Spotřební daň z nafty se během léta zřejmě zvýší o 1,50 koruny na litr. Vrátí se tak na úroveň před loňským červnem. Zvýšení daně schválila Sněmovna. Podle analytiků může litr nafty zdražit o 1,80 koruny. Původně měla nynější snížená sazba platit do konce roku. Vláda ale chce kvůli nižším cenám a kvůli vyšším příjmům rozpočtu zvýšit sazbu daně už nyní.
Zásadní rozpor s vládou máme v otázce daní právnických osob, říká Jan Rafaj, nový šéf Svazu průmyslu a dopravy, důležité lobbistické organizace. Rafaj v půlce května vyhrál volby do čela svazu. Ve finále porazil Rafaj, který ve svazu pracuje 12 let a je šéfem české pobočky společnosti Heimstaden, která spravuje čtyřicet tisíc bytů po OKD, i bývalého premiéra Mirka Topolánka. Co jsou jeho priority? A jak je chce prosadit?
České veřejné finance jsou sice v mizerném stavu, ale v žádném rozvratu. Ani k bankrotu rozhodně nemíříme. Určitě je ale potřeba ten mizerný stav napravovat. Nemělo by se tak však dít zvyšováním daní nebo odvodů. Možná s výjimkou daní z neřestí, jako je alkohol, tabák a hazard, píše hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Vládní konsolidační balíček, jehož cílem je snížit deficit veřejných financí, se dotkne většiny obyvatel České republiky. Nejvíce však zasáhne rodiny s průměrnými příjmy, vypočítali daňoví experti z poradenské společnosti BDO.
Dnes s úderem půlnoci končí připomínkové řízení k navržené legislativě konsolidačního balíčku. Scházejí se tak připomínky jednotlivých ministerstev, krajů a dalších úřadů, asociací a organizací. Jednotlivé subjekty ale především bojují za to, aby navržená opatření nedopadla na ně samotné, ale na někoho jiného. Přitom autoři balíčku se snažili až na některé excesy, aby byl jeho dopad rozložen poměrně rovnoměrně napříč společností.
Ministerstva, kraje, profesní komory a svazy, nevládní organizace a další instituce žádají úpravy úsporného balíčku, pomocí něhož chce vláda zlepšit stav veřejných financí. Připomínky zaslané do elektronického systému návrhů zákonů se týkají mimo jiné rozdělení daně z příjmu právnických osob či daně z nemovitosti, sazeb daně z přidané hodnoty (DPH), daňového zvýhodnění benefitů, podpory stravování zaměstnanců nebo zvýšení náhrady pro bývalé prezidenty.
Odbory představily vlastní balíček opatření, který by měl vést k ozdravení státních financí. Odborová centrála ČMKOS navrhuje navýšení paušálu pro živnostníky, stravenkového paušálu, zavedení změny u darovací daně či snížení odvodů u kratších úvazků. Podle odborářů by se měla znovu spustit také EET (elektronická evidence tržeb). Díky celkem 12 opatřením by stát mohl ušetřit 151,5 až 163,5 miliardy korun. Vedení centrály kritizuje vládu za to, že na zaslání připomínek k desítkám novel v konsolidačním balíčku dala jen několik dnů.
Konsolidační balíček vlády má nakonec snížit záporné saldo státního rozpočtu v roce 2024 o 97,8 miliardy korun a za roky 2024 a 2025 pak dohromady o 151 miliard korun. Vyplývá to z nyní zveřejněné důvodové a předkládací zprávy k návrhu zákona k balíčku, kterou analyzuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
„Nobelovu cenu pro mladé ekonomy“ letos získal v Americe působící Francouz Gabriel Zucman. Výzkumník nerovnosti a daňových rájů je ekonom světové třídy, i přesto ale jeho ocenění vyvolalo neobvyklé množství kritických hlasů. Možná proto, že jeho závěry přináší jasné implikace pro hospodářskou politiku.
Navýšení sazby DPH u čepovaného piva položí řadu výčepů, varuje Plzeňský Prazdroj. Desetina hospod zvažuje, že definitivně stáhne roletu.
Lidé zřejmě dostanou šanci zbavit se úroků a penále k neuhrazeným daním, pokud splatí původní dlužnou částku. Mimořádnou úlevu předpokládá vládní návrh zákona, který schválila sněmovna hlasy 154 ze 165 přítomných členů. Proti nebyl nikdo. Předloha umožní také odpuštění drobných daňových nedoplatků, nyní ji dostanou k posouzení senátoři. Poslanci schválili i obdobný návrh pro dluhy na sociálních odvodech.
