Ruský prezident Vladimir Putin si u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války telefonoval s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, uvedl Kreml. Podle sdělení se shodli, že se postaví pokusům o falšování dějin.
Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua oznámila podpis dohody o příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmích držených palestinským hnutím Hamás. V prohlášení, o kterém informovala izraelská média, uvedla, že text dnes projedná bezpečnostní kabinet a pak ještě vláda, která dohodu musí schválit, aby začala platit. Není jasné, zda kvůli právním a náboženským podmínkám na izraelské straně příměří začne platit v neděli, jak předvídá dohoda.
Není ani vítězem, ani poraženým, přesto se bez něj žádná politická inventura uplynulého roku neobejde. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu i v minulém roce dělal to, co mu vychází po celou politickou kariéru – vyvlékal i ze situací, kdy už to s jeho budoucností vypadá bledě. A nejspíš v tom bude pokračovat i napřesrok.
Po více než roce přeshraničního ostřelování a dvou měsících otevřené války mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh vstoupila dnes ve 04:00 místního času (03:00 SEČ) v platnost dohoda o příměří, kterou v úterý oznámil americký prezident Joe Biden. Obě strany ještě několik hodin předtím prováděly údery na cíle protivníka.
Izraelská vláda večer schválí dohodu o příměří s libanonským hnutím Hizballáh. Prohlásil to izraelský premiér Benjamin Netanjahu, podle něhož izraelská armáda rázně odpoví na jakékoli porušení chystaného klidu zbraní ze strany Hizballáhu. Izraelská televize Channel 12 krátce před premiérovým vystoupením podle agentury Reuters informovala, že dohoda již schválil užší bezpečnostní kabinet.
Maďarský premiér Viktor Orbán řekl, že na návštěvu své země pozve izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a zajistí, že zatykač, který na Netanjahua vydal Mezinárodní trestní soud (ICC), „nebude naplněn“. Informovala o tom agentura Reuters.
Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Joava Galanta, a to kvůli obvinění z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy. Soud o tomto očekávaném kroku informoval v prohlášení, podle kterého zamítl námitky Izraele proti žádosti prokurátora o vydání zatykače, a v oznámení zatykače na Dífa. Ten je ale podle izraelské armády už mrtvý, soud nicméně uvedl, že „dál bude shromažďovat informace“ o jeho možné smrti.
Izrael nabízí pět milionů dolarů (asi 120 milionů korun) za jednoho rukojmího vězněného v palestinském Pásmu Gazy. Každému, kdo přivede některého z rukojmích, bude zajištěn bezpečný odchod z Gazy. Řekl to izraelský premiér Benjamin Netanjahu při návštěvě Pásma Gazy, píše AFP. Těm, kteří izraelským rukojmím ublíží, slíbil podle agentury Reuters odplatu.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken uvedl, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu podpořil nejnovější americký plán, který má vést k příměří v Pásmu Gazy a propuštění zbývajících rukojmích. Ministr zároveň vyzval palestinské teroristické hnutí Hamás, aby návrh rovněž přijalo.
Tisíce lidí v sobotu večer opět demonstrovaly v několika izraelských městech proti vládě. Demonstranti vyzývali premiéra Benjamina Netanjahua, aby neodlétal na návštěvu Spojených států, dokud nepodepíše dohodu o příměří s palestinským teroristickým hnutím Hamás, jejíž součástí bude propuštění rukojmích. Informoval o tom server The Times of Israel (ToI). Do Spojených států Netanjahu podle nových informací odletí v pondělí ráno.
Návrh hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) vydat zatykač na představitele izraelské demokraticky zvolené vlády spolu s vůdci islámské teroristické organizace Hamás je děsivý a zcela nepřijatelný. Na síti X tak reagoval premiér Petr Fiala (ODS).
Americká centrální banka (Fed) podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu do pásma 3,50 až 3,75 procenta. O rozhodnutí informovala v tiskové zprávě. Zároveň centrální bankéři naznačili, že po třetím snížení sazeb v řadě by v příštích měsících mohli uvolňování měnové politiky prozatím přerušit.
Americká společnost Amazon zaplatí italské daňové správě 511 milionů eur 💶 (12,4 miliardy korun), aby urovnala spor ohledně platby DPH. Napsaly to s odkazem na své zdroje agentury ANSA a Reuters. Samotný Amazon potvrdil uzavření dohody. Současně však společnosti stále hrozí trestní stíhání ze strany prokuratury.
Číst více
Česká televize 📺 bude v příštím roce hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, což je o sedm procent více, než byl rozpočet na letošní rok. Hlavním příjmem bude výnos z televizních poplatků ve výši 6,73 miliardy korun, tedy o 580 milionů korun, respektive o devět procent meziročně více. Za zvýšením stojí tzv. velká mediální novela, která od letošního května zvýšila televizní poplatek o 15 korun na 150 korun a rozšířila okruh poplatníků.
Maďarský parlament schválil návrh zákona, který komplikuje případné prohlášení prezidenta země za nezpůsobilého k výkonu funkce. Tento krok zákonodárného sboru, v němž má většinu koalice premiéra Viktora Orbána, vyvolal kritiku z řad opozice, podle níž se tak vláda snaží upevnit moc.
Ceny ropy dnes klesají 📉. Reagují tak na nenovější zprávu o vývoji zásob ve Spojených státech. Investoři také sledují pokrok v mírových jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou a čekají na rozhodnutí centrální banky USA (Fed) o sazbách. Cena severomořské ropy Brent klesá o 0,3 procenta na 61,76 dolaru za barel 🛢. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu ztrácela rovněž 0,3 procenta a prodávala se za 58,09 dolaru za barel.
Pražská burza mírně vylepšila své historické maximum 🔝. Index PX posílil o 0,18 procenta na 1563,91 bodu. Pomohly mu mimo jiné akcie Komerční banky a Monety Money Bank. Ztrácela naopak Erste Bank. Aktivita na trhu byla nízká, celkový objem obchodů zůstal pod 250 miliony korun.
Česká měna dál mírně posiluje. K euru si polepšila o tři haléře na 24,25 Kč/EUR, vůči dolaru koruna zpevnila o čtyři haléře na 20,83 Kč/USD.
Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) smazala zmínky o změně klimatu způsobené člověkem ze svého webu. V popisu změny klimatu se nyní soustředí pouze na přírodní procesy přispívající tomuto jevu, jako je sopečná aktivita a změny ve sluneční aktivitě. Píše o tom deník The Washington Post (WP).
Obvodní soud pro Prahu 2 znovu nepravomocně zamítl žalobu někdejší ministryně obrany Vlasty Parkanové, která žádala odškodné 8,5 milionu korun za dlouholeté trestní stíhání v kauze armádních letounů CASA. České televizi (ČT) to dnes řekla mluvčí soudu Marcela Pröllerová. Soudy žalobu bývalé ministryně zamítly i v minulosti, rozsudky ale v říjnu zrušil Nejvyšší soud (NS). Konstatoval, že v případu nebyly zohledněny klíčové okolnosti.
Prezident Petr Pavel stále počítá s tím, že se může sejít s původním kandidátem Motoristů na ministra životního prostředí Filipem Turkem. Má nicméně dlouhodobé výhrady k tomu, jak přistupuje k faktům, právu a pravidlům. Dovede si jen těžko představit, že by cokoli tento pohled mohlo změnit. Pavel to řekl novinářům při návštěvě Libereckého kraje.