Guvernér ČNB Michl kontra premiér Fiala. Ostrý souboj mužů, kteří mají máslo na hlavě a řešení problémů, konkrétně inflace, nabízejí s křížkem po funuse. Rozsoudit, jestli za vysokou inflaci může spíš uvolněná měnová nebo uvolněná fiskální politika, není úplně jednoduché.
Další den, další ochutnávka z kuchyně vládní koalice, jak bude zachraňovat schodkový rozpočet. Tentokrát se vládní kuchaři zaměřili na spotřební daň na naftu. Ta je od loňského roku snížená, aby přepravci moc nekřičeli, že jsou pohonné hmoty drahé. A tato podpora měla trvat do konce roku. Nyní tedy vláda chce tuto podporu zrušit. Přinese to obřích 800 milionů korun měsíčně po dobu 6 měsíců. Dohromady necelá dvě procenta schodku rozpočtu schváleného na rok 2023. Komentář byl aktualizován a opraven na základě čtenářských reakcí.
Vláda Spojených států si půjčuje nejdráže v dějinách. Důvodem je houstnoucí strach z bankrotu USA, k němuž může vést nebývale rozpolcený Kongres. Američtí zákonodárci totiž stále nejsou s to dohodnout se na navýšení limitu veřejného zadlužení. Bez tohoto navýšení nejspíše od letošního léta, možná ale už od začátku června, nebude možné řádně zajistit chod Spojených států, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Premiér Petr Fiala si dal besídku se zástupci dodavatelů energií, přizval i šéfa statistického úřadu a šéfa energetického regulačního úřadu. Namíchlo ho sdělení Eurostatu, podle nějž v Česku vyskočily ceny energií nejvíc z celé Evropské unie. A chce společnosti přednést nějaké jiné sdělení ve smyslu, že v Evropě popletli data, my za nic nemůžeme, ceny jsou OK.
Česká národní banka viní z inflace vládní deficity, jenže zároveň ve své aktuální prognóze přiznává, že vláda už příští rok stáhne deficit pohodlně pod úroveň maastrichtského kritéria pro přijetí eura. Vládě to může pomoci vyhrát volby.
Nafta v Česku už stojí i 29,90 koruny za litr. A půjde ještě dolů. Obrovské zlevnění je ale podle ekonoma Lukáše Kovandy výsledkem toho, že do EU stále proudí ruská ropa, a to přes země typu Číny, Singapuru či Turecka, kterým se přezdívá „pračky špinavé ruské ropy“.
Za inflaci může vláda, prohlásil razantně guvernér České národní banky Aleš Michl. Za inflaci je plně odpovědná Česká národní banka a její měnová politika, kontroval neméně ostře premiér Petr Fiala. Rozhořel se nám tu spor, který země dlouho neviděla. A je to dobře. O podstatě tuzemské inflace je totiž potřeba mluvit čím dál víc.
Guvernér ČNB Michl viní z inflačních rizik hlavně Fialovu vládu, neboť ta hospodaří s historicky rekordním schodkem. Obava ČNB z přetrvávající vysoké inflace houstne, poprvé po letech končí hlasování její bankovní rady nejtěsnějším možným výsledkem, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Růst sazeb byl blíž než doposud. Tři ze sedmi členů rady byli pro zvýšení o 0,25 procentního bodu. Guvernér ČNB Aleš Michl výrazně zostřil rétoriku a naznačil, že centrální banka může zvýšit sazby už na příštím zasedání, pokud inflace nebude klesat dostatečně rychle.
Poslední dubnový víkend se nesl v duchu zklamaných nadějí v tisícovkách rodin. Školy totiž uveřejnily výsledky přijímacích zkoušek. Zvláště pak v Praze ani heroické výkony nestačily na přijetí. O něco snazší to měli školáci v regionech, míní protikorupční expert a bývalý šéf Transparency International David Ondráčka. V případě hlavního města má jasno: „Praha zamezuje přístupu ke vzdělání,“ píše Ondráčka ve svém komentáři pro Newstream.
