Den matek sice nedosahuje komerčního rozměru Valentýna či MDŽ, přesto představuje pro český maloobchod výrazný sezónní impuls. Letos Češi podle odhadů utratí za dárky pro maminky až 470 milionů korun – o dvacet milionů více než loni. Nejčastěji sáhnou po květinách a bonboniérách, tedy dvou komoditách, jejichž ceny rostou rychleji než kariéra žen po rodičovské.
Ohleduplnost k životnímu prostředí a orientace na trvalou udržitelnost již zasáhla i do květinových farem. Pěstitelé a floristé, kteří se zabývají aranžováním řezaných květin, se loučí s používáním plastů, umělých hnojiv a leteckému dovozu chemicky ošetřených chlazených exotických květin. Chtějí tak zmenšit svou uhlíkovou stopu a využívat květiny typické pro Českou republiku. Například růže, pivoňky, gerbery a luční kvítí.
Hodnota dovozu řezaných květin loni dosáhla přibližně 2,3 miliardy korun. Proti roku 2021 mírně vzrostla, a to asi o devět milionů korun. Na importu se tradičně nejvíce podílelo Nizozemsko, následoval Ekvádor, Kolumbie, Keňa a Slovensko. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Tuzemští prodejci se podle Marcely Nachlingerové ze Svazu květinářů a floristů ČR aktuálně potýkají s klesající poptávkou. Tržby jim meziročně propadly o pět až 15 procent, řekla.
Dušičky, které si letos připomeneme příští středu, jsou z ekonomického hlediska, respektive výše příslušných tržeb obchodníků a prodejců čtvrtým nejvýznamnějším svátkem v Česku po suverénně vedoucích Vánocích, Silvestru a Velikonocích. Letos Češi u obchodníků nechají za svíčky, hřbitovní květiny typu chryzantém, věnce a další předměty uctívající památku zesnulých v průměru zhruba 190 korun za osobu, celkově přibližně 1,3 miliardy korun, o desítky procent více než dříve, odhaduje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Češi si letos o Dušičkách pořádně připlatí. Svátek zesnulých prodraží stupňující se evropská plynová krize, která nutí pěstitele po celé Evropě, zejména v „květinové velmoci“ Nizozemsku, přerušovat provoz svých skleníků.
Opoziční strany chtějí svolat mimořádnou schůzi Sněmovny k vyslovení nedůvěry koaliční vládě Andreje Babiše (ANO) kvůli textovým zprávám ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla. Na tiskové konferenci to oznámili zástupci všech pěti opozičních stran.
V Česku loni vzniklo 34 621 nových firem. Je to nejvyšší počet za 20 let, proti roku 2024 jich bylo o 13 procent víc. Celkový počet aktivních firem ke konci roku dosáhl 594 520, meziročně jich přibylo 17 898. Na dvě nově vzniklé firmy připadala jedna zrušená, což odpovídá dlouhodobému vývoji. Vyplývá to z údajů společnosti Dun & Bradstreet
Hodnota jihokorejského akciového trhu se vyšplhala na 3,25 bilionu dolarů (zhruba 66 bilionů korun) a přesáhla hodnotu německého trhu s akciemi, vypočetla agentura Bloomberg. V Asii se daří firmám zaměřeným na umělou inteligenci (AI) a na robotiku. Jihokorejský akciový trh je tak nově desátý největší na světě hned za Tchaj-wanem.
Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová uvedla, že její vláda pozastavila dodávky 🛢️🛢️🛢️ ropy na Kubu. Odmítla však, že by tak učinila pod tlakem Spojených států. Informovala o tom dnes agentura AP. Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa podle dřívějších zpráv médií zvažuje námořní blokádu Kuby, aby ostrovní zemi zcela odřízla od přísunu ropy a vynutila si změnu tamního režimu.
Zaměstnancům společnosti OKD vzrostou od února základní mzdy v průměru o 3,5 procenta. Nárůst představuje 1150 korun měsíčně, u hodinových mezd je plošný nárůst o sedm korun na hodinu. Vyplývá to z dodatku kolektivní smlouvy, který podepsali zástupci vedení a odborů po čtyřech kolech jednání. Uvedla to mluvčí OKD Barbora Černá Dvořáková. Podnik tento týden ukončí těžbu černého uhlí v posledním činném Dole ČSM.
Cena zlata 🪙🪙🪙 dnes poprvé překonala hranici 5200 dolarů (bezmála 105 tisíc korun) za trojskou unci . Žlutému kovu pomáhá slabý dolar a geopolitická nejistota. Investoři mu před dnes očekávaným rozhodnutím americké centrální banky (Fed) o výši úrokových sazeb také dávají přednost před nákupem státních dluhopisů.
Rusko by mohlo zrušit zákaz internetových 🎰🎰🎰 kasin a uvalit 30procentní daň na jejich příjmy ve snaze získat až 100 miliard rublů (zhruba 26 miliard korun) do státního rozpočtu. Informoval o tom podle agentury Reuters ruský list Kommersant s odvoláním na své zdroje. Ruský rozpočet je v poslední době pod tlakem kvůli rozsáhlým výdajům souvisejícím s válkou na Ukrajině.