Růst inflace se skoro zastavil. Zůstává ale vysoká
MoneyPokles cen pohonných hmot byl hlavním důvodem zpomalení růstu cen v srpnu. Naopak ceny spojené s bydlením rostou raketově vzhůru, vychází z dat Českého statistického úřadu.
Pokles cen pohonných hmot byl hlavním důvodem zpomalení růstu cen v srpnu. Naopak ceny spojené s bydlením rostou raketově vzhůru, vychází z dat Českého statistického úřadu.
Lidé nechtějí pracovat, zvykli si, že se o ně někdo postará. Covid toto uvažování podpořil. Krize s energiemi nám může pomoci se probrat, míní Mojmír Hampl, šéf Úřadu národní rozpočtové rady, která dodává ekonomické podklady vládě. Podle Hampla se křivky příjmů a výdajů rozšiřují jako nůžky a samozřejmě vedou výdaje. Nejvíce ho nyní děsí, jakou rychlostí se zvyšují schodky veřejných rozpočtů, jak nabobtnává státní správa. „Nic z toho není podepřeno prací,” říká bývalý viceguvernér České národní banky.
Nedávnou „medvědí rallye“ vystřídaly poklesy a volatilita. Obavy o ekonomický růst v Evropě a USA, pravděpodobný další růst úrokových sazeb v příštím měsíci a příliv negativních makro dat měly vliv na obchodování v týdnu. Z pohledu indexu S&P 500 se trhy ocitly i kolem 4100 bodů. A jaké události měly největší dopad na akcie?
Pražský městský soud prohlásil konkurz na Sberbank CZ, která má vazby na Rusko. Přezkumné jednání o přihlášených pohledávkách nařídil na 6. října, následovat bude ten den i schůze věřitelů. Vyplývá to z informací v insolvenčním rejstříku. V konkurzu se rozprodá majetek dlužníka a výtěžek se rozdělí mezi jeho věřitele.
Danuše Nerudová o ekonomice přednáší. Petr Pavel jí vůbec nerozumí, baví ho geopolitická témata. Dosud ohlášení kandidáti na prezidenta mají s ekonomickými otázkami různé zkušenosti. S energetickou krizí se ekonomika stává tématem dne. A tím i tématem prezidentských voleb. Přinášíme proto pro lepší orientaci voličů přehled ekonomického uvažování relevantních či oznámených kandidátů na prezidenta.
Platy ve veřejném sektoru jsou dlouhodobě polem, na němž se ekonomové střetávají s politiky. Ještě před pár měsíci se vzácně shodli, že platy v těžkých dobách nelze zvedat. Tomu je ale nyní konec. V ještě těžších dobách jde evidentně ekonomická logika stranou a převládá logika politická. Ta se ale brzy projeví na dalším růstu inflace.
Téměř polovinu firemních úvěrů již banky poskytují v eurech a tento podíl nadále roste, půjčit si ve společné evropské měně je totiž levnější. Firmy si začínají navzájem platit eurem a začíná se hovořit o „eurizaci“ tuzemské ekonomiky.
Češi splácí své hypotéky nejvzorněji v celé historii. Nemá tak vůbec žádný smysl, aby Fialova vláda do výpočtu příspěvku na bydlení zahrnula splátky hypotéky. Včera se ovšem pro zvážení takové možnosti vyslovil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Z nejnovějších, červnových údajů České národní banky plyne, že podíl nesplácených nebo jinak problémových hypoték (takzvaně nevýkonných) je nyní nejnižší v celé historii sledování, tedy od roku 2002. Tento podíl totiž v červnu představoval jen 0,62 procenta na celkovém objemu hypotečních úvěrů.
Na zaměstnance ČNB inflace nedolehne, všichni si letos automaticky platově polepší o zhruba 20 procent. Lidé by se jimi měli inspirovat a dojednat si k pracovní smlouvě inflační doložku – je to nejlepší zbraň proti inflaci.
Ekonomické zpomalení, které očekávali analytici, se stále nedostavuje. Státní i soukromé instituce tak začaly své prognózy vylepšovat. Důvod k radosti ale není, hospodářské zpomalení se jen odsouvá na příští rok.
Fialova vláda zvažuje zavedení takzvané válečné daně. To je však jen jiné označení pro daň z mimořádného či také neočekávaného zisku. A tato daň je jedním z typu sektorové daně. Sektorovou daň na více odvětví měla před volbami v programu jediná ze stran, a to KSČM.