Dvojnásobek od počátku pandemie. Na každého Čecha už připadá 310 000 korun státního dluhu
Míra zadlužení ke konci loňského roku vzrostla na 42 procent hrubého domácího produktu proti 40,8 procenta HDP na konci roku 2023.
Český státní dluh loni vzrostl o 254,3 miliardy korun na 3,365 bilionu korun. Výši dluhu dnes potvrdilo ministerstvo financí, předběžně ji na stejné úrovni zveřejnilo už počátkem ledna. Na každého Čecha tak teoreticky připadal dluh 308.812 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku vzrostla na 42 procent hrubého domácího produktu (HDP) proti 40,8 procenta HDP na konci roku 2023.
Za zvýšením státního dluhu stojí zejména vydání nových státních dluhopisů, které ministerstvo financí využilo k financování schodku loňského rozpočtu 271,4 miliardy korun nebo k refinancování splatných obligací. Loni ministerstvo v řádném termínu splatilo střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy ve jmenovité hodnotě 138 miliard korun. Kromě toho zpětně odkoupilo státní dluhopisy před datem jejich splatnosti v hodnotě 40,9 miliardy korun.
Celková hrubá výpůjční potřeba státu loni byla 511,2 miliardy korun. Většinu této částky pokryl stát vydáním střednědobých a dlouhodobých dluhopisů, celková emise dosáhla 376 miliard korun. Průměrná doba splatnosti státního dluhu ke konci roku 2024 byla 6,3 roku. MInisterstvo financí ve své střednědobé strategii usiluje o prodloužení průměrné doby splatnosti státního dluhu na 6,5 roku.
Výdaje na obsluhu státního dluhu loni dosáhly 88,5 miliardy korun, meziročně se zvýšily o 20,1 miliardy korun. Do vyšších výdajů se promítlo zvýšení státního dluhu a rovněž vyšší úroveň úrokových sazeb a výnosů státních dluhopisů.
Státní dluh se od začátku pandemie covidu-19 zdvojnásobil, upozornil hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Zároveň ale připomněl, že česká míra zadlužení zůstává ve srovnání se zeměmi Evropské unie poměrně nízká. „Český dluh je navíc velmi dobře strukturovaný, převažují v něm střednědobé a dlouhodobé korunové dluhopisy. Současně většinu peněz státu zapůjčili tuzemští investoři z řad bank, pojišťoven, penzijních fondů,“ podotkl Dufek. Vzhledem k tomu, že by letos měl státní rozpočet skončit s deficitem 241 miliard korun, očekává do konce roku zvýšení míry zadlužení na 43 procent HDP.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
Vývoj státního dluhu v miliarádch korun
| Rok | Stav |
|---|---|
| 2019 | 1640,2 |
| 2020 | 2049,7 |
| 2021 | 2465,7 |
| 2022 | 2894,8 |
| 2023 | 3110,9 |
| 2024 | 3365,2 |
Původní schválený schodek státního rozpočtu na letošní rok ve výši 252 miliard korun byl sice meziročně o 43 miliard nižší, přesto neodpovídá příznivější ekonomické situaci. 
Nejvyšší kontrolní úřad varuje. Schodek letošního rozpočtu neodpovídá příznivější ekonomické situaci
Politika
Nárůst státního dluhu za dosavadní dobu vládnutí Fialova kabinetu totiž nyní již převyšuje nárůst dluhu za celou dobu vládnutí Babišova kabinetu
Lukáš Kovanda: Fiala v zadlužení překonal Babiše, už rok před volbami
Názory
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
