Den matek sice nedosahuje komerčního rozměru Valentýna či MDŽ, přesto představuje pro český maloobchod výrazný sezónní impuls. Letos Češi podle odhadů utratí za dárky pro maminky až 470 milionů korun – o dvacet milionů více než loni. Nejčastěji sáhnou po květinách a bonboniérách, tedy dvou komoditách, jejichž ceny rostou rychleji než kariéra žen po rodičovské.
Ohleduplnost k životnímu prostředí a orientace na trvalou udržitelnost již zasáhla i do květinových farem. Pěstitelé a floristé, kteří se zabývají aranžováním řezaných květin, se loučí s používáním plastů, umělých hnojiv a leteckému dovozu chemicky ošetřených chlazených exotických květin. Chtějí tak zmenšit svou uhlíkovou stopu a využívat květiny typické pro Českou republiku. Například růže, pivoňky, gerbery a luční kvítí.
Hodnota dovozu řezaných květin loni dosáhla přibližně 2,3 miliardy korun. Proti roku 2021 mírně vzrostla, a to asi o devět milionů korun. Na importu se tradičně nejvíce podílelo Nizozemsko, následoval Ekvádor, Kolumbie, Keňa a Slovensko. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Tuzemští prodejci se podle Marcely Nachlingerové ze Svazu květinářů a floristů ČR aktuálně potýkají s klesající poptávkou. Tržby jim meziročně propadly o pět až 15 procent, řekla.
Dušičky, které si letos připomeneme příští středu, jsou z ekonomického hlediska, respektive výše příslušných tržeb obchodníků a prodejců čtvrtým nejvýznamnějším svátkem v Česku po suverénně vedoucích Vánocích, Silvestru a Velikonocích. Letos Češi u obchodníků nechají za svíčky, hřbitovní květiny typu chryzantém, věnce a další předměty uctívající památku zesnulých v průměru zhruba 190 korun za osobu, celkově přibližně 1,3 miliardy korun, o desítky procent více než dříve, odhaduje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Češi si letos o Dušičkách pořádně připlatí. Svátek zesnulých prodraží stupňující se evropská plynová krize, která nutí pěstitele po celé Evropě, zejména v „květinové velmoci“ Nizozemsku, přerušovat provoz svých skleníků.
Evropské a americké bezpečnostní🤝🏻🤝🏻🤝🏻záruky pro Ukrajinu by mohly být náhradou členství země v NATO. Podle agentury Reuters to v neděli v chatu s novináři na WhatsAppu připustil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zdůraznil přitom, že by to byl z ukrajinské strany kompromis a takové záruky by musely být právně závazné.
