Den matek sice nedosahuje komerčního rozměru Valentýna či MDŽ, přesto představuje pro český maloobchod výrazný sezónní impuls. Letos Češi podle odhadů utratí za dárky pro maminky až 470 milionů korun – o dvacet milionů více než loni. Nejčastěji sáhnou po květinách a bonboniérách, tedy dvou komoditách, jejichž ceny rostou rychleji než kariéra žen po rodičovské.
Ohleduplnost k životnímu prostředí a orientace na trvalou udržitelnost již zasáhla i do květinových farem. Pěstitelé a floristé, kteří se zabývají aranžováním řezaných květin, se loučí s používáním plastů, umělých hnojiv a leteckému dovozu chemicky ošetřených chlazených exotických květin. Chtějí tak zmenšit svou uhlíkovou stopu a využívat květiny typické pro Českou republiku. Například růže, pivoňky, gerbery a luční kvítí.
Hodnota dovozu řezaných květin loni dosáhla přibližně 2,3 miliardy korun. Proti roku 2021 mírně vzrostla, a to asi o devět milionů korun. Na importu se tradičně nejvíce podílelo Nizozemsko, následoval Ekvádor, Kolumbie, Keňa a Slovensko. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Tuzemští prodejci se podle Marcely Nachlingerové ze Svazu květinářů a floristů ČR aktuálně potýkají s klesající poptávkou. Tržby jim meziročně propadly o pět až 15 procent, řekla.
Dušičky, které si letos připomeneme příští středu, jsou z ekonomického hlediska, respektive výše příslušných tržeb obchodníků a prodejců čtvrtým nejvýznamnějším svátkem v Česku po suverénně vedoucích Vánocích, Silvestru a Velikonocích. Letos Češi u obchodníků nechají za svíčky, hřbitovní květiny typu chryzantém, věnce a další předměty uctívající památku zesnulých v průměru zhruba 190 korun za osobu, celkově přibližně 1,3 miliardy korun, o desítky procent více než dříve, odhaduje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Češi si letos o Dušičkách pořádně připlatí. Svátek zesnulých prodraží stupňující se evropská plynová krize, která nutí pěstitele po celé Evropě, zejména v „květinové velmoci“ Nizozemsku, přerušovat provoz svých skleníků.
Námitky, které měla Národní rozpočtová rada k sestavení státního rozpočtu na rok 2025, se v plné šíři ✅ naplnily. Výslednému saldu ale pomohl lepší než očekávaný výkon ekonomiky, řekl předseda rady Mojmír Hampl. Stát loni nedodržel plánovaný schodek 241 miliard korun, když v hotovostním vyjádření skončil rozpočet deficitem 290,7 miliardy korun, při očištění o příjmy z Evropské unie to bylo 250 miliard korun.
Maloobchodní tržby v ČR loni v listopadu zrychlily meziroční 📈 růst. Bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel stouply o 4,6 procenta, v říjnu to bylo podle revidovaných údajů o 2,4 procenta. K růstu přispěl zejména internetový prodej, kde tržby meziročně vzrostly o 15,8 procenta. Meziměsíčně byly listopadové tržby obchodníků vyšší o 0,8 procenta, uvedl Český statistický úřad.
Tchajwanská společnost Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC) ve čtvrtém čtvrtletí zvýšila čistý zisk o 3️⃣5️⃣ procent na rekordních 505,7 miliardy tchajwanských dolarů (tedy 334 miliardy korun). S dalším růstem firma podle své dnešní tiskové zprávy počítá i v letošním roce.
ČEZ letos investuje do modernizace Jaderné elektrárny Temelín 3️⃣,8️⃣ miliardy korun. Je to o 700 milionů korun více než loni. Elektrárna dokončí přechod na delší palivový cyklus, bude pokračovat modernizace řídicího systému nebo rozšiřování využití umělé inteligence a moderních kontrolních metod.
Český ministr zahraničí 👨 Petr Macinka ocenil ukrajinské inovace v obranné sektoru a zmínil možnou spolupráci Česka s Ukrajinou v oblasti ochrany proti dronům. Macinka to řekl agentuře Ukrinform, která rozhovor ve středu zveřejnila. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi.
Stavební spořitelny loni poskytly úvěry za 67,2 miliardy korun, proti roku 2024 se jejich objem 📈 zvýšil o 30,4 procenta. Rostl zájem zejména o úvěry, kdy klienti neručí vlastní nemovitostí. Počet nových smluv o stavebním spoření se meziročně snížil o 3,4 procenta na 437 067, klesla i úhrnná cílová částka, na kterou lidé spoří.
Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. V dnes zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států 👴 Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský šéf Kremlu Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější.