Lidé, kteří věří konspiracím, se děsí vlastní chudoby. Mnohdy zbytečně
Lidé, kteří věří konspiračním teoriím, se často obávají i vlastní chudoby, ač jim ve skutečnosti nehrozí. Pod vlivem konspiračních teorií totiž nehodnotí vlastní ekonomickou situaci objektivně. Analýzou dat od 21 tisíc respondentů ze 17 evropských zemí to zjistila studie, na níž se podíleli i vědci z Národního institutu SYRI a Ekonomicko-správní fakulty (ESF) Masarykovy univerzity v Brně. Institut o tom informoval v tiskové zprávě.
Studie vycházela z dat od 21 306 účastníků například z Belgie, Bulharska, Česka, Finska, Litvy, Švýcarska, Portugalska či Velké Británie shromážděných v letech 2020 až 2022 převážně při osobních rozhovorech.
„Zjistili jsme, že přijetí konspiračních přesvědčení v průběhu času zesiluje pocity ekonomické nejistoty, a tak čím více konspiračních vysvětlení přijímáme, tím více se prohlubuje naše vnímaná ekonomická úzkost,“ uvedla Magdalena Adamus z ESF a SYRI.
Lidé podle ní podléhají konspiračním teoriím mimo jiné proto, že většinu informací získávají na sociálních sítích. Tyto teorie často vysvětlují společenské a politické události jako důsledek tajných plánů mocných a zlovolných skupin.
„Konspirační přesvědčení lze chápat nejen jako vedlejší produkt lidských kognitivních selhání, ale také jako možný zdroj pesimismu, antisystémových nálad, skupinového antagonismu, úzkosti a strachu z ekonomických ztrát. Ač se mnohdy zdají být neškodnými příběhy, mohou mít vážné společenské důsledky, zejména pokud jsou použity k manipulaci veřejného mínění a šíření ekonomického pesimismu,“ upozornila Adamus.
Snížení víry v konspirační teorie může podle ní pomoci ekonomickému zdraví společnosti. Jejich dopad mezi lidmi lze zmírnit vzděláváním, transparentní komunikací i psychologickou podporou.
Domněnka, že dezinformacím věří pouze méně vzdělání lidé, je mýtus, říká Tomáš Koblížek z Filosofického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Příkladem dezinformace, které věří mnohdy i vzdělaní lidé, je podle něj například popírání klimatické změny. Je potřeba začít brát riziko dezinformací a konspiračních teorií vážně. A to podobně jako riziko nenávistných projevů, které lze ze zákona postihnout.
Dezinformacím věří i vzdělání lidé. Mezi popírači klimatické změny jsou i profesoři
Leaders
Server BuzzFeed sestavil s pomocí uživatelů serveru Reddit přehled těch nejšílenějších a nejdivnějších konspiračních teorií.
Země je placatá, kámen měkký a Finsko neexistuje. Čemu jsou někteří lidé ochotní věřit
Enjoy
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
