Část EU pořád váhá s přijetím eura. Není za tím jen politika
Ne všechny členské země Evropské unie chvátají do eurozóny. Jaké k tomu mají důvody?
Přestože je euro po americkém dolarů druhý nejdůležitější reprezentant na světovém měnovém trhu, přijalo ho zatím jen 19 z 27 členských zemí Evropské unie. A je nejasné, kdy se přidají další.
Důvody, proč několik států EU zatím odmítá přijetí eura, jsou jak politického, tak ekonomického charakteru. Přitom některé země, jako například Česká republika, by se už dokázaly se zavedením společné evropské měny podle všeho dobře vyrovnat. Odpor ale přetrvává.
Z 27 členských států Evropské unie nemají euro Česko, Polsko, Maďarsko, Dánsko, Švédsko, Chorvatsko, Bulharsko a Rumunsko. Jenže kromě Dánska, které si vyjednalo výjimku, se ostatní současní nečlenové eurozóny v přístupových dohodách k EU zavázali, že pokud to ekonomické podmínky dovolí, tak se rovněž připojí. Ani to ale není nijak jisté. Typickým příkladem je právě Česko, které se zejména z politických důvodů a kvůli odporu většiny veřejnosti, ke společné měně ještě nerozhodlo přistoupit.
Zvláštní postoj zaujalo k euru Dánsko, které si vybojovalo jinou přístupovou dohodu k EU. Přesto se rozhodlo uspořádat v roce 2000 referendum o přistoupení k euru. Při vysoké účasti 87,6 procenta voličů bylo 46,8 procenta hlasujících Dánů pro a 53,2 procenta proti. Přistoupení tedy bylo zamítnuto. A od té doby to žádná dánská vláda opět nezkusila.
Newstream prošel programy relevantních politických stran a volebních uskupení. A přináší vám přehledně přístup jednotlivých partají k přijetí společné evropské měny.
Euro jako volební tahák? Kdo ho chce a kdo je proti
Politika
V září 2003 uspořádala referendum o přijetí eura i vláda ve Švédsku. Také bez úspěchu. Proti bylo 55,9 procenta voličů a pro pouze 42 procent. Ve Švédsku je jako důvod odmítání uváděna i věc, která se tolik v jiných státech neobjevuje – totiž, že švédské firmy euro vlastně nepotřebují, že si poradí i bez něj, protože mezinárodní byznys i tak dělají v rámci společné měny.
Řecko jako odstrašující příklad
Ne každá ekonomika je pak tak silná, aby euro, jehož kurz určuje Evropská centrální banka, zvládala. Dobře známé jsou finanční a ekonomické problémy Řecka. V dalších zemích se po zavedení eura citelně zvýšila cenová hladina. Příkladem je Itálie.
Existují ale i opačné případy, než je jenom odmítání. Malé evropské státy – Monako, San Marino, Vatikán a Andorra – zavedly euro na základě dohod s EU. Bez dohody ho zavedla Černá Hora a Kosovo.
Pak existují specifické příklady s používáním eura, jako je třeba africké Zimbabwe. Tam se kvůli dlouhotrvající hyperinflaci začal kromě místní měny používat i americký dolar a právě euro.
Pak tu je 22 zemí a teritorií, jejichž měny jsou na euro vázané. Je to 14 států kontinentální Afriky (Mali, Čad, Niger a další), Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Severní Makedonie. Pozoruhodný systém má Bělorusko, jehož rubl je v měnovém koši vázán na euro, americký dolar i ruský rubl.
Někdy se euro ocitne i v soukolí vášnivých politických bojů. Teokratický Írán se kvůli ekonomickým sankcím a americkém tlaku rozhodl prodávat ropu za eura místo dolary. Ne, že by to ale mělo na vývoj kolem prodeje a cen jeho ropy nějaký vážnější vliv. To ovlivňují úplně jiné okolnosti.
Když jedou Češi do ciziny, rádi používají euro. Dokonce si to pochvalují. Když jsou doma, tak většina se na společnou evropskou měnu mračí. Být mimo eurozónu ale pro zemi a firmy není fatálním problémem.
Viliam Buchert: Češi a euro. Dovolenkový šlágr a politický propadák
Názory
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
