Česko se k euru nemá. Mincovna už se ale chystá na jeho ražbu
Česko se k euru stále nemá, Česká mincovna už ale myslí na dobu, kdy by se společná evropská měna mohla razit i v Jablonci nad Nisou. Staví tam nový závod za téměř půl miliardy korun, který má kromě českých mincí zvládnout i ty eurové. Přes sedm tisíc metrů čtverečních výrobních a administrativních prostor, přísná bezpečnostní opatření a technologie připravené na další desetiletí. Při přípravě stavby ale bylo potřeba vyřešit také jednu poněkud nečekanou komplikaci: vystěhovat původní obyvatele pozemku. Lesní mravence.
Česko se už roky nemůže rozhodnout, jestli chce euro. Česká mincovna na výsledek čekat nehodlá. V Jablonci nad Nisou staví nový závod za téměř půl miliardy korun a rovnou ho připravuje i na možnost, že jednou místo českých korun začne razit euromince. Přijetí společné evropské měny sice zatím není na pořadu dne, ale když už stavíte továrnu na peníze, která má vydržet desítky let, vyplatí se počítat i s tím, že se jednou změní jejich podoba.
Nový areál v Mincovní ulici nabídne přibližně 7100 metrů čtverečních prostor a pod jednu střechu konečně soustředí provozy, které dnes Česká mincovna využívá na několika adresách po Jablonci. Vedle samotné ražby tu budou kanceláře, sklady, prodejna i návštěvnické centrum. Společnost zároveň počítá s rozšiřováním výroby a větším zapojením do zahraničních zakázek, včetně ražby mincí pro jiné státy. Stavba začala letos v červenci a dokončena má být v roce 2028.
„Netroufáme si posoudit, kdy nebo zda Česká republika přijme euro. Chceme ale být připraveni na různé scénáře. U takto významné investice dává smysl přemýšlet v horizontu desítek let a zohlednit i požadavky, které by případná budoucí výroba českých eurových mincí přinesla,“ vysvětluje generální ředitel České mincovny Michal Voborník.
Rekreační nemovitosti už nejsou jen druhým domovem, ale také investicí a součástí životního stylu. Češi přitom stále více požadují kvalitní architekturu, soukromí a špičkové služby. Jak se mění rekreační development a co rozhoduje o úspěchu projektů? O tom v diskusi Leaders Byznys Talks debatovali Jan Jerie z Crescon, Michal Čapek z Capek&co. a Petr Marek z Fipox. 
Za apartmán miliony, za zážitek ještě víc. Češi mění pravidla rekreačního developmentu
Reality
Nejdřív mravenci, potom razicí stroje
Vybudovat továrnu na peníze přitom není úplně obyčejná stavební zakázka na průmyslovou halu. Razicí stroje potřebují speciální základy a ochranu před vibracemi a odpovídající rozvody elektrické energie a stlačeného vzduchu. Ještě větší nároky se klade bezpečnost. V areálu se totiž bude pracovat s drahými kovy a oběživem České národní banky, což ovlivňuje prakticky celé uspořádání budovy.
Architekti proto museli skloubit dva na první pohled protichůdné požadavky: vytvořit přísně střežený výrobní provoz a zároveň otevřít část areálu veřejnosti. Výrobu a administrativní prostory propojí centrální atrium, jejich provoz však bude bezpečnostně oddělen. Návštěvníci se budou moci seznámit s historií mincovnictví i samotnou výrobou mincí a medailí.
„Chceme, aby náš nový areál nebyl uzavřeným průmyslovým objektem, ale aby se stal místem, které tuto tradici přiblíží návštěvníkům z celé republiky i ze zahraničí,“ uvedl Voborník.
Součástí projektu budou také moderní kanceláře, jednací místnosti, společné prostory a terasy se zelení. Areál má mít zelenou střechu, fotovoltaickou elektrárnu a systém hospodaření s dešťovou vodou, která poslouží mimo jiné k zalévání. Přebytečná voda se bude vsakovat přímo na pozemku. Budova má dosáhnout energetické třídy B a její provoz bude řídit systém měření a regulace částečně využívající i technologie založené na umělé inteligenci.
Příprava půlmiliardové investice přinesla i nečekané komplikace. Ze staveniště nejprve museli přestěhovat lesní mravence a následně ověřit, zda se jim v novém domově daří.
Česko se Francii rychle přibližuje v ceně, za kterou si stát půjčuje na deset let. Rozdíl ve výnosech jejich desetiletých dluhopisů se zúžil na pouhých 0,25 procentního bodu, přestože ČNB drží výrazně vyšší základní sazbu než ECB. Zhoršující se francouzské veřejné finance tak podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy ukazují, že členství v eurozóně samo o sobě levnější financování státu nezaručuje, píše ve svém komentáři.
Lukáš Kovanda: Euro už Francii nechrání. Česko si půjčuje skoro stejně levně
Názory
„Projekt České mincovny je velmi specifický. Kombinuje náročný výrobní provoz, přísné požadavky na bezpečnost, veřejné části a moderní kancelářské prostředí,“ uvedla Tereza Horňasová, vedoucí projektová manažerka v Savills, poradenské společnsti, která projekt připravuje a řídí jeho realizaci. Právě přesun mravenců Horňasová označila za jeden z neobvyklých úkolů, které bylo třeba během přípravy vyřešit.
Mnohem náročnější stěhování ale projektanty a mincovnu teprve čeká. Do nového areálu budou muset přesunout výrobní technologie ze současných pracovišť tak, aby co nejméně narušili ražbu mincí. Právě omezení výrobních výpadků bude podle Savills jednou z hlavních výzev závěrečné fáze projektu.
Nové sídlo má také posílit vazbu společnosti na Jablonec nad Nisou. Město má dlouhou tradici zpracování kovů, bižuterie a umělecko-průmyslové výroby. A tu nyní doplní areál, který má českému mincovnictví sloužit další desítky let.
Stavba v Mincovní ulici začala letos v červenci a dokončení se plánuje na rok 2028. Generálním dodavatelem stavby je IMOS Brno.
Česká mincovna vznikla v roce 1993 jako výrobní divize jablonecké Bižuterie. Samostatnou společností se stala v roce 2010. Její založení souviselo s rozpadem Československa, po němž zůstala dosavadní státní mincovna v Kremnici na Slovensku. Vedle výroby oběživa a pamětních mincí pro Českou republiku dnes jablonecká společnost razí také vlastní sběratelské, investiční a dárkové mince a medaile z drahých kovů.
Omega-3 mastné kyseliny patří k nejprodávanějším doplňkům stravy a slibuje se od nich ochrana srdce i mozku. Výzkumy ale ukazují pestřejší obrázek. Nejsilnější důkazy se týkají těhotenství, u srdce a cév jsou výsledky rozpačité a vysoké dávky mohou zvyšovat riziko poruch srdečního rytmu.
Biohacking: Omega-3 nejsou zázrak na srdce. Nejvíc pomáhají v těhotenství, ve vysokých dávkách mohou škodit
Enjoy
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
