Větší propad, než se čekalo. Objem úvěrů od stavebních spořitelen klesl o polovinu
Stavební spořitelny loni poskytly úvěry za 56,7 miliardy korun. Znamená to pokles o polovinu proti předchozímu rekordnímu roku a návrat k dlouhodobému průměru před rokem 2020, kdy se objem úvěrů stavebních spořitelen pohyboval mezi 50 a 60 miliardami korun. Zájem o nové smlouvy o stavebním spoření loni vzrostl o deset procent, spořitelny jich uzavřely zhruba 572 tisíc. Vyplývá to z údajů všech pěti tuzemských spořitelen.
Meziroční pokles je vyšší, než na počátku loňského roku předpokládala Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS), ale vzhledem k průběžným výsledkům z celého roku není překvapivý, řekl ČTK tajemník AČSS Jiří Šedivý.
Ještě větsí propad u hypoték
"Určitě je třeba zmínit, že úvěrům od stavebních spořitelen se i tak dařilo o poznání lépe než hypotékám. Objem hypotečních úvěrů poskytnutých bankami i stavebními spořitelnami zakončil rok se zhruba osmdesátiprocentním poklesem," uvedl. V příštím roce očekává růst objemu úvěrů ze stavebního spoření o deset procent.
Průměrná úroková sazba hypoték počátkem ledna činila 6,34 procenta, tedy stejně jako před měsícem. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu, který se od jara zpracovává podle nové metodiky na základě údajů k pátému pracovnímu dni každého měsíce. Metodika odráží aktuální průměrnou nabídkovou sazbu hypotečního úvěru pro 80 procent hodnoty nemovitosti.
Průměrná výše hypoteční sazby stagnuje. Ale stále je na rekordu
Reality
"Počet nově uzavřených smluv je nejlepší za posledních osm let a jde o velmi pozitivní údaj. Klienti, kteří loni své stavební spoření vypověděli, aby co nejpružněji reagovali na současné inflační prostředí a nárůst úrokových sazeb na trhu, uzavřeli novou smlouvu, neboť stavební spoření považují i nadále za jeden ze základních prvků svého finančního zajištění," řekl Šedivý. Pro další vývoj smluv podle něj bude důležité, jak stát přistoupí ke zvažované změně podmínek stavebního spoření.
Stát zvažuje zrušit podporu stavebního spoření
Ministerstvo financí v současnosti zvažuje zrušení příspěvku na stavební spoření, které navrhla Národní ekonomická rada vlády (NERV) v rámci opatření pro snížení strukturálního deficitu. Podle NERV je podpora nesystémová a pokřivuje trh, většina lidí přitom peníze ze stavebního spoření přímo na bydlení nevyužívá.
Co se bude dít na realitním trhu v letošním roce? Horší konstelaci jsme tu ještě neměli, říká Milan Roček. Před dvaceti lety založil Roček společnost Hyposervis. Jako snad úplně první začal v Česku prodávat hypotéky. Vytvořil společnost, která je lídrem trhu v prodeji půjček na bydlení. Pomohl tisícům lidí dostat se k vlastnímu bydlení. Zprostředkoval tisíce transakcí. O dění na hypotečním trhu ví víc než ostatní.
Podcast: Nic horšího jsme tu za dlouhá léta neměli, říká prodejce hypoték Roček
Reality
Naopak podle představitelů AČSS stavební spoření umožňuje dosáhnout na rekonstrukce domů a bytů i těm lidem, kteří by si nemohli dovolit klasickou hypotéku. Státní podpora pak lidi motivuje k tomu, aby peníze do systému stavebního spoření vkládali. Za tři čtvrtletí loňského roku vyplatil stát na podpoře stavebního spoření 4,3 miliardy korun.
Vše o realitním trhu čtěte zde
Ze statistik dále vyplývá, že loni klesla celková cílová částka u nově uzavřených smluv o 15 procent na 320,1 miliardy korun. Cílová částka vyjadřuje budoucí záměry zákazníka, tedy kolik si hodlá naspořit nebo půjčit na bydlení.
Stavební spořitelny poskytují úvěry ze svých zdrojů, tedy z vkladů klientů, kteří si spoří. Naopak hypoteční banky si na úvěr, který pak poskytnou klientovi, většinou půjčují. Úrokové sazby závisejí na délce doby fixace a ceně peněz na mezibankovním trhu.
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
