Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhne navýšení minimální mzdy od ledna z nynějších 15 200 na 18 000 korun. Podle ministryně je teď při nízké nezaměstnanosti čas na tlak na růst výdělků.

Výraznější navýšení minimální mzdy požadují odbory. Zaměstnavatelé jsou naopak pro mírnější přidání, a to nejvýš několik stokorun. Poukazují na dopady koronavirové krize na firmy. Podle podnikatelů by se nejnižší výdělek měl zvedat jako ostatní mzdy a ohled by se měl brát i na kondici ekonomiky. Pokud by minimální mzda rostla o 2800 korun, jak plánuje Maláčová, zvedla by se zhruba o 18 procent.

Sociální demokraté argumentují tím, že na Slovensku a v Polsku částka roste víc a je vyšší než v ČR. „Pokud nám země jako Slovensko a Polsko utečou, tak ČR bude jedinou zemí, kde zůstanou montovny. A s doháněním západu se můžeme rozloučit,” uvedl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Podle Maláčové by Česko nemělo oběma sousedním státům konkurovat levnou prací. Ministryně míní, že nízká nezaměstnanost je příležitost k tlaku na růst mezd. V květnu nezaměstnanost klesla z dubnových 4,1 na 3,9 procenta.

ČSSD nyní před volbami navrhuje, aby minimální mzda odpovídala polovině průměrné mzdy. Podobnou novelu, podle níž se minimální mzda měla rovnat polovině průměrné mzdy z předminulého roku, připravilo ministerstvo práce už před lety. Maláčová s předlohou tehdy neuspěla. Pokud by pravidlo platilo už letos, nejnižší výdělek by se teď rovnal 17 800 korunám. Podle sociálních demokratů by se měla v roce 2023 minimální odměna za práci dostat na 20 000 korun.

O minimální mzdě bude jednat tripartita. V minulých letech shodu nenašla. Rozhodovala pak vláda.

V návrhu evropské směrnice o přiměřených minimálních mzdách je doporučení, podle něhož by nejnižší výdělek měl dosahovat poloviny průměrné mzdy či 60 procent mediánové mzdy. Opatření má bránit chudobě lidí, kteří pracují.

„Pokud by česká vláda uvažovala o tom, že se vydá touto evropskou cestou, je 18 000 korun v podstatě minimální návrh. Je ještě pod částkou, o které se v EU diskutuje. Mělo by to být 18 700,” uvedl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Nechtěl ale upřesnit, o jakém navýšení budou s vládou a zaměstnavateli odboráři přesně vyjednávat.

Podle ekonomky Heleny Horské má navrhované navýšení minimální mzdy pomoci spíš státní pokladně. „Zaměstnanec odevzdá o 688 korun víc, a zaměstnavatel dokonce o 946 korun,” uvedla Horská. Dodala, že osmnáctitisícová minimální mzda stojí zaměstnavatele ve skutečnosti s odvody 24 000 korun. S minimální mzdou rostou i zaručené mzdy a také odvody z nich. 

Místopředsedkyně opozičních Pirátů Olga Richterová označila návrh ministryně Maláčové za předvolební skok. Podle političky je u minimální mzdy podstatná předvídatelnost, zavést by se měl valorizační vzorec. Dodala, že její strana navrhovala 46 procent průměrné mzdy z předminulého roku.