Lukáš Kovanda: Tesco a Albert přestanou soupeřit. Češi mohou platit víc, aniž by si zdražení všimli
Dva obchody, jeden majitel a zákazník, který může tahat za kratší konec. Plánované spojení Tesca a Albertu za 41,4 miliardy korun může pořádně zamíchat českým maloobchodem. Nejvíc to mohou pocítit lidé v menších městech, kde oba řetězce patří k hlavním konkurentům. Méně slev, slabší konkurence a dražší nákupy jsou jedním z možných scénářů. Antimonopolní úřad proto může nařídit prodej některých prodejen.
Převzetí českých a slovenských prodejen Tesco nizozemskou skupinou Ahold Delhaize, která provozuje síť Albert, představuje jednu z nejvýznamnějších změn na tuzemském maloobchodním trhu za poslední desetiletí. Hodnota transakce včetně převzatých závazků činí přibližně 41,4 miliardy korun. Pro české domácnosti je však nejdůležitější otázka, zda jeho uskutečnění nepovede k dražším potravinám.
Dva obchody vedle sebe. Konkurence ale může zmizet
Největší riziko zdražování nemusí hrozit celostátně, nýbrž v konkrétních městech a čtvrtích, kde Tesco a Albert dosud představují významné konkurenty. Jejich spojením může zákazník přijít o možnost vybírat mezi dvěma nezávislými obchodníky, přestože počet prodejen v okolí zůstane stejný.
Český maloobchod čeká velká změna. Nizozemský Ahold, který v tuzemsku provozuje prodejny Albert, převezme Tesco v Česku a na Slovensku. Za transakci včetně závazků z nájmů zaplatí přibližně 1,7 miliardy eur, tedy 41,4 miliardy korun. Britský řetězec tak po třiceti letech opustí český trh. Obchod ještě musí schválit regulátoři.
Albert kupuje Tesco. Obchod za 41 miliard přepíše český maloobchod
Zprávy z firem
Příkladem je jihočeský Tábor. Na Soběslavské ulici tam působí hypermarket Tesco a hypermarket Albert. Oba obchody tak oslovují prakticky totožné zákazníky. Po převzetí by ovšem měly společného vlastníka. Cenová rivalita mezi nimi by proto mohla výrazně zeslábnout. V Táboře sice působí také Lidl, Kaufland či další řetězce, přesto jde o jednu z lokalit, kterou by měl antimonopolní úřad důkladně prověřit.
Ještě znatelněji může fúze dolehnout na menší města, kde je výběr supermarketů podstatně omezenější. Tam může společný vlastník dvou významných prodejen získat výrazně větší cenovou sílu.
Antimonopolní úřad už jednou Albertu zatrhl volnou ruku
Vodítko ostatně poskytuje i historie. Když Ahold v roce 2014 přebíral prodejny Interspar, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zjistil riziko podstatného omezení konkurence v České Lípě, Litoměřicích, Táboře a Třebíči. V těchto městech se společné tržní podíly spojovaných řetězců pohybovaly přibližně kolem poloviny místního trhu. Úřad proto povolil transakci až po přijetí závazku odprodat vybrané prodejny nezávislým konkurentům.
Také nyní může nastat podobný scénář. Regulátor by mohl podmínit souhlas s převzetím Tesca prodejem některých obchodů jiným řetězcům. Právě takové řešení by mohlo zabránit tomu, aby zákazníci v určitých lokalitách zůstali odkázáni na příliš malý počet skutečných konkurentů.
Umělá inteligence, záplava dat a stále chytřejší prodejny. Obchodníci mají více nástrojů než kdy dříve, přesto čelí zásadnímu problému: jak v informačním hluku získat pozornost zákazníka a proměnit ji ve skutečný nákup. Odpovědi budou už v listopadu hledat v Praze světoví experti na retail, branding a marketing. Mezi nimi britská futuristka Kate Ancketill či kreativní stratég Michal Pastier.
Technologie ovládly obchody, zákazník ztrácí pozornost. Retail hledá cestu z pasti
Zprávy z firem
Zdražení nemusíte poznat na cenovce. Stačí ubrat slevy
Případné zdražení přitom nemusí být na první pohled patrné. Obchodníci nemusejí zvyšovat běžné cenovky. Stačí omezit četnost slevových akcí, zmenšit jejich rozsah nebo zpřísnit podmínky věrnostních programů. Zákazník tak může za stejný nákup zaplatit více, aniž by zaznamenal výraznější zdražení jednotlivých výrobků.
Větší síla vůči dodavatelům. Ale kdo na ní vydělá?
Na druhou stranu, větší řetězec získá silnější vyjednávací pozici vůči dodavatelům, takže může efektivněji organizovat logistiku a snížit provozní náklady. Pokud tyto úspory promítne do konečných cen, mohou zákazníci naopak ušetřit. Zároveň ale hrozí zesílení tlaku na české zemědělce a potravináře, zejména menší dodavatele.
Rozhodující proto bude, zda úspory z rozsahu převáží nad oslabením konkurence. Pro spotřebitele je nejnebezpečnější situace, kdy řetězec získá nižší nákupní ceny, ale díky silnějšímu postavení na místním trhu už nebude muset dosažené úspory předávat zákazníkům.
