Jan Bureš: Tři důvody, proč dnes ČNB opět razantně zvýší sazby. Základní úrok až na sedm procent

Co máme dnes čekat od zasedání bankovní rady ČNB? V prvé řadě další výrazné zvýšení úrokových sazeb, píše ve svém komentáři Jan Bureš, hlavní ekonomi Patria Finance.

Centrální bankéři budou mít k dispozici pouze situační zprávu (nikoli novou makroekonomickou prognózu), ta však jednoznačně bude akcentovat nová pro-inflační rizika. Za prvé, oproti poslední prognóze byla květnová inflace výrazně vyšší (o 1,1procentního bodu), a to zejména kvůli jádrové inflaci, na kterou ČNB musí reagovat.

Za druhé, na trzích vidíme výrazně slabší kurz české měny - poslední prognóza počítala s kurzem koruny okolo 24,00 koruny za euro, ten se však nyní pohybuje okolo 24,70 koruny za euro a bez aktivních intervencí ČNB by byl pravděpodobně ještě slabší.

A za třetí, aktuální ceny komodit (zejména pak ropy) jsou zatím také vyšší, než předpokládala poslední prognóza.

Sazby půjdou na sedm procent

S takovou situační zprávou v ruce bude pravděpodobně automaticky na stole otázka „výrazného” růstu úrokových sazeb. Očekáváme zvýšení o 125 bazických bodů na rovných sedm procent.

Zásadnější otázkou z pohledu trhů však nakonec bude podoba politiky centrální banky po červnovém zasedání, kdy se výrazně obmění její složení. Je jasné, že inflační rizika nejenom v Česku, ale v celém vyspělém světě zesilují. I proto v nadcházejících kvartálech půjdou výrazněji vzhůru sazby i na místech, kde to ještě nedávno nikdo nečekal.

Které země zvýšily základní sazby? Mnohé hlásí rekord od dob globální krize. Tady je přehled

Money

Základní úroková sazba v Česku je od loňského června sedm procent poté, co ji bankovní rada ČNB zvýšila o 125 bazických bodů na na nejvyšší míru od roku 1999. Podobný způsob boje s rapidní inflací ve světě za poslední rok zvolilo více než osm desítek zemí, vyplývá z údajů centrálních bank. Některé země, jako například Turecko či Rusko, jdou ale opačným směrem. Podívejte se na přehled sazeb ve vybraných zemích světa.

Dušan Kütner, ČTK

Přečíst článek

V eurozóně předpokládáme do konce roku pohyb sazeb z minus 0,5 procenta na 1,25 procenta, zatímco poslední prognóza ČNB počítala pouze s kosmetickým utažením měnové politiky ze strany ECB do konce roku. V takovém prostředí mohou trhy i nové interní prognózy bankovní radu tlačit do dalšího růstu sazeb i v druhé polovině roku.

Pro zklidnění budou trhy (koruna) potřebovat vidět, že nová bankovní rada nebude apriori vylučovat další pohyb sazeb směrem vzhůru a bude jasně komunikovat, že stabilizace rozvolněných inflačních očekávání je nyní „naprostou prioritou”. Věříme, že k tomu nakonec dojde, ale může to trvat i několik nadcházejících měsíců - do srpnového/zářijového zasedání.

V mezičase bude klíčové, aby měly trhy jistotu, že bankovní rada neodvolá probíhající intervence na podporu koruny. Zde mohou investoři nabýt jistotu o něco rychleji a v tuto chvíli se zdá, že i některé holubice (Oldřich Dědek) aktivní používání devizových rezerv podporují. Samo o sobě to však k trvalejší úlevě na koruně asi stačit nebude - k té dojde, až budou mít trhy jasno ohledně úrokové politiky „obměněné” bankovní rady.

Guvernér NBS: Slovensko čeká letos i příští rok dvouciferná inflace

Money

Slovenská ekonomika letos poroste o 1,4 procenta, uvádí ve své nové makroekonomické prognóze slovenská centrální banka. Ta svůj odhad výrazně zhoršila. V březnové prognóze ještě počítala s dvojnásobným tempem růstu. Inflace bude podle bankéřů letos i příští rok přes 10 procent.

ČTK, vku

Přečíst článek