Lichtenštejnské knížecí sbírky patří k největším soukromým sbírkám umění na světě a například obsahují vůbec největší počet děl proslulého mistra Petera Paula Rubense v soukromých rukách. Před dvěma lety převzal vedení sbírek před dvěma lety Stephan Koja. „Sbírka je součástí DNA této rodiny, součástí její identity. Jsou v ní zachyceny hodnoty rodu, které díky tomu žijí dál. To je něco, co nelze napodobit, okopírovat ani za velké peníze koupit,“ říká jeden z předních světových odborníků na umění.
Majetek na Břeclavsku, mimo jiné zámky v Lednici a ve Valticích, stát a další instituce nemusí rodu Lichtenštejnů vracet. Krajský soud v Brně potvrdil rozhodnutí soudu v Břeclavi, který zamítl žalobu Nadace knížete z Lichtenštejna požadující vydání majetku od státu, jenž podle ní užívá neoprávněně. Lichtenštejnové přišli o tento majetek v roce 1945 na základě Benešových dekretů. Právní zástupce nadace Aleš Linhart novinářům po jednání řekl, že podá dovolání k Nejvyššímu soudu.
Knížecí rod Lichtenštejnů se domáhá majetku zabaveného Benešovými dekrety už od převratu. Soud v květnu kauzu opět smetl ze stolu. Ne všichni soudci ale mají tento názor. „Myšlenka, že by František Josef II., kníže z Lichtenštejna, byl spoluodpovědný za zločiny Třetí říše, a že se na něj proto vztahuje dekret prezidenta republiky, je absurdní. Rozhodování obecných soudů i Ústavního soudu je dle mého soudu bohužel ovlivněno nejen úvahami právními, ale i politickými a ekonomickými,“ uvedl ústavní soudce David Uhlíř.
Vystavená díla pocházejí z prestižních Lichtenštejnských knížecích sbírek. Část z nich se nachází ve starších sbírkových fondech, některá byla pořízena teprve nedávno, a budou proto veřejnosti představena vůbec poprvé.
Ruský prezident Vladimir Putin v dnešním telefonátu řekl svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi, že Rusko přehodnotí svůj postoj v mírových jednáních poté, co Ukrajina podle Moskvy zaútočila na Putinovu rezidenci v Novgorodské oblasti. Uvedl to Putinův poradce Jurij Ušakov, píše agentura Reuters. Trump byl podle něj šokován, když mu Putin sdělil, že Kyjev podnikl dronový útok na ruské prezidentské sídlo.
Ukrajina v noci na dnešek zaútočila 91 bezpilotními letouny na rezidenci ruského prezidenta Vladimira Putina v Novgorodské oblasti, všechny drony byly zničeny, prohlásil ministr zahraničí Sergej Lavrov. Šéf ruské diplomacie dodal, že Moskva reviduje svou vyjednávací pozici, a že útok nenechá bez odpovědi. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vzápětí podle agentury Reuters označil tvrzení Moskvy o ukrajinském útoku na Putinovo sídlo za lež.
Cena mědi vystoupala na maximum 🔝, dostala se na téměř 13 tisíc dolarů (268 tisíc korun) za tunu. Růst ceny pohání globální nedostatek dodávek. Měď má za sebou velmi úspěšný rok, mohl by být její nejlepší od roku 2009, píše agentura Bloomberg.
Pražská burza oslabila 📉 z historických maxim. Index PX při nízké aktivitě klesl o 0,28 procenta na 2664,86 bodu. Nedařilo se pojišťovně VIG, ztrácely také akcie Erste Bank nebo plzeňských strojíren Doosan Škoda Power. Posílila naopak Moneta Money Bank.
Česká měna stagnovala k euru i dolaru. Zůstala oproti předchozímu závěru beze změny k euru na 24,29 Kč/EUR a k americkému dolaru na 20,63 Kč/USD.
Americký prezident Donald Trump v rozhovoru s newyorským rádiem WABC prohlásil, že Spojené státy minulý týden podnikly úder na zařízení ve Venezuele. Podle amerických médií se jedná o zřejmou narážku na zařízení související s obchodem s drogami. Jde o první americký útok na pevninské Venezuele, ke kterému se USA přihlásily od chvíle, kdy v září v Karibském moři zahájily vzdušné údery na lodě, jejichž posádky viní z pašování drog do USA.
Digitální jüan začne v příštím roce generovat úrokové příjmy, Čína tak zintenzivňuje úsilí o podporu používání digitální měny své centrální banky. Od 1. ledna ponesou tzv. e-jüany uložené v elektronických peněženkách úrok na základě sazeb vkladů na spořicích účtech, a stanou se tak první úročenou digitální měnou centrální banky na světě. Znamená to, že e-jüan postupuje od digitální hotovosti do éry digitálních vkladů, uvedla čínská státní televize CCTV.
Ruský miliardář Vladimir Potanin získal prostřednictvím společného podniku Catalytic People čtvrtinový podíl ve společnosti Selectel, která je poskytovatelem infrastruktury pro technologický sektor včetně cloudových služeb. S odkazem na sdělení jednoho z partnerů podniku o tom informuje agentura Reuters. Hodnota podílu činí asi 16 miliard rublů (4,2 miliardy korun). Moskva se tak snaží podpořit vývoj domácích modelů umělé inteligence (AI).
Číst více
Čínský automobilový gigant BYD letos zřejmě předstihne Teslu a stane se největším prodejcem elektromobilů 🔋🚗 na světě. Obě firmy by už brzy měly zveřejnit své konečné údaje za letošek, na základě dosavadních dat o prodeji v tomto roce je ale téměř nemožné, aby si americká automobilka vedená Elonem Muskem udržela vedoucí pozici, napsala agentura AFP.
Číst více
Společnost FutureLife z holdingu Hartenberg, který spravuje zejména investice premiéra Andreje Babiše (ANO), koupila síť reprodukčních klinik Atentica Fertility Clinic se sídlem v rumunském městě Iasi. Součást akvizice jsou tři kliniky reprodukční medicíny a tři embryologické laboratoře. Napsal to dnes server e15.cz.
Číst více
