Druhý dubnový týden byl opět poměrně bohatý na zajímavé události. Světové indexy se nadále potýkaly s nejednoznačným vývojem, kdy by se jejich chování dalo označit jako pohyb do strany s prudkými výkyvy oběma směry. Pozornost investorů se soustředila na zasedání ECB, která mohla naznačit, jak se staví k poslednímu dění (nabídkové šoky v komoditním sektoru) a jaký by to mohlo mít dopad na její budoucí plán utažení sazeb v eurozóně. A jaké byly další události uplynulého týdne? Jak dopadly banky zahajující výsledkovou sezónu v Severní Americe nebo jaké milníky pokořila nová česká inflační data či ČEZ?
Bankovní rada České národní banky zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,50 procentního bodu na pět procent. Navýšení je v souladu s očekáváním trhu. Rizika a nejistoty odhadovaného vývoje jsou však podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka znatelně proinflační. „To oproti stávající prognóze vyvolává potřebu výrazně přísnější měnové politiky, a to zřejmě po delší dobu,“ uvedl Rusnok.
Už pozítří se zpřísňují podmínky hypoték. Poprvé v historii k němu dojde zákonnou formou, protože dosud ČNB podmínky zpřísňovala pouze formou doporučení.
Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek zvýší základní úrokovou sazbu zřejmě o 0,5 procentního bodu na pět procent. Počítají s tím odhady ekonomů, které ČTK oslovila. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 2001. Ekonomové ale nevylučují zvýšení základní sazby i o 0,75 procentního bodu. Důvodem zvyšování sazeb je nadále rostoucí inflace umocněná válkou na Ukrajině a snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste.
Makroekonomický výhled je podle tuzemských analytiků výrazně jiný, než byl ještě před měsícem. Ekonomové oslovení v anketě Newstreamu očekávají dramatické zpomalení růstu ekonomiky. Kvůli konfliktu na Ukrajině a pádící inflaci není podle nich vyloučené, že se letošní růst hrubého domácího produktu bude pohybovat těsně nad nulou.
Zahraniční dluh České republiky na konci loňského roku dosáhl téměř 4,5 bilionu korun a představoval tak 73 procent HDP. V meziročním srovnání se vnější zadlužení Česka – konkrétně státu, centrální banky, obchodních bank a firem zvýšilo o 150 miliard korun, uvádí statistiky České národní banky.
Guvernér Jiří Rusnok během víkendu načrtl velmi pochmurnou vizi pro českou ekonomiku v tomto roce. V ČT hovořil o tom, že v důsledku války na Ukrajině „...na konci roku budeme rádi za černou nulu“. I když zdůraznil, že se jedná o jeho soukromý názor a neopírá se o novou prognózu, jeho výroky poměrně jasně ukazují, jak vnímá rizika spojená s ruskou invazí na Ukrajinu.
Téměř všechny státy eurozóny se potýkají s výrazným růstem spotřebitelských cen. Nejrychleji roste inflace na východním okraji eurozóny, píše agentura Bloomberg.
Před vypuknutím války na Ukrajině ekonomové očekávali, že by Fed letos mohl sazby zvyšovat až čtyřikrát, pokaždé o 0,25 procenta. S rostoucí inflací se dokonce spekulovalo, že by první zvýšení mohlo být vyšší, například o 0,5 procenta. To však nyní vypadá nepravděpodobně.
Inflace v Česku může vystoupat až na úrovně kolem 13 a 14 procent, řekl guvernér České národní banky Jiří Rusnok v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Inflace bude podle něj odeznívat déle a snižování přichází v úvahu až v příštím roce. Rusnok také uvedl, že intervence centrální banky proti oslabování koruny splnily očekávání a budou zřejmě ještě týdny až měsíce pokračovat.
Česká národní banka bude po tuzemských bankách chtít, aby si vytvořily větší finanční polštář pro období nestability. Centrální banka ve čtvrtek rozhodla, že od dubna 2023 zvýší takzvanou sazbu proticyklické kapitálové rezervy na 2,5 procenta.
Péter Magyar, pokládaný za příštího maďarského premiéra po vítězství své strany Tisza v parlamentních volbách v tomto měsíci, navrhl ukrajinskému prezidentovi 👨 Volodymyru Zelenskému schůzku na počátku června, uvedla dnes média s odvoláním na Magyarovo vyjádření na sociálních sítích. Cílem setkání by mělo být otevřít novou kapitolu ve vztazích mezi oběma zeměmi a vyřešit rozpory ohledně práv maďarské menšiny na západě Ukrajiny.
Američané od získání své nezávislosti nikdy neměli lepší přátele, než jsou Britové, a toto výjimečné pouto přetrvá dlouho do budoucna. Při uvítání britského krále Karla III. v Bílém domě to dnes prohlásil americký prezident 👴 Donald Trump. Královský pár do Washingtonu zavítal v době, kdy Trump kritizuje britskou vládu kvůli neochotě zapojit se do války s Íránem.
Katar dnes ☝️ varoval před možností zamrzlého konfliktu v Perském zálivu. Prohlášení katarské diplomacie přichází v době, kdy se mírové rozhovory mezi Íránem a Spojenými státy zdají být ve slepé uličce, píše agentura AFP.
Ceny energií by v letošním roce měly 📈 vzrůst o 24 procent a budou nejvyšší od roku 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. Uvedla to ve svém odhadu vývoje cen komodit Světová banka (SB). Její odhad však počítá s tím, že nejzávažnější narušení dodávek způsobené válkou na Blízkém východě skončí v květnu.
Končící maďarský premiér 👴 Viktor Orbán nabídl své odstoupení z čela strany Fidesz, ale až červnový sněm strany rozhodne, zda rezignaci přijme. Novinářům to dnes podle agentury Reuters řekl jeden z poslanců Orbánovy strany.
Šéf ukrajinské diplomacie 👨 Andrij Sybiha dnes na sociální síti X uvedl, že se Česko stává 23. státem připojujícím se k dohodě nezbytné pro vytvoření zvláštního tribunálu pro zločiny ruské agrese proti Ukrajině. Ministr vyjádřil České republice vděčnost a doufá, že další zodpovědné státy budou následovat, než výbor Rady Evropy bude v polovině května v Kišiněvě o dohodě hlasovat.
Středočeská zastupitelka a předsedkyně krajského výboru pro kulturu 👩 Kateřina Daczická odchází z ODS k hnutí jihočeského hejtmana Martina Kuby Naše Česko. Podle ní to neovlivní fungování středočeské koalice Starostů a Spolu, která se v pětašedesátičlenném zastupitelstvu opírá o nejtěsnější možnou většinu 33 hlasů. Ráda by i zůstala v klubu ODS.
Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) bude kvůli střetu zájmů někdejšího majitele a současného premiéra 👴 Andreje Babiše (ANO) vymáhat po nižších desítkách firmách z holdingu Agrofert podpory za miliony korun, uvedl po schůzi sněmovního zemědělského výboru řekl předseda představenstva fondu Josef Kučera.
Sněmovní výbor pro mediální záležitosti ☝️ doporučil schválit senátní návrh novely ústavy, která dává Nejvyššímu kontrolnímu úřadu pravomoc kontrolovat hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Účelem předlohy je zvýšení průhlednosti ekonomiky dvojice veřejnoprávních médií, jejíž součástí jsou zákonem stanovené poplatky.
Věřitelé zkrachovalé Sberbank CZ dostali do poloviny dubna 2,4 miliardy korun z další výplaty finančních prostředků. Podíl vyplacených pohledávek tak dosáhl 99 procent, peníze dostalo 13.400 věřitelů banky. ČTK o tom dnes informovala insolvenční správkyně Sberbank CZ Jiřina Lužová.
