tvrdí, že organizace s názvem Centrum pro obranu před digitální nenávistí (CCDH) zveřejnila nepravdivá tvrzení a povzbuzovala inzerenty k odchodu ze sítě X, píše Reuters.
Vláda nedostatečně bojuje proti konspiracím a dezinformacím, domnívá se 63 procent Čechů. Naopak 18 procent veřejnosti považuje boj s dezinformacemi za dostatečný. Zbývajících 19 procent dotázaných to podle svých slov nedokáže posoudit. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median pro Český rozhlas (ČRo). Konal se na konci června a zúčastnilo se ho tisíc lidí starších 18 let.
Detaily příběhu o potopení výletní lodi RMS Titanic se mohou napříč různými zdroji lišit, o jeho hrubých obrysech ale není pochyb. Odborníci se shodují, že 15. dubna 1912, méně než týden po zahájení premiérové plavby, skončil Titanic na dně severního Atlantiku. Na sociální síti TikTok se uživatelé o více než 100 let později dozvídají něco úplně jiného, napsal deník The New York Times.
K zástupu lídrů technologického světa varujících před zneužitím prudce se rozvíjející umělé inteligence (AI) se přidal i spoluzakladatel Applu Steve Wozniak. Všechny výtvory AI by měly být podle něj jasně označené, jinak to lidem a úřadům ztíží odhalování podvodů a boj s šířením dezinformací, prohlásil podle BBC.
Tak jako další sociální sítě i YouTube po prezidentských volbách roku 2016 několik let stupňoval snahu potlačovat dezinformace. Najímal analytiky a moderátory obsahu a investoval do posílení automatizovaných nástrojů proti šíření falešných narativů. Dnes už to neplatí, napsal tento týden americký list The New York Times.
Nejbohatší obyvatel planety Elon Musk převzal sociální síť Twitter mimo jiné s tím, že chce zvýšit svobodu slova, což podle kritiků znamená nárůst dezinformací na populární síti. A další Muskův krok zřejmě vzbudí další nedůvěru – rozpustil skupinu nezávislých expertů, kteří poskytovali vedení Twitteru poradenství v otázkách moderování kontroverzního obsahu na síti, napsal deník The Wall Street Journal.
Dezinformační „válka“ pokračuje. Kreml šíří fake news nejenom v Rusku, ale i v zahraničí. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella je třeba, aby proti tomuto postupu EU aktivně bojovala. Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová přirovnala počínání Moskvy k praktikám Sovětského režimu. Podívejte se na některé ze lží, které se šíří na sociálních sítích.
Tuzemští mobilní operátoři zablokovali přístup na šest dezinformačních webů v českém jazyce. Vyhověli tak výzvě vlády a Národního centra kybernetických operací a připojí se k opatřením zamezujícím šíření ruské propagandy v kybernetickém prostoru ČR. Oznámila to dnes Asociace provozovatelů mobilních sítí, která operátory sdružuje.
Pro Putinovu propagandu už nebude na sociálních sítích místo. Facebook, Instagram nebo TikTok zablokovaly na území Evropské unie přístup k obsahu medií spojených s ruskou vládou, píše server agentury Bloomberg. Omezovat dosah příspěvků odkazujících se na ruská provládní média chce i Twitter. A obsah zmiňovaných médií blokuje i YouTube.
Hudební streamovací služba Spotify podnikne kroky proti dezinformacím o covidu-19 na své platformě. Švédský gigant to oznámil poté, co folkrockový písničkář Neil Young začal platformu bojkotovat.
Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion dnes překonali hranici 400 171 kilometrů od naší planety, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970.
Americká tisková agentura Associated Press (AP) propustí až pět procent zaměstnanců v globálním zpravodajství. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na interní memorandum, jež zaměstnancům AP rozeslala šéfredaktorka Julie Paceová.
Írán odmítl Pákistánem předložený návrh na příměří se Spojenými státy, přičemž zdůraznil nutnost trvalého ukončení války, píše agentura Reuters s odkazem na íránskou státní agenturu IRNA. Teherán v zamítavé odpovědi, kterou předal Pákistánu, uvedl deset vlastních požadavků, kterými podmiňuje souhlas s ukončením války. Mimo jiné žádá ukončení všech konfliktů na Blízkém východě, úmluvu o bezpečné plavbě Hormuzským průlivem či zrušení sankcí, které byly na Írán uvaleny.
Americký prezident Donald Trump neschválil Pákistánem předložený návrh příměří s Íránem a hodlá ve válce pokračovat, píše agentura AFP s odvoláním na nejmenovaného činitele z Bílého domu. Teherán již dnes dříve bez dalších podrobností sdělil, že odpověď na předložený návrh připravil.
Ruský soud dnes uložil bývalému gubernátorovi Kurské oblasti Alexeji Smirnovovi 14letý trest vězení a pokutu ve výši 400 milionů rublů (108 milionů korun). Shledal jej vinným z braní úplatků v souvislosti s výstavbou opevnění na rusko-ukrajinské hranici. Informovala o tom ruská státní agentura TASS.
Íránské revoluční gardy tvrdí, že zaútočily na americkou výsadkovou loď USS Tripoli (LHA-7) a donutily ji k ústupu směrem do jižního Indického oceánu, píše agentura Reuters.
Izraelské letectvo zaútočilo 💣 na íránský petrochemický komplex South Pars v Asalúji, uvedl podle agentury AP izraelský ministr obrany Jisrael Kac. Podle íránské agentury Tasním nebylo petrochemické zařízení zasaženo, ale kvůli úderům je bez přívodu proudu.
Íránské revoluční gardy oznámily, že dnes po úderu nepřítele zemřelvelitel jejich zpravodajské služby Madžíd Chádemí. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na prohlášení gard zveřejněné na Telegramu.
Pákistán předložil Spojeným státům a Íránu návrh na okamžité příměří včetně otevření Hormuzského průlivu klíčového pro dopravu ropy, poté by následovala jednání o trvalé dohodě. S odvoláním na své zdroje o tom informovala agentura Reuters.
Číst více
Správa železnic (SŽ) 🚉 si na úpravu přejezdů v letošním roce vyčlenila přibližně jednu miliarda korun. V plánu má upravit 93 železničních přejezdů, z toho na 51 zvýší stupeň zabezpečení. Přejezdy budou především doplněny o výstražná světla a závory, SŽ vymění také opotřebované konstrukce nebo instaluje kamerové systémy, uvedla mluvčí SŽ Nela Eberl Friebová.