Česko má sedmý nejlepší daňový systém světa, lepší než Němci, Japonci či Britové
Výhodou v Česku jsou nízké zdanění práce a majetku, naopak zdanění spotřeby patří k nejhorším, vyplývá z mezinárodního srovnání 37 zemí OECD od neziskové organizace Tax Foundation. To přitom nezohledňuje sociální a zdravotní pojištní, které je v Česku na úrovni daní.
Nejspíš neexistuje člověk, který by na otázku „Jaké jsou u vás daně?“ odpověděl, že nízké. I proto je cenné mezinárodní srovnání daňových systémů, které každoročně představuje nezisková organizace Tax Foundation působící již od roku 1937. Podle jejího aktuálního žebříčku český daňový systém patří k nejlepším v rozvinutém světě. Celkově se totiž Česká republika umístila na sedmé příčce stejně jako loni, přičemž před ní skončily pobaltské státy, Nový Zéland, Švýcarsko a Lucembursko.
„Česká republika zavedla možnost rozpouštět ztrátu z uplynulých dvou let, čímž firmy de facto mohou danit průměrné zisky,“ uvádí studie hlavní změnu v českém daňovém systému za uplynulý rok, která hodnotu českého daňového indexu vylepšila o 0,2 procenta na 75,5 bodu.
„Hlavními výhodami českých daní jsou především nízké korporátní i majetkové daně, naopak problematické jsou daně uvalené na spotřebu a také pravidla pro výši zadlužení vůči majetku patří mezi přísnější v rámci OECD,“ uvádí autoři studie Daniel Bunn a Elke Asenová.
Vláda dnes podle ministryně Aleny Schillerové (za ANO) schválila novelu zákona, která od 1. ledna příštího roku umožní snížit u elektřiny a plynu sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) na nulu, a to na celý nadcházející rok. 
Vláda chce nulovou DPH na energie po celý příští rok. Rozhodne nová sněmovna
Money
Žebříček se věnuje výhradně daním, do svých propočtů jeho tvůrci nezahrnují sociální ani zdravotní pojištění. To má sice v Česku téměř status daně a kritici tuzemského daňového systémů tímto často argumentují a žádají zavedení jedné daně, v níž budou všechny tři složky obsaženy, podobně jako se stalo u paušální daně. Nicméně formálně je sociální a zdravotní pojištění stále pojištěním, a proto je nelze porovnávat s jinými daněmi v jiných zemích.
Není fajn platit polské či italské daně
Česká republika si v žebříčku formálně meziročně nepolepšila. Přesto je na tom z celého regionu střední Evropy nejlépe ze všech. Slováci si meziročně polepšili o tři příčky a aktuálně jsou na 11. pozici, Maďaři jsou třináctí, Německo je šestnácté.
Jeden z nejhorších daňových systémů, a to nejen v Evropě, ale ze všech sledovaných zemí, pak je v Polsku. To obsadilo 36. příčku a hůř už na tom jsou jen Italové. Za Českem se umístila i Británie či Japonsko.
Banky letos za tři čtvrtletí sjednaly hypotéky za více než 300 miliard korun. Trh stále roste rekordním tempem. 
Hypoindex: Úroky z hypoték začínají růst
Money
Polsko má sice stejně jako ČR podprůměrnou 19procentní korporátní daň (průměr OECD je 22,9 procenta). Nevýhodou jsou však nejrůznější daně uvalené na různé typy nemovitostí, bankovní aktiva a také na finanční operace, uvádí Bunn a Asenová. Problematické jsou také nízké odpisy za industriální stavby, které jsou u našich severních sousedů možné jen do výše 33,8 procenta, zatímco průměr OECD je více než 50 procent.
Podle studie se pandemie podepsala na daňových systémech nejčastěji snížením či zrušením některých daní. „USA nebo Francie například snížily podnikové daně. Nicméně jsou tu i výjimky. Například Turecko korporátní daně zvýšilo,“ dodává studie.
Pořadí zemí OECD podle daňového indexu Tax Foundation:
| Top 7: | Vybrané země: | ||
| 1. Estonsko | 100,0 | 11. Slovensko | 69,3 |
| 2. Lotyšsko | 85,1 | 18. Rakousko | 65,7 |
| 3. Nový Zéland | 81,3 | 21. USA | 62,4 |
| 4. Švýcarsko | 78,4 | 22. V. Británie | 61,8 |
| 5. Lucembursko | 76,5 | 24. Japonsko | 61,5 |
| 6. Litva | 76,5 | 35. Francie | 48,7 |
| 7. Česká republika | 75,5 | 37. Itálie | 44,6 |
Zájem o oblečení z druhé ruky stoupl navzdory pandemii. Newyorská Rent the Runway nabízející oblečení luxusních značek vstupuje příští týden na burzu, kde si v rámci IPO jde pro 1,3 miliardy dolarů.
Luxusní móda z druhé ruky je hit. Americký sekáč si jde pro miliardu na burzu
Money
Drsný jihokorejský seriál Hra na oliheň (v originále Squid Game), který se stal podzimním hitem Netflixu včetně Česka, se nejpopulárnější streamovací službě vyplatí. Podle interních dokumentů firmy, na které se odvolává server Bloomberg, by měl seriál o hře na přežití vygenerovat hodnotu 891 milionů dolarů (asi 19,5 miliardy korun). Výroba seriálu stála 21,4 milionu dolarů, tedy asi čtyřicetkrát méně. Netflix uniklé neoficiální informace nekomentoval.
Hra na oliheň vydělá Netflixu 891 milionů dolarů. To je čtyřicetkrát víc, než stála
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
