Lichtenštejnský budoucí vládnoucí kníže, princ Alois, upravil pravidla rodu. Nástupnictví na trůn se nově bude řídit podle absolutního prvorozenectví, tedy přímý dědic nehledě na pohlaví. Zároveň si vládnoucí rod upevnil pozici v rozsáhlé lichtenštejnské dynastii.
Ústavní soud zamítl stížnost Nadace knížete z Lichtenštejna a vládnoucího knížete Hanse-Adama II. z Lichtenštejna v jednom z mnoha sporů o někdejší rodový majetek v Česku, který nyní náleží státu.
Pětatřicet procent obyvatel, na které se obrátila výzkumná agentura Ipsos, ví o sporu, který vede stát s knížecím rodem. Pro mimosoudní smír jsou 43 procenta respondentů, 46 procentům přijde dohoda výhodná. Hlavním argumentem zastánců soudního řešení je obava z prolomení Benešových dekretů.
Ve věku 51 let náhle zemřel princ Constantin, oznámila knížecí rodina. „Knížecí dům s politováním oznamuje, že Jeho Výsost princ Constantin z Lichtenštejna dne 5. prosince 2023 neočekávaně zemřel,“ stojí v oficiálním prohlášení.
Majetek na Břeclavsku, mimo jiné zámky v Lednici a ve Valticích, stát a další instituce nemusí rodu Lichtenštejnů vracet. Krajský soud v Brně potvrdil rozhodnutí soudu v Břeclavi, který zamítl žalobu Nadace knížete z Lichtenštejna požadující vydání majetku od státu, jenž podle ní užívá neoprávněně. Lichtenštejnové přišli o tento majetek v roce 1945 na základě Benešových dekretů. Právní zástupce nadace Aleš Linhart novinářům po jednání řekl, že podá dovolání k Nejvyššímu soudu.
Knížecí rod Lichtenštejnů se domáhá majetku zabaveného Benešovými dekrety už od převratu. Soud v květnu kauzu opět smetl ze stolu. Ne všichni soudci ale mají tento názor. „Myšlenka, že by František Josef II., kníže z Lichtenštejna, byl spoluodpovědný za zločiny Třetí říše, a že se na něj proto vztahuje dekret prezidenta republiky, je absurdní. Rozhodování obecných soudů i Ústavního soudu je dle mého soudu bohužel ovlivněno nejen úvahami právními, ale i politickými a ekonomickými,“ uvedl ústavní soudce David Uhlíř.
Vystavená díla pocházejí z prestižních Lichtenštejnských knížecích sbírek. Část z nich se nachází ve starších sbírkových fondech, některá byla pořízena teprve nedávno, a budou proto veřejnosti představena vůbec poprvé.
Vietjet ✈ zahajuje provoz na linkách Praha–Hanoj a Praha–Almaty. Lety jsou provozovány každé úterý a sobotu. „Očekáváme, že nové linky v prvním roce provozu přepraví v obou směrech více než 67 000 cestujících,“ uvedl Radomír Lašák, předseda představenstva Letiště Praha.
