
Vláda se „přiživí“ i na výrobcích elektřiny. Těm nezbyde na investice, shodují se analytici
TrhyOdvody z nadměrných příjmů výrobců elektřiny, které ve středu schválila vláda, povede k omezení investic v energetice, míní analytici.
Odvody z nadměrných příjmů výrobců elektřiny, které ve středu schválila vláda, povede k omezení investic v energetice, míní analytici.
Doba je zlá a na státní rozpočet bude velký tlak. Navzdory dřívějším proklamacím kabinet Petra Fialy musí chtě nechtě přistoupit ke zvýšení příjmů státního rozpočtu. A rozhodl se pro zatížení vybraných podniků takzvanou daní z mimořádných zisků. Parametry windfall tax však dávají smysl jen napůl.
Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. Dnes ji v takzvaném daňovém balíčku schválila sněmovna. Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent. Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident.
Limit pro povinnou registraci plátců k dani z přidané hodnoty se od příštího roku zřejmě zvýší z nynějšího jednoho milionu korun na dva miliony korun. Stejně tak se na dva miliony korun zvýší limit pro možnost podnikatelů využít paušální daň. Místo nynější jedné sazby paušální daně ale budou platit tři pásma. Dnes to v takzvaném daňovém balíčku schválila sněmovna. Vložila do něj i návrh na zavedení daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax. Soubor daňových novinek musí ještě posoudit Senát.
Bývalý americký prezident Donald Trump v pondělí požádal nejvyšší soud Spojených států, aby zablokoval snahy výboru Sněmovny reprezentantů získat jeho daňová přiznání. Podle Trumpa příslušný sněmovní výbor dokumenty chce z politických důvodů, napsala agentura Reuters.
Akcie ČEZ dnes po začátku obchodování na pražské burze zareagovaly zřetelně pozitivně na výsledek včerejšího podvečerního sněmovního jednání. Akcie energetické společnosti momentálně přidávají oproti včerejší uzavírací hodnotě více než čtyři procenta. Svědčí jim zejména fakt, že Pirátská strana včera stáhla svůj požadavek na zavedení daně z mimořádných zisků platné zpětně už za letošní rok. Daň tak podle všeho bude platit až od roku 2023.
Akciové trhy v uplynulém týdnu hledaly svůj směr a postupně se vrátily blíže svým minimům. Akcie trpí nadále silným dolarem, vysokými sazbami a nejistotou, zda se již konečně podaří zkrotit inflaci. Tak trochu furt to samé. Hlavní americký akciový index S&P 500 poklesl k hladině 3700 bodů. Přesto je pozitivní, že výsledky institucí v 3. čtvrtletí zatím působí docela slušně.
Piráti stále trvají na zavedení daně z mimořádného zisku uvalené už na letošní zisk. Ministr financí Zbyněk Stanjura přitom ve středu uvedl, že se kloní spíše k variantě daně vypočítávané až ze zisku příštího roku. Stanjurovo středeční prohlášení uklidnilo pražskou burzu, na které se obchoduje hned několik akciových titulů, na něž se daň má vztahovat. Pokud by Piráti svůj požadavek uplatnili, efekt bude zcela opačný, varuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Britská premiérka Liz Trussová rezignovala po pouhých 45 dnech v úřadu. Není se čemu divit, s průšvihem, který si bývalé impérium na sebe upletlo, nedokázala nic dělat. Stejně jako to nedokázal Boris Johnson, před ním Theresa Mayová. A nedokáže to ani příští britský premiér. Tady je hned několik důvodů, proč se Británie bude dusit ve vlastní šťávě ještě několik let. A možná dekád.
Liz Trussová rezignovala na funkci britské premiérky. Novinářům to oznámila po dnešním jednání s nejvyššími představiteli Konzervativní strany. V úřadu byla něco málo přes šest týdnů. V čele vlády zůstane, dokud konzervativci nezvolí svého nového vůdce či vůdkyni. Rezignace je vyvrcholením vládní krize, kterou v posledních dnech prohloubily ekonomické reformní plány, od nichž byla Trussová nucena postupně ustoupit. Britská měna po demisi Trussové prudce zpevnila, její rezignace podle některých analytiků uklidnila trhy.
Připravovaná daň z mimořádných zisků by měla platit i pro letošní rok. Dohodli se na tom v úterý večer lídři koaličních stran, uvedl šéf vládních lidovců a vicepremiér Marian Jurečka. Neobává se toho, že by zavedení daně pro rok 2022 nebylo možné kvůli případné retroaktivitě. V úterý večer o zdanění i za letošek informovala na Twitteru místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová (Piráti). Podle původního návrhu měla daň platit pro roky 2023 až 2025. Mimořádné zdanění výrobců elektřiny chystá i Německo.