Viliam Buchert: Kulturní byznys dostal při pandemii velké rány. Stát ho dusí dál
Přijdete do restaurace a nikdo nekontroluje opatření související s koronavirem. Přijdete do divadla či do kina a musíte si pořád nasadit respirátor. Proč ty rozdíly? To politici a úředníci nikdy smysluplně nevysvětlili a je to trestuhodné.
Že mnoho vládních restrikcí od loňského března, kdy vypukla koronavirová pandemie, postrádalo jakéhokoli smyslu, víme dávno. Premiér Babiš, vicepremiér Hamáček a kvartet výtečníků, kteří se vydávali za ministry zdravotnictví (Vojtěch, Prymula, Blatný, Arenberger a opět Vojtěch) často měnili názory z hodiny na hodinu a tím vyvolávali zmatek. Mělo to vážné ekonomické dopady na průmysl, služby, vzdělávání, sport či kulturu.
Zatímco některé obory se už probraly či probírají z marasmu, kultura zůstává ve svěrací státní kazajce. U piva můžete sedět s mnoha lidmi několik hodin bez roušky a nikdo po vás ani nechce, abyste se prokázali třeba potvrzením o očkování.
Starostové a nezávislí si od spojení s Českou pirátskou stranou slibovali, že je vytáhne nahoru. Začíná to spíš vypadat na slušný sešup dolů.
Politický diář Jany Havligerové: Co se vleče, neuteče
Názory
V divadle a na jiných kulturních akcích se vyžadují nejenom různá potvrzení, ale nosí se i respirátory či nanoroušky. Proč? Existuje snad nějaký vědecký důkaz o tom, že u Shakespearova Romea a Julie se nakazíte spíš než vysedáváním v hospodě, při nákupech v obchodě či jízdou v tramvaji? Nic takového neexistuje a ani nikdy neexistovalo.
To, že se stát, který si říká moderní, se chová jako nevzdělanec a zcela nedostatečně pomohl kultuře, když ji omezil, je věc politická a má se řešit u voleb. Ale že někdo i po roce a půl kulturu dál mučí a tím jí ekonomicky likviduje, je věc, která dává Česku příšernou vizitku.
V téměř nedotčené horské krajině Moravskoslezských Beskyd vyrostla netypická chata podle návrhu zlínského architekta Pavla Míčka.
Beton, sklo a dřevo. Tak vypadá netypická chata v Beskydech
Enjoy
Když tuzemští statistici před pár dny zveřejnili červencovou inflaci, kroutili ekonomové i centrální bankéři nevěřícně hlavou. Nikdo nečekal, že spotřebitelské ceny stoupnou meziročně až takhle výrazně, o 3,4 procenta.
Lukáš Kovanda: Česko deptá past dluhu i inflace. Běžné spoření vede k chudobě
Názory
