Inflace ve světě i v Česku zpomaluje. To je dobrá zpráva pro akcie a rizikovější aktiva typu kryptoměn. Stoupají totiž šance, že centrální banky výrazně sníží své úrokové sazby. Náladu však investorům může pokazit dění ve Francie, kde se trhy otřásají kvůli blížícím se předčasným volbám do tamního parlamentu.
Česko stárne, což není žádná převratná novinka. Už léta se na základě vývoje demografických dat přece ví, jak rychle u nás poroste počet seniorů, kteří budou potřebovat trvalou péči, protože už ji sami nebudou zvládat. Řešení této tristní situace v Česku není zatím ale ani na dohled.
Slavný fotbalista Mbappé varuje před extrémy, exprezident Sarkozy obviňuje Macrona, že uvrhává rozvrácenou zemi do chaosu, a finanční trhy odepisují procenta. Ve Francii se naplno rozjela kampaň před volbami, které mohou přinést velké změny.
Ministr Mikuláš Bek chce zjevně zanechat v české politice opravdu silnou stopu. Ačkoli aktuální vláda je již ve druhé polovině funkčního období a zásadnější pohyby od ní již nikdo nečeká, ve školství se chystá revoluce. Zejména u odborných škol by mohla být klasická maturita nahrazena projektem, který by více připoutal studenta s praxí.
Čím více se člověk ponoří do světa kryptoměn, tím více to vypadá spíše jako kult lidí, se kterými se obtížně vede debata.
Macron hraje vabank. Odnesl to nejen burzovní parket v Paříži. Francouzská metropole už nemá největší evropskou burzu. Kvůli hrozbě dluhové krize i frexitu ji sesadil Londýn, jenž se sám „sbírá“ z brexitu, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Volby dopadly tak, jak dopadly. Jenomže takhle odbýt jejich výsledky si straničtí vůdci dovolit nemohou a ani nechtějí. Ozvěny eurovoleb, zdá se, hned tak neutichnou, zachránit nás před politiky mohou snad jen letní prázdniny. I když, krajské a senátní volby jsou v podstatě za dveřmi. Moc si neodechneme. Ještě, že máme hlavu státu. Ta dokáže překvapit.
Evropská ekonomika rychle ztrácí své někdejší zdánlivě neotřesitelné postavení ve světě. Dravější jsou jak Spojené státy, tak asijské země v čele s Čínou. To vše není nic nového. Nové je ovšem to, že nyní dramatická ztráta evropské konkurenceschopnosti začíná děsit evropské elity, které dosud měly tendenci takové problémy přehlížet, případně škarohlídy rovnou častovat označením typu „ruský agent“.
Po pandemii covidu lidé více umírají, hlavně ve vyspělých zemích typu Německa či Kanady. Špatně je na tom ale i Česko. Naproti tomu v zemích typu Ruska či Bulharska úmrtnost naopak nadměrná není.
Jezdím teď občas pracovně do Bosny a jsem přesvědčen, že země západního Balkánu patří do EU. Je to v jejich, ale i v našem strategickém zájmu. Doufám, že EU najde politickou odvahu a přijde s jasným a rychlým časovým plánem. Upřímně, když jsme před lety vzali málo připravené Rumunsko a Bulharsko, proč bychom neměli vzít už dnes lépe připravené země bývalé Jugoslávie.
Vláda chce za 1,5 miliardy poslat do vesmíru českého astronauta. Je to poněkud drahé a hlavně zbytečné PR vlády, které pouze a zas zaplatí daňoví poplatníci.
