Den matek sice nedosahuje komerčního rozměru Valentýna či MDŽ, přesto představuje pro český maloobchod výrazný sezónní impuls. Letos Češi podle odhadů utratí za dárky pro maminky až 470 milionů korun – o dvacet milionů více než loni. Nejčastěji sáhnou po květinách a bonboniérách, tedy dvou komoditách, jejichž ceny rostou rychleji než kariéra žen po rodičovské.
Ohleduplnost k životnímu prostředí a orientace na trvalou udržitelnost již zasáhla i do květinových farem. Pěstitelé a floristé, kteří se zabývají aranžováním řezaných květin, se loučí s používáním plastů, umělých hnojiv a leteckému dovozu chemicky ošetřených chlazených exotických květin. Chtějí tak zmenšit svou uhlíkovou stopu a využívat květiny typické pro Českou republiku. Například růže, pivoňky, gerbery a luční kvítí.
Hodnota dovozu řezaných květin loni dosáhla přibližně 2,3 miliardy korun. Proti roku 2021 mírně vzrostla, a to asi o devět milionů korun. Na importu se tradičně nejvíce podílelo Nizozemsko, následoval Ekvádor, Kolumbie, Keňa a Slovensko. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Tuzemští prodejci se podle Marcely Nachlingerové ze Svazu květinářů a floristů ČR aktuálně potýkají s klesající poptávkou. Tržby jim meziročně propadly o pět až 15 procent, řekla.
Dušičky, které si letos připomeneme příští středu, jsou z ekonomického hlediska, respektive výše příslušných tržeb obchodníků a prodejců čtvrtým nejvýznamnějším svátkem v Česku po suverénně vedoucích Vánocích, Silvestru a Velikonocích. Letos Češi u obchodníků nechají za svíčky, hřbitovní květiny typu chryzantém, věnce a další předměty uctívající památku zesnulých v průměru zhruba 190 korun za osobu, celkově přibližně 1,3 miliardy korun, o desítky procent více než dříve, odhaduje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Češi si letos o Dušičkách pořádně připlatí. Svátek zesnulých prodraží stupňující se evropská plynová krize, která nutí pěstitele po celé Evropě, zejména v „květinové velmoci“ Nizozemsku, přerušovat provoz svých skleníků.
Bruselsko-kyjevský plán zatáhnout Maďarsko do války je hotov a jeho uskutečnění brání jen vláda 👴 Viktora Orbána. Prohlásil to podle agentury MTI šéf maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó na dnešním kongresu Orbánovy strany Fidesz. Szijjártó rovněž tvrdil, že rady unijních ministrů zahraničí se v poslední době proměnily ve „válečné konference“ a že evropské lídry ovládl „válečný fanatismus“.
Média zveřejnila video natočené imigračním agentem, který ve středu v Minneapolisu zastřelil 👩 Renne Goodovou. Informoval o tom server deníku The Washington Post. Agentura AP píše, že napříč Spojenými státy mají dnes po smrti ženy pokračovat protesty proti Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a jeho rozsáhlým protiimigračním zátahům.
Největší český internetový obchod Alza v roce 2024 zdvojnásobil čistý zisk na 2️⃣,3️⃣ miliardy korun. Tržby společnosti v předloňském roce vzrostly o třetinu na 61 miliard korun. Vyplývá to z výroční zprávy Alzy ve Sbírce listin. Na její zveřejnění dnes upozornil server e15. Zakladatel společnosti Aleš Zavoral ve výroční zprávě uvedl, že za výsledky stálo upřednostnění zisku před růstem tržeb. Hospodářské výsledky firmy za loňský rok zatím nejsou k dispozici.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu doufá, že se Izrael v průběhu příštích deseti let postupně zcela ❌ zbaví závislosti na americké vojenské pomoci. Šéf pravicové izraelské vlády v rozhovoru pro The Economist řekl, že Izrael by se časem neměl spoléhat na žádnou zahraniční pomoc, nespecifikoval však, kdy přesně by měl přestat být závislý na zbrojních dodávkách Washingtonu.
Po bouři Goretti ve Francii stále zůstává téměř 1️⃣0️⃣0️⃣ tisíc domácností bez elektřiny, především v Normandii a Bretani, napsal dnes server listu Le Monde. V Německu se podle agentury DPA postupně do normálu vrací provoz na železnici.
V Kyjevě ❌ nefungují dodávky vody a tepla. Kyjevská elektrická soustava byla odstavena kvůli nutným opravám po rozsáhlých ruských útocích, které ji v noci na pátek vážně poškodily. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na kyjevské úřady.
Využívání ekonomických a finančních nástrojů jako prostředku politického nátlaku je dlouhodobým trendem, který se ale v posledních letech výrazně 📈 zintenzivnil, uvedli analytici. Podle nich se státy stále častěji snaží prosazovat své strategické zájmy prostřednictvím ekonomických závislostí, sankcí či kontroly klíčových komodit, přičemž samotné ekonomické nástroje zpravidla nestačí a musí být kombinovány s dalšími formami tlaku.
