Princ Alfréd z Lichtenštejna vlastní a spravuje rodové sídlo, renesanční zámek, v Holleneggu v rakouském Štýrsku. Má odpovědnost za tradiční byznys, osm tisíc hektarů polí a lesů, těžbu a zpracování dřeva a údržbu krajiny. Baví ho ale i technologie a reality. Jak se žije aristokratovi v 21. století, přiblížil v rozhovoru pro magazín Newstream CLUB.
Ve věku 51 let náhle zemřel princ Constantin, oznámila knížecí rodina. „Knížecí dům s politováním oznamuje, že Jeho Výsost princ Constantin z Lichtenštejna dne 5. prosince 2023 neočekávaně zemřel,“ stojí v oficiálním prohlášení.
Majetek na Břeclavsku, mimo jiné zámky v Lednici a ve Valticích, stát a další instituce nemusí rodu Lichtenštejnů vracet. Krajský soud v Brně potvrdil rozhodnutí soudu v Břeclavi, který zamítl žalobu Nadace knížete z Lichtenštejna požadující vydání majetku od státu, jenž podle ní užívá neoprávněně. Lichtenštejnové přišli o tento majetek v roce 1945 na základě Benešových dekretů. Právní zástupce nadace Aleš Linhart novinářům po jednání řekl, že podá dovolání k Nejvyššímu soudu.
Knížecí rod Lichtenštejnů se domáhá majetku zabaveného Benešovými dekrety už od převratu. Soud v květnu kauzu opět smetl ze stolu. Ne všichni soudci ale mají tento názor. „Myšlenka, že by František Josef II., kníže z Lichtenštejna, byl spoluodpovědný za zločiny Třetí říše, a že se na něj proto vztahuje dekret prezidenta republiky, je absurdní. Rozhodování obecných soudů i Ústavního soudu je dle mého soudu bohužel ovlivněno nejen úvahami právními, ale i politickými a ekonomickými,“ uvedl ústavní soudce David Uhlíř.
Vystavená díla pocházejí z prestižních Lichtenštejnských knížecích sbírek. Část z nich se nachází ve starších sbírkových fondech, některá byla pořízena teprve nedávno, a budou proto veřejnosti představena vůbec poprvé.
