Šantovka Tower přijde o územní rozhodnutí. Kvůli podjatosti olomouckých úředníků
Plánovaná výšková budova Šantovka Tower v Olomouci přijde o územní rozhodnutí, plyne ze středečního verdiktu Nejvyššího správního soudu (NSS). Vyhověl kasační stížnosti veřejného ochránce práv. Důvodem je systémové riziko podjatosti olomouckých úředníků.
Olomoucká pobočka Krajského soudu v Ostravě teď musí žalobu ombudsmana znovu projednat a napadené územní rozhodnutí zrušit, nařídil NSS. Znovu pak budou rozhodovat úředníci, ovšem jinde než v Olomouci. Verdikt NSS je dočasně zpřístupněný na úřední desce.
Rezidenční dům s 90 byty Šantovka Tower s výškou 74 metrů má být součástí projektu nové čtvrti Šantovka, kterou chce developerská skupina Redstone podnikatele Richarda Morávka postavit na tříhektarové ploše nedaleko centra Olomouce; projekt navazuje na fungující nákupní centrum Galerie Šantovka. Zástupci skupiny ve středu odmítli rozhodnutí soudu komentovat. „Nejprve se musíme s rozhodnutím NSS a jeho zdůvodněním seznámit, v tuto chvíli se k záležitosti nebudeme vyjadřovat,“ řekl mluvčí společnosti Michal Folta.
Se stavbou výškové budovy nesouhlasí památkáři, podle některých odborníků by poškodila historické panorama. Žalobu ve veřejném zájmu podala před pěti lety tehdejší ombudsmanka Anna Šabatová, později ve sporu pokračoval její nástupce Stanislav Křeček. Žaloba například uváděla, že v řízení rozhodovali systémově podjatí úředníci.
Pražské obchodní centrum Atrium Flora a obchodně-administrativní pasáž Myslbek v ulici Na Příkopě kupuje od zahraničních majitelů olomoucký developer, miliardář a zakladatel skupiny Redstone Richard Morávek
Olomoucký developer Morávek kupuje dvě pražské trofejní nemovitosti
Reality
Krajský soud žalobu dvakrát odmítl. NSS nyní zdůraznil, že v územním řízení byla překročena takzvaná nadkritická míra systémového rizika podjatosti, a proto měli být všichni rozhodující úředníci stavebního úřadu při olomouckém magistrátu vyloučeni pro podjatost. O umístění stavby tak měl správně rozhodovat nějaký jiný stavební úřad.
Systémové riziko podjatosti existuje v řízeních, v nichž je úředník zároveň zaměstnancem obce či kraje, a při tom rozhoduje v přenesené působnosti, tedy jménem státu, o věci, která se obce či kraje týká. Takové riziko v řízení o umístění Šantovka Tower podle NSS existovalo, protože zaměstnanci Olomouce rozhodovali o záměru, ohledně kterého v roce 2010 město a investor uzavřeli smlouvu o spolupráci. Investor v dalších letech na tuto smlouvu upozorňoval, vyzýval město k součinnosti a zmiňoval možnost vymáhání náhrady škody.
Podjatost se posuzuje vždy z perspektivy nezávislého vnějšího pozorovatele. „Z hrozby případné odpovědnosti města za škodu pro vnějšího pozorovatele vyplývala existence silného ekonomického zájmu města na výsledku řízení, což samo o sobě zesiluje pochybnosti o nestrannosti rozhodujících úředníků jako zaměstnanců města,“ stojí v rozsudku. Soud upozornil také na kontroverzní charakter stavby, její výšku, umístění blízko historického jádra města. Související vypjatou veřejnou debatu museli úředníci zaznamenat.
Všechny okolnosti v souhrnu pak podle NSS překročily takzvanou nadkritickou míru systémového rizika podjatosti olomouckého magistrátu a všech jeho úředníků. Další postup nastínil NSS tak, že krajský soud zruší rozhodnutí olomouckého úřadu, následně bude věc postoupena jinému správnímu orgánu, který námitky vůči stavbě znovu vypořádá.
Vítězem elektronické aukce olomouckých Hanáckých kasáren je brněnská společnost Salibary Richarda Saliby. Uvedl to právní zástupce vítěze aukce Zdeněk Joukl. Kasárna vydražil za 91 milionů, v aukci posledním příhozem 100 tisíc korun předběhl olomouckou developerskou skupinu Redstone. Ta patří hanáckému miliardáři Richardovi Morávkovi, který v Olomouci vlastní i nákupní Galerii Šantovka.
Hanácké kasárny koupil investor z Brna. Přeplatil miliardáře Morávka
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
