Osm zemí EU včetně Česka hájí přísnější fiskální pravidla, k nelibosti jižních států
Osm zemí Evropské unie včetně Česka se postavilo proti možnosti budoucího uvolňování současných rozpočtových a dluhových pravidel, jejichž platnost Evropská komise dočasně pozastavila kvůli koronavirové krizi.
V debatě o budoucnosti fiskálního paktu se státy usilující o návrat přísnějších pravidel postavily proti Francii či jihoevropským zemím, které navrhují jejich zmírnění. O tématu v pátek debatují ministři financí na neformálním jednání ve Slovinsku. Představitelé komise dali před schůzkou najevo, že případná reforma paktu by měla vyjít vstříc investicím, které by podpořily další hospodářské oživení.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o 4,1 procenta, což bylo o 0,7 procentního bodu více než v červenci a nejvíce od listopadu 2008. Rostou především ceny bydlení a potravin.
Inflace byla v srpnu nejvyšší od listopadu 2008, zrychlila na 4,1 procenta
Money
Evropská unie se po dluhové krizi z konce prvního desetiletí dohodla na současné podobě takzvaného Paktu stability a růstu, podle něhož by neměl veřejný dluh překročit 60 procent hrubého domácího produktu (HDP). Rozpočtové deficity zároveň nesmějí převýšit tři procenta. Unijní exekutiva však loni v březnu v zájmu podpory ekonomik zasažených protipandemickými opatřeními platnost pravidel pozastavila a jejich návrat letos ohlásila až na začátek roku 2023. Zejména Francie, Itálie a Španělsko začaly hovořit o tom, že by mělo být opětovné vymáhání závazků spojeno s jejich zmírněním.
„Zdravé veřejné finance jsou ústředním pilířem členství v EU a základem hospodářské a měnové unie. Fiskální udržitelnost kombinovaná s reformami podporujícími ekonomický růst musí proto nadále tvořit základ společného rámce hospodářské a fiskální politiky EU,“ píše se ve výzvě, kterou otisklo několik předních evropských deníků. Jednostránkový text iniciovaný Rakouskem podpořily státy ze skupiny tradičně vystupující proti růstu zadlužení, tedy Nizozemsko a skandinávské země. Spolu s nimi se k dokumentu připojily vedle Česka i Slovensko a Lotyšsko.
České podniky nyní nejvíce trápí malá dostupnost materiálu a komodit, nárůst cen vstupů a situace na trhu práce. 
Průmysl nemá lidi ani materiál, shodli se experti. Sledujte záznam debaty
Money
Omezení dluhu jako společný cíl
Osmička zemí své argumenty podložila odhadem, podle něhož dluh EU vzroste za dva roky z předloňských 79 procent HDP na předpokládaných letošních 94 procent HDP. Proto by podle skupiny mělo být omezení dluhu společným cílem unie. Návrat k fiskálním pravidlům není překážkou v efektivní fiskální politice, uvádí se v dokumentu, podle něhož jsou nicméně signatářské země ochotny „debatovat o vylepšení“ paktu.
„Podle Eurostatu jsme šestou nejméně zadluženou zemí EU a chceme spolu s dalšími sedmi odpovědnými zeměmi bránit rozvolňování fiskálních pravidel,“ prohlásila česká ministryně financí Alena Schillerová. ČR se během pandemie stejně jako ostatní unijní země zejména kvůli masivní podpoře krizí postižené ekonomiky výrazně zadlužila, celkový dluh by měl podle ministerstva financí letos stoupnout na 43,5 procenta HDP. Kvůli dalšímu výrazně schodkovému rozpočtu s jeho růstem ministerstvo počítá i v příštím roce, v dalších letech chce podle Schillerové Česko veřejné finance konsolidovat a postupně se vrátit k vyrovnaným rozpočtům. Opozice přitom vládu kritizuje, že masivní zadlužení souvisí nejen s krizí, ale i s její dřívější neodpovědnou fiskální politikou.
[[Twitter status: https://twitter.com/alenaschillerov/status/1436226561565409280]]
EU přitom podle diplomatů s podobou možné reformy pravidel čeká na výsledek zářijových německých voleb, které by mohly přiklonit nejsilnější unijní ekonomiku k jedné či druhé straně. Spolkový ministr financí Olaf Scholz, jehož sociální demokracie je podle posledních průzkumů favoritem voleb, nedal před dnešním jednáním najevo velkou ochotu k případnému uvolňování pravidel. „Nyní bude vše o tom, jak zachovat tato dobrá pravidla. Praktickou zkouškou již prošla,“ řekl novinářům Scholz s odkazem na to, že pakt obstál i v pandemické krizi.
Činitelé komise již delší dobu hovoří o tom, že chtějí diskutovat o možné proměně pravidel, ta však nemusí spočívat pouze ve zmírnění prahu pro dluh či schodek. Podle některých návrhů by se mohla týkat například vyjmutí ekologicky udržitelných investic z těchto pravidel.
„Musíme předejít tomu, co se stalo při minulé krizi, kdy se veřejné investice postupně dostaly k nule,“ vzkázal eurokomisař Paolo Gentiloni, podle něhož budou ministři diskutovat o tom, jak by mohla fiskální pravidla i v budoucnu podporovat investice.
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
