V české politice máme řadu tradic. Jednou z těch nejstabilnějších je přesvědčení, že zahraniční politiku by měl dělat ten, kdo je zrovna nejvíc slyšet. Ideálně sám, bez rušivých elementů a pokud možno i bez konkurence na palubě.
Trump nevyhrál, jen se snaží zase ucuknout. Tentokrát mu ale na ucuknutí musí dát „štempl“ Írán, který za něj stále může žádat trvalou kontrolu nad Hormuzem.
V okamžiku, kdy Donald Trump vyhlašoval, že srazí Írán během jednoho dne na kolena, a kdy během týdne zdražila nafta na burze o téměř čtyři koruny za litr, přišel český premiér s návratem plánovaného hospodářství. Začal diktovat pumpám maximální možné ceny benzínu a nafty.
S plíživou, ale nevyhnutelnou vlnou propouštění v celé ekonomice zejména v důsledku zavádění umělé inteligence se do veřejného prostoru opět vrací diskuse o nepodmíněném základním příjmu. Mají lidé dostávat peníze za nic? Jakým způsobem by to bylo? Kde na to vzít a k čemu by to vedlo? Jaké jsou výhody a rizika takového opatření?
Vládní stropování marží pohonných hmot prý sice zlevní jejich ceny u dálnic, ale zdraží je mimo ně. Opravdu? Na ničem takovém se odborná literatura neshoduje.
Andrej Babiš měl úspěšný týden. Nejdříve vyřešil drahá paliva, poté i složení české mise na červencové zasedání NATO v Turecku. Jeho lidé také proplouvají výběrovým řízením na radní České televize. Babiš si musí mnout ruce, jak mu to vládnutí pěkně jde.
Enfant terrible vládní koalice Filip Turek sice prohrál boj o ministerské křeslo, nůše jeho poťouchlostí však zdaleka není prázdná. Ministerstvo životního prostředí fakticky řídí a vypadá to, že z této vysoké pozice svádí svůj boj za likvidaci planety Země. Ve skutečnosti bojuje sám se sebou.
Zatímco se v hospodách stále mluví o „zlatých českých ručičkách“, realita letošních přijímaček na střední školy ukazuje pravý opak. Nastupující generace sází na úplně jinou kartu: místo úzké specializace volí otevřené dveře.
Inspirativní grilování čekého oligarchy Křetínského v britském parlamentu o tamní poště otvírá zásadní otázku, proč naši poslanci něčeho takového nejsou schopni, proč je to ani nenapadne. Proč český parlament nedokáže plnit svou veřejnou funkci kontroly top manažerů státních firem, a oligarchů, kteří mají klíčovou pozici v poskytování některé veřejné služby?
Češi letos plánují nejchudší Velikonoce za poslední roky, utratí za ně „jen“ 8,3 miliardy korun, o zhruba miliardu méně než loni. Příprava beránka či mazance zlevní zhruba o 20 procent.
Běžný den před Velikonocemi. Čtvrtek, Pražané již balí a jedou na chalupy. V Praze v tuto chvíli Správa služeb organizuje pravidelný úklid ulic. Co to znamená? Obyvatelé musejí přeparkovat své auto, aby zaměstnanci městské firmy mohli silnici postříkat vodou a vysloužit si svůj plat.
