Nejhorší je spárkatá zvěř. Teď trochu hororového čtení. Představte si, že po českých lesích pobíhá víc než třicet tisíc kusů jelenů evropských, tedy laní i jelenů! Neuvěřitelné číslo. Takové zvěře, která nám žere naši přírodu a způsobuje národohospodářskou škodu. Už si na to stěžují i ochránci přírody.
Andrej Babiš ohlásil kandidaturu na prezidenta krátce po návštěvě stávající hlavy státu. Schůzka s Milošem Zemanem zcela jistě pro Babišovo rozhodnutí nic neznamenala. Přesto se téměř jistě upletl poslední kšeft, který spolu tito dva technologové moci upletli. A zda to nakonec bude stačit na Babišovo zvolení, se ukáže už za necelé tři měsíce.
Andrej Babiš se oznámením své prezidentské kandidatury současně podle všeho zařadí mezi menšinu svých rivalů v daném klání, kteří v rámci příslušné kampaně utratí, respektive hodlají utratit celou zákonně povolenou částku, tedy 40 milionů korun před prvním kolem volby.
Ústava, konkrétně její článek 65 říká, že prezidenta republiky nelze po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt. A to se hodí, zvlášť když se spor o Čapí hnízdo nevyvíjí v Babišův prospěch, říká komentátorka newstream.cz Jana Havligerová.
Bylo to jasné od začátku. Babiš dělal rok drahoty s oznámením, jestli bude nebo nebude kandidovat na prezidenta. Bylo snad až příliš průhledné, jak si hraje s veřejností. A už někdy v únoru či březnu se mluvilo o tom, že kandidaturu oznámí v říjnu. Stalo se.
Ukrajina oznámila, že zastavuje vývoz své zemědělské produkce přes černomořské přístavy. Činí tak v reakci na včerejší odstoupení Ruska od takzvané obilné dohody. Moskva se rozhodla dohodu vypovědět „na neurčito“ po dronovém útoku na plavidla ruského námořnictva, k němuž došlo ve vodách krymského přístavu Sevastopol. Moskva z útoku obvinila Kyjev. Celá záležitost může vážně zhoršit zásobování světa potravinami a prohloubit probíhající potravinovou krizi. Utrpí samozřejmě také ukrajinská ekonomika.
Tradičně největší politické vášně rozvířilo udílení státních vyznamenání. Metály teď nechme stranou, a stejně tak malicherné chování prezidenta. Zatímco Hrad žil přípravami na slavnostní večer, v zemi spontánně vypukla ostrá soutěž, kterou můžeme nazvat třeba „K Zemanovi nepojedu, k Zemanovi nepůjdu“.
S blížící se zimou se rozhodně nezdá, že by Rusko mělo nakročeno v triumfu v probíhající ekonomické válce s EU. A to si právě od zimního období a nynější topné sezóny zjevně hodně slibovalo. Cena plynu v EU ovšem od konce srpna klesla o více než 70 procent. Od poloviny září také poměrně dramaticky klesly ceny plynu v EU pro příští rok, jak vyplývá z cen příslušných termínových kontraktů.
Akciové trhy v uplynulém týdnu spíše rostly a odlepily se tak od svých minim. Výjimkou byly silné propady na hlavních amerických titulech, jako je Microsoft, Meta (Facebook) nebo Alphabet (Google). Tyto společnosti, které v předchozích letech snadno překonávaly očekávaní trhu a jejich akcie pravidelně posilovaly, si nyní vybírají svoji slabší chvilku. Mezi klíčové události týdne však patřilo také zasedání ECB, připomíná pro Newstream ve svém tržním shrnutí týdne Kryštof Míšek, hlavní ekonom společnosti Colosseum.
Nedávný komentář Dalibora Martínka s titulkem „Učitelé teď mají prázdniny. Ale peněz by chtěli čím dál více“ vzbudil velký ohlas mezi čtenáři. Proto přinášíme některé z reakcí. Příspěvky nejsou redakcí upravovány, v některých případech jsou však zkráceny.
O tomto víkendu se opět odehraje změna času, která už vůbec neměla být. Evropští poslanci už před třemi lety podpořili plán na zrušení povinného střídání standardního a letního času. Ke zrušení mělo dojít loni. Jenže kvůli covidové pandemii se rušení střídání času odložilo.
