Nejbohatší rod v Evropě vládne pevnou rukou. Pustí ale konečně ženy na trůn
Lichtenštejnský budoucí vládnoucí kníže, princ Alois, upravil pravidla rodu. Nástupnictví na trůn se nově bude řídit podle absolutního prvorozenectví, tedy přímý dědic nehledě na pohlaví. Zároveň si vládnoucí rod upevnil pozici v rozsáhlé lichtenštejnské dynastii.
Dědičný princ Alois z Lichtenštejna v polovině srpna oznámil zásadní změny v rodovém zákoně malé alpské země, která je se svými zhruba 200 tisíci dolary HDP na hlavu nejbohatší zemí světa. Nástupnictví na trůn nově otevřel i ženám, navíc kromě umožnění nástupu žen na trůn nový rodový zákon rozšiřuje volební právo v rámci knížecího rodu – z dosavadních dospělých mužských členů způsobilých k nástupu na trůn na všechny dospělé členy rodu od narození. Jen pro kontext, Lichtenštejnsko je velmi konzervativní zemí, ženám přiznalo obecné volební právo až jako poslední z evropských zemí, a to v roce 1984. „Pořadí nástupnictví na trůn se mění z mužského prvorozenství na absolutní prvorozenství. To znamená, že se v budoucnu dědicem trůnu a následně kněžnou či knížetem Lichtenštejnska stane nejstarší dítě bez ohledu na jeho pohlaví,“ uvedl knížecí rod v prohlášení.
Deník Financial Times si všiml, že kromě liberalizace směrem k ženám změna rodového zákona znamená širší upevňování knížecí moci. Interní dokumenty podle deníku ukazují, že nejbohatší vládnoucí dynastie v Evropě nenápadně schválila změny, které posilují pravomoci prince, jenž už nyní disponuje mimořádnou mocí nad 42 tisíci obyvateli země, a zároveň omezují některá práva a kontrolní mechanismy, které mají jeho příbuzní v lichtenštejnském knížecím rodě.
Historický průzkum vyjde zhruba na sto tisíc korun, další statisíce stojí příprava projektu a samotná rekonstrukce se téměř vždy prodraží. Opravit střechu nebo fasádu přitom nestačí. Památka musí dostat nový život a vydělat si alespoň na vlastní provoz, říká Francesco Kinský dal Borgo, který se podílí na správě zámku Karlova Koruna a hradu Kost.
Rekonstrukce zámku se prodražila o pětinu. Bez akcí by se neuživil, říká hrabě Kinský
Reality
„Princ je nejmocnějším politikem v zemi“
Ještě před těmito změnami mohl princ Alois vetovat zákony, odvolávat vládu, rozpouštět parlament, jmenovat soudce a odmítat zákony schválené v referendu. V červnu katolický princ prohlásil, že by vetoval občanskou iniciativu na legalizaci potratů během prvních 12 týdnů těhotenství, i kdyby ji voliči podpořili.
„Princ je nejmocnějším politikem v zemi,“ řekl Wouter Veenendaal, profesor zabývající se monarchiemi na Leidenské univerzitě, který Lichtenštejnsko studuje. „Taková role panovníka by byla v největších evropských konstitučních monarchiích nemyslitelná.“ Pravomoci jmenovat a odvolávat vládu mu v roce 2002 schválili voliči v referendu.
Dědičný princ Alois, 58 let, zastává funkci hlavy státu od roku 2004, kdy mu jeho otec Hans-Adam II. předal každodenní výkon panovnických pravomocí, přestože si ponechal titul vládnoucího knížete. Alois vystudoval vojenskou akademii Sandhurst, sloužil u Coldstream Guards a pracoval pro finanční firmu v Londýně, než se vrátil do Vaduzu.
Deník Financial Times připomíná, že Aloisovu politickou moc podporuje také mimořádné soukromé bohatství. Knížecí rod Lichtenštejnů vlastní společnost LGT, mezinárodní skupinu zaměřenou na privátní bankovnictví, nad kterou dohlíží Aloisův bratr, princ Max. LGT spravuje aktiva klientů v hodnotě přibližně 482 miliard dolarů, včetně rodinného majetku. Za rok 2025 banka vyplatila knížecí rodině dividendu ve výši zhruba 878 milionů dolarů.
Nejnovější změny rodového zákona jdou mnohem dál než jen k otázce nástupnictví. Podle interních dokumentů získává princ větší volnost při rozhodování o tom, kdo patří k dynastii, a také výslovnou pravomoc stanovovat pravidla týkající se rodových jmen, titulů a erbů.
Rodinná rada, orgán složený z příbuzných, který dohlíží na dynastické záležitosti, se rozšíří ze tří na pět členů, zároveň však přijde o jednu důležitou kontrolní pravomoc: princ už nebude k udělení milosti potřebovat její souhlas, pouze s ní bude muset tuto otázku konzultovat.
Knížecí rod odmítá tvrzení, že změny upevňují pravomoci panovníka. Podle mluvčí Anji Nöstlerové byla řada změn technického charakteru nebo pouze kodifikovala dosavadní praxi a nijak „neovlivňuje ústavní rovnováhu mezi vládnoucím knížetem a lidem“. Reformy neschválil parlament ani veřejnost, ale samotní členové dynastie. Byly schváleny 70 procenty hlasů rozsáhlé lichtenštejnské dynastie.
Dědičný princ Alois a jeho manželka, bavorská princezna Sophie, mají čtyři děti. Nejstarší z nich Joseph Wenzel se narodil v roce 1995, o rok později se páru narodila dosud jediná dcera Marie Caroline.
Lichtenštejnové patřili po staletí k nejvýznamnějším šlechtickým rodům v českých zemích a vlastnili zde rozsáhlé pozemky, zámky i další majetek. Výrazně se zapsali zejména do podoby jižní Moravy, kde budovali Lednicko-valtický areál. Vztahy Vaduzu a Prahy v posledních letech kalí spory o majetek, který československý stát po druhé světové válce Lichtenštejnům vyvlastnil.
Lichtenštejnské knížecí sbírky patří k největším soukromým sbírkám umění na světě a například obsahují vůbec největší počet děl proslulého mistra Petera Paula Rubense v soukromých rukách. Před dvěma lety převzal vedení sbírek před dvěma lety Stephan Koja. „Sbírka je součástí DNA této rodiny, součástí její identity. Jsou v ní zachyceny hodnoty rodu, které díky tomu žijí dál. To je něco, co nelze napodobit, okopírovat ani za velké peníze koupit,“ říká jeden z předních světových odborníků na umění.
Šéf lichtenštejnských sbírek Stephan Koja: Tato díla jsou součástí evropských dějin a nesou hodnoty rodiny
Leaders
Princ Alfréd z Lichtenštejna vlastní a spravuje rodové sídlo, renesanční zámek v Holleneggu v rakouském Štýrsku. Má odpovědnost za tradiční byznys, osm tisíc hektarů polí a lesů, těžbu a zpracování dřeva a údržbu krajiny. Baví ho ale i technologie a reality. Jak se žije aristokratovi v 21. století, přiblížil v rozhovoru pro magazín Newstream CLUB.
Princ Alfréd: Na údržbu zámku nám musí vydělat lesy
Leaders
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
