Nejenom Češi jsou národem chatařů a chalupářů. Svojí hytte, tedy chatku, vlastní více než čtvrtina Norů. V minulosti to byly spíš sruby z neotesaných klád, aktuálně jde o moderní dřevostavby s veškerým pohodlím. Jedno mají ale společné, stojí uprostřed přírody daleko od civilizace. Jedna taková stojí i poblíž Luhačovic.
Coby kamenem dohodil od Prahy leží středočeská Kamenice. Pětitisícová obec zažívá v posledních letech nebývalý příliv obyvatel i stavebního boomu. Kromě technologického centra u tamního zámku za zmínku stojí i vila domy od architektů ze studia New How architekti.
Dům režiséra, městský úřad, stacionář pro onkologické pacienty, malinká kavárna uprostřed parku nebo pavilon urgentního příjmu. Soudobé architektonické počiny dokážou velmi lidsky a vnímavě uchopit i složitá zadání. Ostatně přesvědčte se sami. Vybrali jsme pro vás desatero nejzajímavějších děl z 21 finalistů letošního 22. ročníku architektonické soutěže slovenské komory architektů CE ZA AR.
Český Krumlov patří mezi nejnavštěvovanější místa v Česku. Do města, které je zapsáno díky jedinečné středověké zástavbě, i na seznam památek UNESCO, dorazí každým rok miliony lidí. I tam se ale najde hned několik výrazných šrámů. Jedním z nich je bývalý areál Jitony. I ten se ale postupně mění, po revitalizaci by měl nabídnout dvě stovky bytů.
Tuzemské víno je čím dál lepší, stejně tak i vinařství, v nichž se moravská a česká vína rodí. Zejména pak na jižní Moravě v poslední době vyrostla krásná vinařství. Za zmínku stojí i to nejnovější, v Kurdějově, které navrhl architekt Aleš Fiala.
Chrám komunistické víry na hoře Buzludža již ze své dřívější železobetonové impozantnosti hodně ztratil. Nyní připomíná havarovaný létající talíř, který náhodně na vrcholu ztroskotal, něž někdejší obří svatyni vyvolených.
Další obětí aktivistů ze skupiny Letzte Generation se stal symbol Berlína, Braniborská brána. V minulosti se snažili poškodit i Rafaelův obraz Sixtinské madony v Drážďanech či dílo Gustava Klimta Smrt a život, které je vystaveno ve Vídni.
Letošní léto je důkazem, že změny klimatu jsou skutečností, nejen na papíře. Na jedné straně nás potrápily extrémní letní teploty a s nimi spojené sucho a požáry, na druhé straně jsme byli svědky silných přívalových dešťů, které způsobily mnoho škod, zejména ve městech a zastavěných oblastech.
Zakulacené, hranaté, ze dřeva nebo z betonu. Bytový dům, chcete-li bytovka se dá postavit ze všeho. A do našeho výběru těch nejpovedenějších, mnohdy jsme se shodli i s odbornou porotou soutěže Česká cena za architekturu, se dostal i jeden panelák.
Památková ochrana v centru Prahy je žádoucí, i když ne doslova všude. Že se ale v metropoli tak málo staví, nesouvisí s Metropolitním plánem či legislativou, ale s českou mentalitou. „Prostě se neradi smiřujeme s něčím novým, a neradi opouštíme to staré, neradi vyhazujeme krámy z garáží a komor, a hlavně bychom strašně rádi do všeho mluvili. Jakýkoli zákon, který vznikne, tak vždycky bude narážet na to, že když se staví něco nového, tak spousta lidí se proti tomu ohradí, bude mít námitky,“ říká architekt Jan Holna, spolumajitel architektonického studia DAM.
„Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným,“ říká v ikonickém filmu Jiřího Menzela z roku 1967 s názvem Rozmarné léto Jan Hrušínský v dlouhých pruhovaných plavkách, když stojí v řece Olši s doutníkem a začíná krápat. Tato průpovídka už ale za více jak padesát let od uvedení filmu a téměř sto let od vydání románové předlohy Vladislava Vančury zcela zlidověla. Pro filmové fajnšmejkry navozuje poněkud romantizující atmosféru starých dobrých časů, kterou ale můžete díky mnoha nadšencům, kteří takové plovárny provozují, tak trochu zažít dnes i vy. Prohlédněte si naši fotogalerii „rozmarných“ prvorepublikových plováren, které stojí za návštěvu.
