Lichtenštejnský budoucí vládnoucí kníže, princ Alois, upravil pravidla rodu. Nástupnictví na trůn se nově bude řídit podle absolutního prvorozenectví, tedy přímý dědic nehledě na pohlaví. Zároveň si vládnoucí rod upevnil pozici v rozsáhlé lichtenštejnské dynastii.
Ústavní soud zamítl stížnost Nadace knížete z Lichtenštejna a vládnoucího knížete Hanse-Adama II. z Lichtenštejna v jednom z mnoha sporů o někdejší rodový majetek v Česku, který nyní náleží státu.
Pětatřicet procent obyvatel, na které se obrátila výzkumná agentura Ipsos, ví o sporu, který vede stát s knížecím rodem. Pro mimosoudní smír jsou 43 procenta respondentů, 46 procentům přijde dohoda výhodná. Hlavním argumentem zastánců soudního řešení je obava z prolomení Benešových dekretů.
Ve věku 51 let náhle zemřel princ Constantin, oznámila knížecí rodina. „Knížecí dům s politováním oznamuje, že Jeho Výsost princ Constantin z Lichtenštejna dne 5. prosince 2023 neočekávaně zemřel,“ stojí v oficiálním prohlášení.
Majetek na Břeclavsku, mimo jiné zámky v Lednici a ve Valticích, stát a další instituce nemusí rodu Lichtenštejnů vracet. Krajský soud v Brně potvrdil rozhodnutí soudu v Břeclavi, který zamítl žalobu Nadace knížete z Lichtenštejna požadující vydání majetku od státu, jenž podle ní užívá neoprávněně. Lichtenštejnové přišli o tento majetek v roce 1945 na základě Benešových dekretů. Právní zástupce nadace Aleš Linhart novinářům po jednání řekl, že podá dovolání k Nejvyššímu soudu.
Knížecí rod Lichtenštejnů se domáhá majetku zabaveného Benešovými dekrety už od převratu. Soud v květnu kauzu opět smetl ze stolu. Ne všichni soudci ale mají tento názor. „Myšlenka, že by František Josef II., kníže z Lichtenštejna, byl spoluodpovědný za zločiny Třetí říše, a že se na něj proto vztahuje dekret prezidenta republiky, je absurdní. Rozhodování obecných soudů i Ústavního soudu je dle mého soudu bohužel ovlivněno nejen úvahami právními, ale i politickými a ekonomickými,“ uvedl ústavní soudce David Uhlíř.
Vystavená díla pocházejí z prestižních Lichtenštejnských knížecích sbírek. Část z nich se nachází ve starších sbírkových fondech, některá byla pořízena teprve nedávno, a budou proto veřejnosti představena vůbec poprvé.
České zbrojařské skupině STV Group loni stoupl čistý zisk o téměř 40 procent na 7️⃣,5️⃣ miliardy korun. Tržby se více než zdvojnásobily na 24,4 miliardy korun, předloni činily 11,6 miliardy. Firma, která dodává vojenský materiál na Ukrajinu, označila loňský rok za nejúspěšnější ve své historii. Uvedla to ve výroční zprávě, která je zveřejněná ve Sbírce listin. STV Group loni vyplatila dividendy v celkové výši 4,5 miliardy korun.
Průměrná škoda v cestovním pojištění byla v letošní letní sezoně 📈 vyšší než před rokem. Nejvíce pojistných událostí tradičně hlásili klienti z Egypta. Nejvíce pojištěných osob vycestovalo v létě 2026 podle nich do Řecka, Egypta, Turecka, Tuniska a Bulharska.
Zpravodajské informace ukazují, že Rusko plánuje v Evropě další sabotáže, uvedla před dnešním jednáním ministrů obrany v Bruselu šéfka unijní diplomacie 👩 Kaja Kallasová. Ministři budou debatovat zejména o situaci na Ukrajině a na Blízkém východě. Budou se ale rovněž zabývat zprávou o obranné připravenosti, kterou vypracovala Evropská obranná agentura (EDA). Z ní podle agentury Reuters vyplývá, že EU nezbrojí dostatečně rychle ani efektivně.
Francouzská krajní pravice zaznamenala v dnešních senátních volbách velký úspěch, když se spojenci získala 14 křesel v horní komoře a čtyřnásobně tak 📈 zvýšila počet svých senátorů. Napsala to agentura AFP, podle níž se jedná o významný úspěch před prezidentskými volbami plánovanými na 18. dubna.
Jihokorejská prezidentská kancelář ☝️ obvinila Ukrajinu, že vyzradila předání dvou severokorejských válečných zajatců do Jižní Koreje a poté nepravdivě popřela, že se obě strany dohodly na utajení této akce. Soul žádá po Kyjevu oficiální vysvětlení a omluvu, informovala v noci na dnešek agentura Reuters.
Obavy českých domácností z dalšího vývoje cen energií 📈 rostou. Jejich zvýšení nyní očekává 60 procent Čechů, což je nejvíce za poslední dva roky. Naopak ve zlevňování věří jen sedm procent obyvatel. Jako hlavní důvod pro zdražování lidé nejčastěji uvádí válku na Blízkém východě a politiku Spojených států.