Zbrojní průmysl a Číňané. Evropský trh průmyslových nemovitostí dostává nový impuls
Evropské státy zvyšují výdaje na obranu a s ním spojené rozšiřování výrobních kapacit se přirozeně odráží i v poptávce firem po výrobních a skladových halách. Evropská unie plánuje v roce 2029 investovat do obrany 547 miliard, což je téměř o třetinu více než v roce 2025.
Výrobci v obranném průmyslu od začátku roku 2024 do letošního srpna oznámili takřka 200 investic v Evropě. Nejvíce se jich koncentruje ve Velké Británii, Francii a Německu. Významně investují i země ze středoevropského regionu v čele s Polskem, především do výroby munice včetně dělostřelecké. Ve své analýze Future Flows: Global Dynamics & European Industrial Real Estate to uvedla poradenská firma Cushman & Wakefield (C&W).
Menší polovina zmíněných dvou stovek investic se týká rozšiřování stávajících výrobních kapacit, 54 procent pak nových výrobních závodů mimo stávající areály. Pokud jde o nové haly, jejich průměrná velikost je 20 tisíc metrů čtverečních. Nejčastěji poptávaná plocha nových i starších hal se pak pohybuje v rozmezí 10 až 25 tisíci metry čtverečními.
Zbrojení rozhýbává poptávku po průmyslových halách
Z obranných podniků v Evropě nejvíce investují BAE Systems, Rheinmetall, Airbus či Leonardo. „Současný cyklus se liší tím, že poptávka již není omezena pouze na několik velkých výrobců v obranném průmyslu,“ uvedla Sally Bruer, vedoucí průzkumu trhu v oblasti logistiky a průmyslových nemovitostí pro region EMEA v poradenské C&W.
„S tím, jak se rozsáhlé programy veřejných zakázek postupně promítají do celého dodavatelského řetězce, očekáváme rostoucí poptávku ze strany mnohem širšího okruhu dodavatelů,“ dodala Bruer. Analytička minulý týden v Praze výsledky studie prezentovala na přednášce pro odbornou veřejnost z řad zástupců investorů, developerů a nájemců.
„Lidé se mě ptají, jestli zájem o rozšiřování výrobních kapacit v obranném průmyslu opadne s koncem války na Ukrajině a vyřešením konfliktu na Blízkém východě. Nikoli. Očekáváme, že tento trend bude pokračovat. To, že se něco zdá být vyřešené, ještě neznamená, že hrozba zmizí a s ním i pocit nejistoty,“ řekla Bruer.
Na českém trhu zatím k zásadní změně struktury poptávky nedochází. Evropský vývoj však naznačuje, že se spektrum potenciálních nájemců může postupně rozšiřovat i ve střední Evropě.
Čeští zbrojaři už v USA nehrají jen roli dodavatelů z Evropy. Postupně se stávají součástí tamního obranného průmyslu. Podle ministra obrany Jaromíra Zůny investovaly české firmy ve Spojených státech 2,62 miliardy dolarů, tedy přibližně 55 miliard korun, a ve 12 amerických státech zaměstnávají více než 5000 lidí. Zůna to uvedl na Česko-americkém obranném a bezpečnostním fóru během své pracovní návštěvy Spojených států.
Čeští zbrojaři už v Americe jen nehostují. Za miliardy si tam staví základny
Zprávy z firem
Panattoni staví pro armádu i Rheinmetall
Přední průmyslový developer Panattoni, jenž působí i v Česku, letos získal zakázku od britského ministerstva obrany, které si v jeho areálu ve městě Swindon pronajalo více než 46 tisíc metrů čtverečních prostor. „Součástí areálu je také DroneTEX, největší kryté testovací a vývojové centrum pro drony v Evropě,“ uvedl Karel Taschner, šéf komunikace v Panattoni.
Dalším příkladem je projekt pro německou společnost Rheinmetall, jednoho z předních evropských výrobců obranných technologií. V areálu bývalého letiště Kassel-Calden Panattoni v příštím roce plánuje dokončit logistické a školicí centrum o celkové ploše přibližně 38 tisíc metrů čtverečních. „V současnosti pracujeme v Evropě i na několika dalších projektech pro obranný průmysl, které jsou zatím bez možnosti zveřejnění,“ doplnil Taschner.
Z rostoucí poptávky obranného průmyslu těží také tradiční české podniky, například Chropyňská strojírna. Firma si pronajala halu v Prostějově, kde pro německou Rheinmetall Man vyvíjí linky na automatické svařování kabiny pro nový typ nákladního vojenského vozidla HX3.
Poptávku po průmyslových halách v Česku nadále táhnou výrobní firmy, především ty napojené na automobilový průmysl, a logističtí operátoři. Podle poradců z Cushman & Wakefield ale očekávaný význam obranného průmyslu představuje strukturální, nikoli krátkodobý trend.
Čínský průmyslový nástup stále tvrději zasahuje Německo, pro Česko ale může paradoxně znamenat velkou příležitost. Německé firmy pod tlakem drahé výroby a čínské konkurence mohou přesouvat část produkce do levnější střední Evropy, zatímco země Visegrádské čtyřky zároveň lákají přímé čínské investice. Česko tak může na druhém „čínském šoku“ vydělat hned dvěma cestami, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Čína drtí německý průmysl. Česko může získat výrobu, která z Německa odejde
Zprávy z firem
Čínské firmy obsazují evropské průmyslové haly
Do Evropy však čím dál více přesouvají své aktivity i investoři z Číny. Podle C&W si čínské firmy v Evropě od začátku roku 2024 pronajaly více než 2,5 milionu metrů čtverečních ploch, což odpovídá přibližně 350 standardním fotbalovým hřištím, v průmyslových a logistických halách. A jen za první pololetí letošního roku si Číňané v Evropě pronajali o polovinu více prostor než v celém loňském roce.
Nejčastěji poptávají výrobní haly na výrobu baterií do elektroaut a technologií obnovitelných energií a distribuci e-commerce. Nejvíce ploch si Číňané pronajali v Británii a v Polsku, dohromady 1,452 milionu metrů čtverečních.
„Zájem výrobců a dodavatelů autoprůmyslu o naše průmyslové haly je z části tažený tradičními evropskými značkami, které mají v některých případech dnes již čínské vlastníky,“ řekl Taschner z Panattoni.
Ostatně minulý týden se symbolickým přestřižením pásky v budově v Panattoni Business Parku Cheb South spustila výroba autosedaček společnosti Grammer Jifeng Automotive Seating pro evropský autoprůmysl.
Příběh firmy Uniper, kterou musel po ruské agresi na Ukrajině převzít německý stát, ilustruje nové trendy v evropské energetice. Role státu posílila, ale nyní už je zase potřeba zapojit dynamický soukromý kapitál. Majoritní podíl v Uniperu je na prodej, zajímá se o něj i Daniel Křetínský. Plyn je stále v centru dění, ale už ne ten ruský, a v byznysově-marketingovém prostředí byl opět „nalakován narůžovo“. Zdůrazňuje se jeho role při flexibilní výrobě elektřiny.
Firma Uniper vstává z popela i bez Nord Streamu. Láká přední investory včetně Křetínského
Názory
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
