Lukáš Kovanda: Realitní fondy zase slušně ponesou. Už příští rok
Nemovitostní fondy prožívají slabší rok. Zejména proto, že jim zdražují splátky úvěrů. Ty si fondy totiž velmi často berou v eurech. Evropská centrální banka přitom letos poměrně razantně navyšuje své úrokové sazby, takže financování právě v eurech prodražuje.
ECB dohání, co zameškala, když se světu snažila namluvit – a sama tomu uvěřila –, že inflace roku 2021 a první poloviny roku 2022 je pouze přechodná a zmizí sama od sebe. Eurové financování tak letos zdražuje na rozdíl od financování v koruně, neboť Česká národní banka už letos svoji základní úrokovou sazbu dále nezvyšuje a drží ji na vysoké, sedmiprocentní úrovni.
Financování v eurech se prodražuje
Evropská centrální banka zvýšila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,50 procenta. Ke zvýšení úroků přikročila už podesáté za sebou, zpřísňováním měnové politiky se snaží dostat pod kontrolu inflaci. Část analytiků předpokládala, že ECB už sazby nezvýší. Banka naznačila, že zvýšení by mohlo být poslední. Zhoršila zároveň výhled ekonomiky eurozóny pro letošek i na další dva roky.
ECB se dál snaží krotit inflaci. Podesáté v řadě zvýšila úroky
Money
S růstem úrokových sazeb jak v Česku, tak v eurozóně navíc stoupá také úrok na bezpečných aktivech – vládních dluhopisech. Tím pádem investoři požadují ještě vyšší úrok – vyšší než ten bezpečný – na rizikovějších investicích typu právě realit. Relativní lákavost nemovitostí coby investic tak přece jenom klesá, což by mělo jejich ocenění ze strany nemovitostních fondů zohledňovat.
Pokud totiž nesou dluhopisy třeba pětiprocentní úrok, investor bude do nemovitosti investovat jen tehdy, nabídne-li mu výnos vyšší, třeba sedmiprocentní. To však zdaleka ne každá nemovitost „umí“ – třeba proto, že příslušné nájemné není adekvátně vysoké.
S výrazným poklesem inflace a tím pádem i úrokových sazeb, vyhlíženým pro příští rok, lze předpokládat pokles výnosů dluhopisů, takže nemovitost jako investice by měla být o něco atraktivnější než letos. Což se pak promítne do zhodnocení nemovitostních fondů. Navíc se v příštím roce stabilizují eurové úrokové sazby.
Dynamický růst zhodnocení
Takže celkově příští rok bude rokem stabilizace výnosů realitních fondů a od roku 2025 by tyto fondy měly najet na dráhu poměrně již dynamického růstu zhodnocení. Byť je samozřejmě vždy nutné přihlédnout ke konkrétnímu zaměření toho či onoho fondu (zda se zaměřuje na rezidenční, kancelářské, logistické, retailové budovy či nějakou jejich kombinaci apod.) a k tomu, jaké konkrétní nemovitosti má v portfoliu.
Do roku 2025 se tak citelně sníží úrokové sazby na hypotékách, což jen podpoří poptávku po nemovitostech, a tedy zhodnocování nemovitostních fondů. Průměrná sazba u skutečně nových a refinancovaných hypoték činila letos v srpnu nadále necelých šest procent. Do roku 2025 by se ale díky pokles inflaci a tržních úrokových sazeb, jakož i sazeb ČNB, měla snížit zhruba na polovinu současné úrovně.
Možná si vybavíte scénu z filmu Vrať se do hrobu, kdy výzkumný pracovník v podání Milana Šteindlera došel k závěru, že „… valná většina maturující mládeže už našla zodpovědný přístup k životu, existuje však ještě nejméně padesát procent těch, kteří (ho) nenašli…“. Je to podobné jako s hypotékami v Česku. Statistiky mají kouzlo, že je možné vykládat si je všelijak. Stejné číslo může být malé i velké.
Dalibor Martínek: Záhada kolem trhu s hypotékami. Zároveň oživuje i stagnuje. Kde je pravda?
Názory
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
