Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Perla pražského kubismu Kovařovicova vila je na prodej. Cena je utajená

Kovařovicova vila je na prodej.
VitVit / Creative Commons / CC BY-SA 4.0
 ČTK

Kubistická Kovařovicova vila v Praze pod Vyšehradem je na prodej. Třípodlažní vila byla postavena v roce 1913 podle návrhu architekta Josefa Chochola, stavitelem byl Bedřich Kovařovic. Vila je památkově chráněna, Národní památkový ústav (NPÚ) ji označuje za jedno z vrcholných děl české kubistické architektury. Podle mluvčí NPÚ Andrey Holasové je v Praze kubistických vil „jako šafránu”. Katalog NPÚ obsahuje 21 pražských památek, které jsou kubistické nebo mají výrazné kubistické prvky.

Ve vile jsou nyní kanceláře, řekla Katarína Karmažinová ze společnosti Colliers, která prodej vily zprostředkovává. Společnost se zabývá zejména prodejem kancelářských budov, prodej kubistické vily na Rašínově nábřeží je pro ni specifický. Cenu, za kterou společnost vilu u náplavky nabízí, Karmažinová neuvedla. Vila podle ní byla postavena jako reprezentativní rezidence, v roce 1944 byla poprvé rekonstruována. Od 60. let minulého století v ní byla mateřská školka. Poslední rekonstrukcí vila prošla v 90. letech, od té doby jsou v ní kanceláře. Nový majitel může kanceláře předělat na jiné prostory, dodala. K domu přiléhá zahrada o rozloze 300 metrů čtverečních, rovněž ta nese prvky kubismu.

Podle Holasové z NPÚ je Kovařovicova vila jistě vzácnou stavbou. „Český kubismus byl nikoli masivně používaným slohem jako třeba příbuzný rondokubismus nebo národní sloh či funkcionalismus, ale v českých zemích se díky architektům Janákovi, Gočárovi a Chocholovi opravdu povedl,” uvedla Holasová. Kubistickými domy je proslulá právě oblast pod Vyšehradem. Do prodeje vily ale nemají podle ní památkáři „co mluvit“. „To není v naší gesci. My se to ani nedozvíme, že je objekt na prodej. Není to žádná povinnost…. Nás nezajímá, kdo to vlastní, ale jestli to splňuje požadavky památkového zákona,“ řekla Holasová.

Filatelistický unikát, červený Mauritius, byl vydražen za rekordní částku.

Filatelistický unikát červený Mauritius se vydražil za rekordních 206 milionů

Jedna z nejznámějších a nejvzácnějších poštovních známek na světě Červený Mauritius byla vydražena za 8,1 milionu eur (206 milionů korun). Oznámil to aukční dům v německém Ludwigsburgu, kde se dražba uskutečnila.

Přečíst článek

Český architektonický kubismus je jediným architektonickým směrem vzniklým v českých zemích. Jeho nejvýznamnějším obdobím jsou roky 1911 až 1914. K prominentním osobnostem kubismu patřili kromě Josefa Chochola také Pavel Janák nebo Josef Gočár. Praha se od roku 1909 stala druhým centrem evropského kubistického umění, hned po Paříži. Na podněty pařížských kubistů nereagovali pouze pražští sochaři a malíři, ale i architekti, návrháři designu a nábytku, scénografové, básníci i spisovatelé. Praha, která v té době byla důležitým duchovním a uměleckým centrem Evropy, přetavila tyto podněty v ojedinělý architektonický styl.

Český architektonický kubismus je dnes v centru zájmu odborníků i laiků na celém světě. Jde o kapitolu ve vývoji moderní architektury 20. století. Základní postulát vytvořil v roce 1911 významný český architekt Pavel Janák (1882 až 1956), který reagoval kriticky na tehdejší racionální tvorbu ve stylu moderny Jana Kotěry. Kubismus se v architektuře sice neprosadil, ale několik staveb vzniklo. Jde třeba o Gočárův dům U Černé matky Boží, dále Škodův palác od architekta Janáka, kubistické úpravy jsou patrné také na Ďáblickém hřbitově.

Bedřich Kovařovic (1857-1940) podle Encyklopedie architektů a stavitelů Libri 2004 studoval inženýrské stavitelství na české technice v Praze, stavitelskou koncesi obdržel v roce 1896. Kromě svého rodinného domu postavil v roce 1897 novorenesanční činžovní dům v dnešní ulici Na Libušince. V historických pramenech podoba jeho příjmení kolísá, možné je ho najít i jako Kovařoviče.

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Jenerálka, Praha 6 – nová výstavba v otevřeném terénu Tiché Šárky.

Šárka není běžná adresa. Jak vypadá projekt pro kupce, kteří nejsou závislí na hypotékách a cenách?

Přečíst článek
Nové kanceláře v žižkovské Akropoli

Kanceláře v ikoně noční Prahy: Jak se Palác Akropolis proměnil v prémiovou byznys adresu

Přečíst článek