Vojtěchův rozpočet mění směr. Méně na evropské projekty, více na platy
Ministerstvo zdravotnictví má příští rok hospodařit s 13,04 miliardy korun, jen o málo více než letos. Uvnitř rozpočtu se ale chystají výrazné přesuny. Končí financování projektů z Národního plánu obnovy, přibude naopak na národní investice, elektronizaci i platy. Ministr Adam Vojtěch tvrdí, že resort bude mít reálně o 2,2 miliardy korun více.
Vládou schválený návrh státního rozpočtu počítá pro ministerstvo zdravotnictví na rok 2027 s částkou 13,04 miliardy korun. Proti letošku jde o nárůst o 114 milionů, oproti prvnímu srpnovému návrhu ministerstva financí si resort polepšil o 360 milionů korun.
Celková suma se tak meziročně příliš nemění. Výrazně se ale proměňuje její skladba: ubývají peníze na evropské projekty, zatímco rostou výdaje na státní správu, personál či digitalizaci zdravotnictví.
Evropské peníze ubývají, národní investice posílí
Nejvýraznější ústup je patrný u peněz z Evropské unie. Zatímco v rozpočtu na rok 2025 ministerstvo počítalo se 7,2 miliardy korun, letos jde o 1,9 miliardy a příští rok má částka klesnout na 1,38 miliardy korun.
Důvodem je především konec financování projektů z Národního plánu obnovy. Ten se promítá také do výdajů na zdravotnické programy.
Největší investice do české onkologické péče za poslední roky je dokončena. Nové Národní onkologické centrum v Motole má zvýšit kapacitu péče o pacienty s nádorovým onemocněním o 40 procent. Projekt za téměř pět miliard korun vznikal pod tlakem evropských termínů, během korupční kauzy bývalého vedení nemocnice a krátce před otevřením jej zasáhl požár.
Motol otevřel onkologické centrum za pět miliard. Nad stavbou visí stín korupční kauzy
Politika
„Pokles u zdravotnických programů je způsobený sníženou alokací výdajů na projekty spolufinancované z EU. V roce 2027 již nebudou financovány projekty Národního plánu obnovy,“ sdělila ČTK vedoucí tiskového oddělení ministerstva Renata Povolná.
Na národní investice naopak podle ní půjde o 1,2 miliardy korun více.
Více dostanou hygieny i elektronizace
Za růstem výdajů na státní správu stojí podle ministerstva zejména elektronizace zdravotnictví, na kterou má příští rok směřovat meziročně o 342 milionů korun více. Krajské hygienické stanice si polepší o 227 milionů a Státní ústav pro kontrolu léčiv o 33 milionů korun.
Na platy a další personální výdaje má jít oproti letošku o 317 milionů korun navíc. Resort to vysvětluje především valorizací platů.
„Navýšení platů zaměstnanců stanovuje vláda a ministerstvo financí, naše kapitola zohlednila zejména změny týkající se valorizace platů,“ uvedla Povolná.
Vedle zaměstnanců hygienických stanic a lékového ústavu rozpočet počítá také s penězi pro pracovníky v oblasti protidrogové politiky, která se přesouvá z úřadu vlády. Na protidrogovou politiku je ve zdravotnických programech vyčleněno 500 milionů korun.
Vojtěch: Podobný rozpočet je optický klam
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) už v srpnu upozorňoval, že srovnání celkových částek nevystihuje skutečný prostor pro výdaje resortu. Letos totiž část rozpočtu tvoří peníze na spolufinancování evropských projektů, které příští rok nebudou potřeba.
Nová pražská nemocnice vyroste v areálu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, oznámili premiér Andrej Babiš a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Stát zvažuje, že zařízení bude vojenské, což by mohlo umožnit započítat náklady do obranných výdajů vůči NATO.
Nová pražská nemocnice bude na Vinohradech. Stát ji chce vykázat i jako obranný výdaj
Politika
„V tomto roce jsou tam poměrně vysoké peníze na kofinancování evropských projektů, zejména z Národního plánu obnovy, který končí, což v příštím roce není,“ uvedl tehdy. „Reálně bude mít ministerstvo o zhruba 2,2 miliardy korun více,“ dodal.
Zdravotnictvím proteče 605 miliard
Samotný rozpočet ministerstva představuje jen menší část peněz ve zdravotnictví. Většina péče se hradí ze systému veřejného zdravotního pojištění, který spravují zdravotní pojišťovny. Ten má příští rok hospodařit přibližně s 605 miliardami korun.
Hlavním zdrojem jsou odvody zaměstnanců a zaměstnavatelů. Zhruba třetinu příjmů tvoří platby státu za státní pojištěnce, například děti, seniory nebo nezaměstnané.
Právě u těchto plateb se však návrh rozpočtu liší od červnového rozhodnutí vlády. Kabinet tehdy schválil navýšení o 24 miliard korun, rozpočet nyní počítá s růstem o 16,5 miliardy. To je o 7,5 miliardy korun méně.
