Argentinci si v prvním kole nového prezidenta nevybrali. Nyní je čeká nezáviděníhodné dilema. Dotáhne radikál, který se nebrání legalizaci obchodu s tělesnými orgány, až do funkce hlavy státu? Nebo budou pokračovat už tolikrát zdiskreditovaní perónisté?
Nedávné vítězství Argentiny v čele s fenomenálním Lionelem Messim na fotbalovém mistrovství světa v Kataru vzbudilo v zemi potácející se dlouhodobě v ekonomické krizi naději, že „nakopne“ tamní ekonomiku. Nestalo se. Inflace v únoru překročila hranici hyperinflace, tedy sta procent, což se stalo v jihoamerické zemi poprvé od začátku devadesátých let.
Míra inflace v Argentině v prosinci činila 94,8 procenta, a zvýšila se tak z listopadových 92,4 procenta. Informoval místní statistický úřad. Argentina má pátou nejvyšší inflaci na světě, prosincové tempo růstu bylo nejrychlejší od roku 1991.
Málokterý sportovní příběh by mohl mít šťastnější konec než ten Lionela Messiho. Argetinská fotbalová ikona se v roce 2022 stala legendou. Stačilo málo, vyhrát mistrovství světa. Konečně, chtělo by se dodat. I proto je Messi jeden z deseti osobností roku 2022 portálu newstream.cz.
Jestliže dnes získá titul mistra světa ve fotbale Argentina, vydělá na tom více, než kolik vydělá Francie, připadne-li titul místo Argentiny jí. Vyplývá to z letošní studie Marka Mella z univerzity v britském Surrey. Ekonom využil data organizace OECD za celé období od roku 1961, aby zjistil, zda má vítězství mistrovství světa ve fotbale nějaký dopad na ekonomický výkon země vítězného mužstva. Má.
Vedle sportovního úspěchu by výhra v nedělním finále mistrovství světa v Kataru ve fotbale mohla Argentině přinést i ekonomickou vzpruhu. Messi a spol. mohou Argentincům přinést nekonečnou radost a pomoci krotit obří inflaci.
Porážka favorizované Argentiny na fotbalovém mistrovství světa v Kataru bylo pro ropnou velmoc Saúdskou Arábii tak zásadní, že tamní vládci vyhlásili dnešek státním svátkem.
Česku hrozí desetiprocentní inflace. To však není nic ve srovnání s růstem cen v Argentině. Tam loni inflace přesáhla padesát procent, což v Československu bylo naposledy po pádu komunistického režimu.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Na současné úrovni je základní úroková sazba od června. Finanční trh očekával, že české úrokové sazby zůstanou stabilní, přestože centrální banky eurozóny i Spojených států v září přistoupily ke zpřísnění měnové politiky.
