V současnosti, kdy se stále více lidí obrací k elektromobilitě, je důležité pochopit, jak elektrická auta zapadají do daňového systému a jak mohou podnikatelé využít potenciálních úlev a dotací. Tato otázka je stále aktuální vzhledem k rostoucí nabídce elektromobilů na trhu a změnám v legislativě, které ovlivňují jejich ekonomickou výhodnost.
Vláda uspěla. Prosadila svůj „konsolidační balíček“, který v následujících dvou letech přinese úspory ve veřejných financích ve výši až 150 miliard korun. Tedy alespoň snad. Co ovšem balíček přinese zcela určitě, je růst daní a zdražování. Tak snad vláda ví, co prosadila.
Americký daňový úřad požaduje po společnosti Microsoft doplatit za roky 2004 až 2013 na daních 28,9 miliardy dolarů (668,6 miliardy korun) plus penále. Požadavek úřadu souvisí s kontrolou, jak firma rozdělovala svůj zisk mezi různé země a jurisdikce, oznámil Microsoft. Dodal, že se závěry IRS nesouhlasí, bude je rozporovat, a bude-li to nutné, obrátí se na soud.
Slovenský soud prvního stupně vyměřil exprezidentovi Andreji Kiskovi za daňový podvod trest dva roky vězení, který odložil na zkušební dobu tří let. Současně mu uložil pokutu 15 000 eur, v přepočtu 368 000 korun, a na šest let zakázal vykonávat funkci statutárního zástupce obchodních společností. Kiskův obhájce vzápětí oznámil, že se proti verdiktu odvolá.
Tempo ozdravování veřejných financí je dostatečné a sociálně únosné. Po jednání Národní ekonomické rady vlády (NERV) to řekl novinářům její koordinátor David Havlíček.
Prodej luxusních aut v ČR letos stoupl proti loňsku o 39 procent, což je dvojnásobné tempo oproti celému trhu. Jedním z důvodů je blížící se zavedení hranice dvou milionů korun pro nákup firemních vozů a také konec zrychlených dvouletých odpisů, zavedených kvůli covidu. Obě změny nastanou od roku 2024. Vyplývá to z údajů Svazu dovozců automobilů.
Pokud stát něco neudělá s výdaji na důchody, podle projekce Národní rozpočtové rady bude Česko za několik desítek let víc zadlužené než poškoláci Evropy, Řecko nebo Itálie. Výdaje na důchody už tvoří zhruba třetinu státních výdajů a mají dál růst. Stát a firmy přitom v situaci, kdy je schodek rozpočtu plánován ke třem stům miliardám korun, zvažují, že by dalšími desítkami miliard korun podpořily klíčové investice. „Pokud chceme vést debatu o budoucích strategických investicích, které jsou na dluh, bylo by dobré začínat s uklizeným stolem v běžném rozpočtu,“ říká Mojmír Hampl, šéf rozpočtové rady, „vrchní dozorce“ nad hospodařením státu.
Sněmovní rozpočtový výbor podle očekávání odmítl hlasy koalice téměř všechny opoziční úpravy vládního konsolidačního balíčku. Negativní stanoviska prosadili koaliční zástupci u návrhů ANO a SPD, které by až na výjimky zvýšily výdaje státního rozpočtu. Výbor dával doporučení k jednotlivým návrhům, jichž bylo předloženo osm desítek. Sněmovna má balíček a jeho případné úpravy začít schvalovat tento pátek na mimořádné schůzi.
Putinův tlak a evropské sankce jsou hnací silou zběsilých převodů majetku ruských miliardářů zpět do vlasti. Z Evropy už takhle do Ruska a jeho spřátelených zemí zpět „přiteklo“ přes 50 miliard dolarů. Oligarchům ubývá míst, kam mohou svůj majetek uložit, protože na mnohé z nich se vztahují sankce USA, Velké Británie nebo Evropy.
Konsolidace veřejných financí dosud neodpovídá tomu, co vládní strany slibovaly před volbami či ještě loni. Když ještě připočteme, že slibovaly konsolidaci bez zvyšování daní, je to na pováženou hned dvakrát. Protože i přesto, že vláda v rozporu se sliby zvyšuje hned celou řadu daní, konsolidace nadále zaostává za tím, co slibovala. To je prostě suché konstatování faktů.
Návrh konsolidačního balíčku znervóznil Čechy, jeho dopadů se obává 81 procent lidí. Nejvíce se bojí navyšování DPH u některých produktů, strach z něj mají tři čtvrtiny lidí. Vyplývá to ze srpnového průzkumu společnosti Generali Investments mezi 1000 respondenty. Kvůli strachu o své finance dvě třetiny Čechů šetří na energiích, 60 procent z oslovených také na potravinách.
