Lidé, kteří věří konspiracím, se děsí vlastní chudoby. Mnohdy zbytečně
Lidé, kteří věří konspiračním teoriím, se často obávají i vlastní chudoby, ač jim ve skutečnosti nehrozí. Pod vlivem konspiračních teorií totiž nehodnotí vlastní ekonomickou situaci objektivně. Analýzou dat od 21 tisíc respondentů ze 17 evropských zemí to zjistila studie, na níž se podíleli i vědci z Národního institutu SYRI a Ekonomicko-správní fakulty (ESF) Masarykovy univerzity v Brně. Institut o tom informoval v tiskové zprávě.
Studie vycházela z dat od 21 306 účastníků například z Belgie, Bulharska, Česka, Finska, Litvy, Švýcarska, Portugalska či Velké Británie shromážděných v letech 2020 až 2022 převážně při osobních rozhovorech.
„Zjistili jsme, že přijetí konspiračních přesvědčení v průběhu času zesiluje pocity ekonomické nejistoty, a tak čím více konspiračních vysvětlení přijímáme, tím více se prohlubuje naše vnímaná ekonomická úzkost,“ uvedla Magdalena Adamus z ESF a SYRI.
Lidé podle ní podléhají konspiračním teoriím mimo jiné proto, že většinu informací získávají na sociálních sítích. Tyto teorie často vysvětlují společenské a politické události jako důsledek tajných plánů mocných a zlovolných skupin.
„Konspirační přesvědčení lze chápat nejen jako vedlejší produkt lidských kognitivních selhání, ale také jako možný zdroj pesimismu, antisystémových nálad, skupinového antagonismu, úzkosti a strachu z ekonomických ztrát. Ač se mnohdy zdají být neškodnými příběhy, mohou mít vážné společenské důsledky, zejména pokud jsou použity k manipulaci veřejného mínění a šíření ekonomického pesimismu,“ upozornila Adamus.
Snížení víry v konspirační teorie může podle ní pomoci ekonomickému zdraví společnosti. Jejich dopad mezi lidmi lze zmírnit vzděláváním, transparentní komunikací i psychologickou podporou.
Domněnka, že dezinformacím věří pouze méně vzdělání lidé, je mýtus, říká Tomáš Koblížek z Filosofického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Příkladem dezinformace, které věří mnohdy i vzdělaní lidé, je podle něj například popírání klimatické změny. Je potřeba začít brát riziko dezinformací a konspiračních teorií vážně. A to podobně jako riziko nenávistných projevů, které lze ze zákona postihnout.
Dezinformacím věří i vzdělání lidé. Mezi popírači klimatické změny jsou i profesoři
Leaders
Server BuzzFeed sestavil s pomocí uživatelů serveru Reddit přehled těch nejšílenějších a nejdivnějších konspiračních teorií.
Země je placatá, kámen měkký a Finsko neexistuje. Čemu jsou někteří lidé ochotní věřit
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
