Nigel Farage riskoval mandát a vyšlo mu to. Volby v Clactonu jasně ovládl

Lídr britské strany Reform UK Nigel Farage se vrátí do parlamentu. V doplňovacích volbách v přímořském Clactonu získal téměř 63 procent hlasů. Hlasování vyvolal sám poté, co se kvůli sporu o nepřiznaný dar vzdal mandátu. Tradiční britské strany označily jeho postup za mediální trik a své kandidáty do voleb neposlaly.

Lídr britské strany Reform UK Nigel Farage zvítězil v doplňovacích volbách v jihoanglickém přímořském letovisku Clacton. Vrátí se tak do britského parlamentu, informovala stanice BBC.

Farage se poslaneckého mandátu vzdal v červenci kvůli skandálu kolem nepřiznaných darů v hodnotě milionů liber. Současně oznámil, že se o křeslo bude znovu ucházet, aby o celé kauze mohli rozhodnout voliči.

Tradiční strany své kandidáty neposlaly

Farage získal 22 239 hlasů, tedy 62,8 procenta. Jeho hlavní vyzyvatel, parodický kandidát Hrabě Odpadkáč (Count Binface), obdržel 9455 hlasů, což odpovídá 26,7 procenta. K urnám přišlo 44 procent oprávněných voličů.

Karel Pučelík: Nigel Farage hraje nedůstojné divadlo za veřejné peníze

Politika

Dlouho se opíral do ostatních, nyní politická kauza dohnala i jeho. Proč parlament vyšetřuje Nigela Farage? Proč rezignoval na svůj mandát? A konečně, proč mají Britové raději držet palce chlápkovi s odpadkovým košem na hlavě?

Karel Pučelík

Přečíst článek

Hlavní tradiční britské strany se rozhodly vlastní kandidáty nenasadit. Farageův krok označily za mediální trik. Vedle lídra Reform UK a Hraběte Odpadkáče se přesto voleb zúčastnilo dalších 32 kandidátů, což je podle britských médií rekordní počet.

Farage se nezúčastnil sčítání hlasů a jeho plánovaný projev byl zrušen. Reform UK nejprve uvedla, že mu účast z bezpečnostních důvodů nedoporučila policie. Podle BBC však policisté žádnému kandidátovi výslovně neřekli, aby na sčítání nechodil. Policie zároveň uvedla, že nasadila přiměřený počet příslušníků, aby zajistila bezpečnost všech kandidátů.

Farage mluví o organizované kampani

Ve večerním projevu ke svým příznivcům Farage prohlásil, že ho essexská policie informovala o „organizované kampani s cílem narušit a znehodnotit výsledek“ voleb. Zmínil také obavy, že navzdory přesvědčivému vítězství může čelit zesměšňování a ponižování na internetu.

Farage před volbami tvrdil, že nové hlasování umožní jeho příznivcům posoudit obvinění, podle něhož řádně nenahlásil dar ve výši pěti milionů liber, tedy přibližně 142 milionů korun, od jednoho z britských miliardářů. Kampaň vedl pod heslem „lidé proti establishmentu“.

Podle politoložky Laury Richardsové-Grayové z londýnské univerzity Birkbeck se mu ale kvůli absenci kandidátů velkých stran nepodařilo proměnit volby v hlasování o popularitě politického establishmentu.

„Tento tah se obrátil proti němu zejména na celostátní úrovni, protože Farage ztratil kontrolu nad tím, jak se o volbách mluví,“ uvedla.

Spor o milionový dar pokračuje

Britští zákonodárci musí zpravidla oznámit dary, které přijali během roku před volbami, nejpozději do jednoho měsíce od nástupu do funkce. Příslušný parlamentní orgán proto zahájil ve Farageově případě vyšetřování.

Na internetových stránkách parlamentu je řízení opět uvedeno jako aktivní poté, co bylo dříve pozastaveno. Farage tvrdí, že šlo o osobní dar, a odmítá, že by měl povinnost jej hlásit.

Reform UK v průzkumech oslabila

Reform UK vznikla v listopadu 2018 pod názvem Strana pro brexit. Prosazovala odchod Británie z Evropské unie bez dohody. V roce 2019 vyhrála britské volby do Evropského parlamentu, v následných parlamentních volbách však nezískala ani jedno křeslo.

V lednu 2021 se uskupení přejmenovalo na Reform UK. Během pandemie covidu-19 vystupovalo proti lockdownům a později rozšířilo svůj program. Strana prosazuje především omezení migrace a nižší daně a odmítá vládní politiku energetických úspor.

Reform UK si dlouho udržovala náskok v celostátních průzkumech veřejného mínění, v poslední době však její popularita klesá. Podle agentury Reuters k tomu přispěla také obvinění související s Farageovým financováním. Stranu oslabil i růst podpory vládních labouristů poté, co se novým premiérem stal Andy Burnham.

Farage v minulosti vzbudil pozornost rovněž svými výroky o válce na Ukrajině. Krátce po ruském útoku v únoru 2022 prohlásil, že ruského prezidenta Vladimira Putina k invazi vyprovokovalo rozšiřování Evropské unie a NATO směrem na východ.