Lidé, kteří věří konspiracím, se děsí vlastní chudoby. Mnohdy zbytečně
Lidé, kteří věří konspiračním teoriím, se často obávají i vlastní chudoby, ač jim ve skutečnosti nehrozí. Pod vlivem konspiračních teorií totiž nehodnotí vlastní ekonomickou situaci objektivně. Analýzou dat od 21 tisíc respondentů ze 17 evropských zemí to zjistila studie, na níž se podíleli i vědci z Národního institutu SYRI a Ekonomicko-správní fakulty (ESF) Masarykovy univerzity v Brně. Institut o tom informoval v tiskové zprávě.
Studie vycházela z dat od 21 306 účastníků například z Belgie, Bulharska, Česka, Finska, Litvy, Švýcarska, Portugalska či Velké Británie shromážděných v letech 2020 až 2022 převážně při osobních rozhovorech.
„Zjistili jsme, že přijetí konspiračních přesvědčení v průběhu času zesiluje pocity ekonomické nejistoty, a tak čím více konspiračních vysvětlení přijímáme, tím více se prohlubuje naše vnímaná ekonomická úzkost,“ uvedla Magdalena Adamus z ESF a SYRI.
Lidé podle ní podléhají konspiračním teoriím mimo jiné proto, že většinu informací získávají na sociálních sítích. Tyto teorie často vysvětlují společenské a politické události jako důsledek tajných plánů mocných a zlovolných skupin.
„Konspirační přesvědčení lze chápat nejen jako vedlejší produkt lidských kognitivních selhání, ale také jako možný zdroj pesimismu, antisystémových nálad, skupinového antagonismu, úzkosti a strachu z ekonomických ztrát. Ač se mnohdy zdají být neškodnými příběhy, mohou mít vážné společenské důsledky, zejména pokud jsou použity k manipulaci veřejného mínění a šíření ekonomického pesimismu,“ upozornila Adamus.
Snížení víry v konspirační teorie může podle ní pomoci ekonomickému zdraví společnosti. Jejich dopad mezi lidmi lze zmírnit vzděláváním, transparentní komunikací i psychologickou podporou.
Domněnka, že dezinformacím věří pouze méně vzdělání lidé, je mýtus, říká Tomáš Koblížek z Filosofického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Příkladem dezinformace, které věří mnohdy i vzdělaní lidé, je podle něj například popírání klimatické změny. Je potřeba začít brát riziko dezinformací a konspiračních teorií vážně. A to podobně jako riziko nenávistných projevů, které lze ze zákona postihnout.
Dezinformacím věří i vzdělání lidé. Mezi popírači klimatické změny jsou i profesoři
Leaders
Server BuzzFeed sestavil s pomocí uživatelů serveru Reddit přehled těch nejšílenějších a nejdivnějších konspiračních teorií.
Země je placatá, kámen měkký a Finsko neexistuje. Čemu jsou někteří lidé ochotní věřit
Enjoy
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
