Tempo ozdravování veřejných financí je dostatečné a sociálně únosné. Po jednání Národní ekonomické rady vlády (NERV) to řekl novinářům její koordinátor David Havlíček.
Konsolidace veřejných financí dosud neodpovídá tomu, co vládní strany slibovaly před volbami či ještě loni. Když ještě připočteme, že slibovaly konsolidaci bez zvyšování daní, je to na pováženou hned dvakrát. Protože i přesto, že vláda v rozporu se sliby zvyšuje hned celou řadu daní, konsolidace nadále zaostává za tím, co slibovala. To je prostě suché konstatování faktů.
Návrh konsolidačního balíčku znervóznil Čechy, jeho dopadů se obává 81 procent lidí. Nejvíce se bojí navyšování DPH u některých produktů, strach z něj mají tři čtvrtiny lidí. Vyplývá to ze srpnového průzkumu společnosti Generali Investments mezi 1000 respondenty. Kvůli strachu o své finance dvě třetiny Čechů šetří na energiích, 60 procent z oslovených také na potravinách.
Finální podoba balíčku, kterou koalice dojednala, představuje částečně promarněnou příležitost, neboť ruší některá ekonomicky smysluplná opatření původní podoby balíčku. Na druhou stranu nelze říci, že by se finální podoba balíčku od té původní lišila jakkoli dramatičtěji. Je na ní patrný vliv politických vyjednávání, která ovšem původní verzi balíčku zavedla z ekonomického hlediska převážně horším směrem.
Vládní strany se dohodly na některých úpravách ozdravného balíčku, které mají neutrální dopad na rozsah konsolidace, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Koalice například zachová daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů s omezením do výše poloviny průměrné mzdy v předcházejícím období. Zachování daňového zvýhodnění požadovali zaměstnavatelé i odbory. V koalici je podle premiéra naprostá shoda na postupu při dalším projednávání balíčku ve Sněmovně.
V říjnu 2021 lídři skupiny ekonomicky nejvyspělejších a nejvýznamnějších zemí na summitu v Římě dali zelenou přelomové změně světového daňového pořádku. V důsledku této změny přitvrzuje boj proti daňovým rájům i daňovým “kejklům” technologických obrů. Nyní Fialova vláda postupně překlápí pasáže této přelomové mezinárodní dohody do české legislativy.
Akcie italských bank umazávaly vysoké ztráty, které zaznamenaly v úterý po překvapivém oznámení vlády, že letos jednorázově zavede 40procentní daň z mimořádných zisků bank. Řím se snaží uklidnit nervozitu, kterou svým oznámením vyvolal, argumentuje přitom nutností zachovat finanční stabilitu.
Itálie zavádí 40procentní daň z letošních mimořádných zisků bank. Vybrané peníze chce podle místopředsedy vlády a ministra infrastruktury Mattea Salviniho použít na pomoc držitelům hypoték a na snížení daní. Opatření, které podle agentury Bloomberg překvapilo trhy, schválila italská vláda v pondělí pozdě večer na posledním zasedání před letní přestávkou.
Německému výrobci luxusních aut BMW klesl ve druhém čtvrtletí čistý zisk o 2,9 procenta na 2,96 miliardy eur (71 miliard korun). Důvodem byly hlavně vyšší daně. Tržby naopak díky růstu prodeje aut vzrostly, uvedla automobilka v dnešním prohlášení.
Česká vláda se na snížení inflace podílí jen ze tří procent, srazí ji o čtyři desetinky. Ekonomiku tím přitom ovšem připraví o 82 miliard, píše hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Otázka, zda má stát zaplatit desítky milionů michelinskému průvodci za to, že rozdá jakési hvězdy pár prominentním českým restauracím, pochopitelně vzbudila vášně. Stát šetří každou korunu a lidem se propadla životní úroveň tempem, které tu nebylo od devadesátých let. Inflace už sice trochu klesá, ve státní kase ale zeje díra a dál se bude šetřit.
