OBRAZEM: Bangladéš se zmítá v protestech. Zemřelo už více než 400 lidí

Při pondělních demonstracích v Bangladéši, které vedly k rezignaci premiérky šajch Hasíny Vadžídové, zahynulo podle nové bilance nejméně 113 lidí a stovky dalších utrpěly zranění. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na policejní a nemocniční zdroje. Prezident Muhammad Šahabuddín rozpustil parlament, čímž splnil jeden z požadavků protestujících studentů.

V pondělí se protivládní demonstranti vydali do centra metropole Dháky navzdory zákazu vycházení, který vláda vyhlásila po nedělních krvavých protestech. Střetli se přitom s policisty a s provládními aktivisty. Demonstranti prorazili zátarasy v ulicích a vtrhli do sídla premiérky, která krátce předtím odletěla vojenským vrtulníkem do Indie. Střety pokračovaly i po oznámení rezignace Vadžídové.

FOTOGALERIE: Protesty v Bangladéši si během jediného dne vyžádaly více než sto obětí

Více než desítka lidí přišla údajně o život, když protestující zapálili hotel vlastněný šéfem premiérčiny politické strany ve městě Džašohar na jihozápadě země. Dalších 25 obětí si vyžádaly násilnosti v Savaru, na předměstí bangladéšské metropole Dháky.

Rezignaci Vadžídové oficiálně oznámil v projevu k národu v pondělí šéf bangladéšské armády Vakir az-Zamán. Zároveň uvedl, že jedná o vytvoření prozatímní vlády. Organizátoři studentských protestů prohlásili, že podle jejich názoru by v čele prozatímní vlády měl stát ekonom a nositel Nobelovy ceny za mír Muhammad Júnus.

Vojenskou vládu demonstranti nepřijmou

Koordinátor protestních akcí Nahíd Islám ve videonahrávce zveřejněné na sociálních sítích zároveň zdůraznil, že vojenskou vládu demonstranti nepřijmou. Řekl také, že studentští vůdci již s Júnusem mluvili a on s jejich návrhem souhlasil. Čtyřiaosmdesátiletý Júnus byl za vlády Vadžídové obviněn v mnoha soudních případech z údajného porušování pracovního práva nebo korupce. Nobelista obvinění odmítá.

Nobelovu cenu získal Júnus v roce 2006 za to, že dokázal celosvětově zpopularizovat drobné půjčky pro nejchudší, takzvané mikroúvěry. Ty se ukázaly být účinným nástrojem pro potírání bídy v nejchudších zemích světa.

Organizátor protestů Nahíd Islám uvedl, že studenti oznámí i jména dalších osobností, které chtějí mít ve vládě. „Jakákoli jiná vláda než ta, kterou navrhujeme, nebude přijata. Nepřijali bychom armádou podporovanou či armádou vedenou vládu,“ řekl.

Stovky mrtvých

Protesty začaly v červnu požadavkem studentů na zrušení systému kvót, který přiděluje 30 procent pracovních míst ve státní správě příbuzným veteránů, kteří v roce 1971 vybojovali nezávislost země. V červenci demonstrace přerostly v násilné střety. Protesty neutichly ani poté, co nejvyšší soud systém přidělování pracovních míst ve státní správě upravil a kvótu snížil ze 30 na pět procent. Při demonstracích zahynulo podle bilance agentury AFP celkem 409 lidí.

OBRAZEM: V Argentině se to řeže. Proti opatřením prezidenta Mileiho protestují tisíce lidí

Politika

Násilné protesty provázely debatu v argentinském senátu o úsporných opatřeních, která prosazuje pravicový prezident Javier Milei. Senátoři zákon po jedenáctihodinové diskuzi přijali jako celek a pak začali hlasovat o jednotlivých částech reforem.

ČTK

Přečíst článek

OBRAZEM: Posílení vlivu Ruska v Gruzii? Tamní parlament schválil kontroverzní návrh zákona

Politika

Gruzínský parlament ve třetím a závěrečném čtení schválil kontroverzní návrh zákona o zahraničním vlivu, který prosazuje vládní strana Gruzínský sen, informují zahraniční agentury. V ulicích hlavního města Tbilisi proti předloze už týdny demonstrují desetitisíce lidí.

ČTK

Přečíst článek