Návrh dohody o příměří schválený palestinským hnutím Hamás neplní izraelské požadavky, ale Izrael bude pokračovat v jednáních, řekl podle agentury Reuters premiér Benjamin Netanjahu. Jeho válečný kabinet mezitím jednohlasně vyjádřil podporu pokračování vojenských operací v Rafáhu na jihu Pásma Gazy.
Izrael podle premiéra Benjamina Netanjahua nehodlá trvale okupovat Pásmo Gazy, ani vysídlit jeho civilní obyvatelstvo, pro jehož ochranu prý armáda dělá maximum.
Jednomu z ministrů izraelské vlády byl odepřen vstup na nemocniční návštěvu. Na osobní strážce dalšího ministra chrstl kávu pozůstalý. Třetí ministryni lidé nadávali do „zrádkyn“ a „hlupaček“, když přišla utěšit rodiny evakuované během hrůzných chvil. Šokující masakr, který 7. října spáchali ozbrojenci Hamásu, Izraelce vzájemně sblížil. Vládě, která je všeobecně obviňována z toho, že upustila od ostražitosti a zatáhla zemi do války v Gaze, která otřásá celým regionem, však projevují jen málo náklonnosti. Ať už to dopadne jakkoli, premiéra Benjamina Netanjahua po rekordně dlouhé politické kariéře čeká soudný den, napsala agentura Reuters.
Rozsáhlý útok palestinských radikálů podle médií ukazuje nejen na selhání zpravodajských služeb, ale i na selhání muže, který téměř nepřetržitě posledních více než deset let stojí v čele Izraele. Premiér Benjamin Netanjahu podle komentářů v izraelském i zahraničním tisku svou politikou posiloval teroristy z hnutí Hamás a pomohl vytvořit podmínky pro jejich překvapivou víkendovou ofenzívu.
Překvapivý a masivní útok palestinských radikálů na Izrael je podle analytičky Ireny Kalhousové z Herzlova centra izraelských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy vítězstvím hnutí Hamás, které za ním stojí. Není jen selháním izraelských zpravodajců, ale celého systému v čele s premiérem Benjaminem Netanjahuem, uvedla dnes Kalhousová na síti X. Podle ní může skončit odstoupením předsedy izraelské vlády podobně, jako tomu bylo před 50 lety po takzvané jomkipurské válce.
Izraelský parlament v prvním čtení schválil návrh zákona, který je součástí kontroverzní justiční reformy a který má omezit pravomoci nejvyššího soudu. Informovala o tom agentura Reuters. Jedná se o první část tohoto vládního balíku, který postoupil parlamentem od konce letošního března, kdy izraelský premiér Benjamin Netanjahu kvůli masivním protestům oznámil odložení reformy.
Americká internetová společnost Meta Platforms se rozhodla zrušit zhruba 600 pracovních míst v divizi Superintelligence Labs. S odkazem na sdělení firmy to uvedla agentura Reuters. Divize Superintelligence Labs se zabývá rozvojem umělé inteligence (AI) a zaměstnává několik tisíc lidí.
Číst více
Platy příslušníků bezpečnostních sborů porostou, řekl po vyjednávání o programu budoucí vlády místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Ve vznikající koalici ANO, Motoristů a SPD je na tom podle něj shoda. ANO již dopředu avizovalo plán stanovit nástupní plat policistů, hasičů a příslušníků Vězeňské služby na 50 tisíc korun.
Číst více
Dopravní úpravy kvůli dostavbě Temelína ☢ vyjdou podle vlády asi na 3,9 miliardy korun. Kabinet na dnešním zasedání souhlasil s tím, že Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) na tato opatření vyčlení 47,46 milionu korun z letošního rozpočtu.
Pražská burza dnes mírným růstem 📈 smazala úterní pokles. Index PX se zvýšil o 0,12 procenta na 2343,74 bodu. Nad poklesem akcií Erste Bank převážil růst cenných papírů dalších bank a energetické společnosti ČEZ.
Koruna dnes nepatrně posílila 💪 vůči oběma hlavním světovým měnám. Oproti předchozímu závěru zpevnila k euru o haléř na 24,30 Kč/EUR a k dolaru o dva haléře na 20,93 Kč/USD.
Ceny ropy 🛢 se dnes zvyšují, za jejich růstem stojí podle analytiků naděje na pokrok v obchodních rozhovorech Spojených států s Indií a Čínou. Severomořská ropa Brent přidává 2,1 procenta a pohybuje se blízko 62,60 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisuje 2,4 procenta a nachází se nedaleko 58,60 dolaru za barel.
Ukrajina v budoucnu od Švédska koupí 100 až 150 bojových letounů JAS-39 Gripen, oznámil to po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Linköpingu švédský premiér Ulf Kristersson. Informují o tom agentury Reuters a AFP. Podle nich jde však zatím jen o předběžnou dohodou. Zelenskyj před novináři uvedl, že cílem Kyjeva je získat první gripeny už příští rok.
Číst více
Automobilový koncern Volkswagen nevyloučil, že bude muset kvůli problémům s dodávkami čipů od nizozemské společnosti Nexperia krátkodobě omezit výrobu. S odvoláním na interní dokument firmy o tom informuje agentura DPA. Volkswagen podle bulvárního deníku Bild zastaví kvůli nedostatku čipů za týden výrobu aut značky Golf ve Wolfsburgu. Řešení situace se podle mluvčího ministerstva hospodářství snaží najít i německá vláda.
Číst více
Investiční společnost Amundi prodala multifunkční prostor Forum Karlín a pražský hotel Ibis v ulici Na Poříčí společnosti Patria, která spadá pod ČSOB. Prodejce to oznámil v tiskové zprávě. Výši transakce společnosti nezveřejnily. Amundi tímto prodejem podle zprávy oznámila zahájení plánované výstupní fáze Realitního fondu KB2, kterou by měla následovat výplata klientům.
Číst více
Novým rektorem Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) zvolil akademický senát školy odborníka na umělou inteligenci Michala Pěchoučka. Získal 28 hlasů, pro zvolení bylo potřeba 23 hlasů. Porazil tak děkana Fakulty elektrotechnické ČVUT Petra Pátu, který získal 14 hlasů a stávajícího prorektora pro řízení kvality ČVUT Radka Holého, který získal tři hlasy. Pěchouček by se měl funkce ujmout od února 2026, předtím ho musí ještě jmenovat prezident Petr Pavel. Funkční období rektora trvá čtyři roky.