Kubistická Kovařovicova vila v Praze pod Vyšehradem je na prodej. Třípodlažní vila byla postavena v roce 1913 podle návrhu architekta Josefa Chochola, stavitelem byl Bedřich Kovařovic. Vila je památkově chráněna, Národní památkový ústav (NPÚ) ji označuje za jedno z vrcholných děl české kubistické architektury. Podle mluvčí NPÚ Andrey Holasové je v Praze kubistických vil „jako šafránu”. Katalog NPÚ obsahuje 21 pražských památek, které jsou kubistické nebo mají výrazné kubistické prvky.

Ve vile jsou nyní kanceláře, řekla Katarína Karmažinová ze společnosti Colliers, která prodej vily zprostředkovává. Společnost se zabývá zejména prodejem kancelářských budov, prodej kubistické vily na Rašínově nábřeží je pro ni specifický. Cenu, za kterou společnost vilu u náplavky nabízí, Karmažinová neuvedla. Vila podle ní byla postavena jako reprezentativní rezidence, v roce 1944 byla poprvé rekonstruována. Od 60. let minulého století v ní byla mateřská školka. Poslední rekonstrukcí vila prošla v 90. letech, od té doby jsou v ní kanceláře. Nový majitel může kanceláře předělat na jiné prostory, dodala. K domu přiléhá zahrada o rozloze 300 metrů čtverečních, rovněž ta nese prvky kubismu.

Podle Holasové z NPÚ je Kovařovicova vila jistě vzácnou stavbou. „Český kubismus byl nikoli masivně používaným slohem jako třeba příbuzný rondokubismus nebo národní sloh či funkcionalismus, ale v českých zemích se díky architektům Janákovi, Gočárovi a Chocholovi opravdu povedl,” uvedla Holasová. Kubistickými domy je proslulá právě oblast pod Vyšehradem. Do prodeje vily ale nemají podle ní památkáři „co mluvit“. „To není v naší gesci. My se to ani nedozvíme, že je objekt na prodej. Není to žádná povinnost…. Nás nezajímá, kdo to vlastní, ale jestli to splňuje požadavky památkového zákona,“ řekla Holasová.

Filatelistický unikát červený Mauritius se vydražil za rekordních 206 milionů

Money

Jedna z nejznámějších a nejvzácnějších poštovních známek na světě Červený Mauritius byla vydražena za 8,1 milionu eur (206 milionů korun). Oznámil to aukční dům v německém Ludwigsburgu, kde se dražba uskutečnila.

ČTK

Přečíst článek

Český architektonický kubismus je jediným architektonickým směrem vzniklým v českých zemích. Jeho nejvýznamnějším obdobím jsou roky 1911 až 1914. K prominentním osobnostem kubismu patřili kromě Josefa Chochola také Pavel Janák nebo Josef Gočár. Praha se od roku 1909 stala druhým centrem evropského kubistického umění, hned po Paříži. Na podněty pařížských kubistů nereagovali pouze pražští sochaři a malíři, ale i architekti, návrháři designu a nábytku, scénografové, básníci i spisovatelé. Praha, která v té době byla důležitým duchovním a uměleckým centrem Evropy, přetavila tyto podněty v ojedinělý architektonický styl.

Český architektonický kubismus je dnes v centru zájmu odborníků i laiků na celém světě. Jde o kapitolu ve vývoji moderní architektury 20. století. Základní postulát vytvořil v roce 1911 významný český architekt Pavel Janák (1882 až 1956), který reagoval kriticky na tehdejší racionální tvorbu ve stylu moderny Jana Kotěry. Kubismus se v architektuře sice neprosadil, ale několik staveb vzniklo. Jde třeba o Gočárův dům U Černé matky Boží, dále Škodův palác od architekta Janáka, kubistické úpravy jsou patrné také na Ďáblickém hřbitově.

Bedřich Kovařovic (1857-1940) podle Encyklopedie architektů a stavitelů Libri 2004 studoval inženýrské stavitelství na české technice v Praze, stavitelskou koncesi obdržel v roce 1896. Kromě svého rodinného domu postavil v roce 1897 novorenesanční činžovní dům v dnešní ulici Na Libušince. V historických pramenech podoba jeho příjmení kolísá, možné je ho najít i jako Kovařoviče.