Sovětská sonda ze sedmdesátek se zřítí na Zemi. Nikdo neví, kam dopadne
Sovětská vesmírná sonda Kosmos 482, která v 70. letech minulého století mířila k Venuši, ale kvůli poruše se nedostala z oběžné dráhy kolem Země, v sobotu nekontrolovaně dopadne na zemský povrch. Evropské centrum trasování a dohledu nad vesmírem (EU SST) nevylučuje pád na pevninu včetně Česka, zároveň ale poznamenává, že je větší pravděpodobnost zřícení do oceánu či neobydlených oblastí.
Podle aktuálních propočtů vstoupí sonda do zemské atmosféry v 08:07 SELČ s tolerancí plus a minus pět hodin. „Operační střediska EU SST pracují na zpřesnění možného místa a času vstupu (do atmosféry). S přibližujícím se vstupem se předpovědi zpřesní, ale nejistota zůstane vzhledem k nekontrolované povaze objektu,“ uvedlo EU SST.
Klíčovým údajem pro odhad místa dopadu je sklon dráhy sondy k rovníku, který činí zhruba 52 stupňů. Tento sklon znamená, že aparát může vstoupit do atmosféry nad značnou částí pevniny. EU SST ale vylučuje například Skotsko, Skandinávii, Pobaltí, severní oblasti Ruska, jižní Afriku či severozápad Severní Ameriky.
Vzhledem k tomu, že sonda byla navržena tak, aby vydržela vstup do husté atmosféry Venuše, je možné, že přečká průlet zemskou atmosférou a následně dopadne na povrch. Kulovitý aparát má hmotnost 495 kilogramů a průměr 1,17 metru.
Sovětský svaz vyslal zmíněnou sondu do vesmíru v roce 1972 v rámci programu Veněra (rusky Venuše), jehož cílem bylo prozkoumat planetu Venuši. Sonda se však na orbitě kolem Země rozdělila na několik částí, které se s výjimkou přistávacího modulu již zřítily.
Název Kosmos od 60. let dostávaly sovětské kosmické lodě, které zůstaly na oběžné dráze kolem Země, poznamenal americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Sovětské planetární mise podle něj obvykle nejprve mířily na takzvanou parkovací oběžnou dráhu, odkud měly pokračovat dále do svých cílových destinací. Pokud ale například selhal motor, sondy zůstaly na orbitě a dostaly označení Kosmos.
K Venuši se od roku 1961 vydalo několik amerických a sovětských sond, mezi nimi v roce 1962 americký Mariner 2, který Venuši jako první obletěl, nebo v roce 1975 sovětská Veněra 9, jež na Zemi poslala první snímky povrchu planety.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ztrácí čtyři významné vedoucí představitele, kteří jsou úzce spjati s programem návratu astronautů na Měsíc, uvedla agentura Reuters, podle které to vrhá nejistotu na další podobu průzkumu vesmíru. Reuters poznamenal, že nový americký prezident Donald Trump a jeho blízký důvěrník Elon Musk, který stojí v čele soukromé vesmírné společnosti SpaceX, hovoří spíše o letu na Mars.
Mise návratu lidstva na Měsíc má problémy. Z NASA odcházejí důležití lidé
Zprávy z firem
Nárůst ze současných pěti miliard dolarů přičítá společnost Novaspace přibývajícím zakázkám na obranu a zvyšující se dostupnosti snímkování s vysokým rozlišením.
Snímkování Země vynáší. Globální trh stoupne do roku 2033 na osm miliard dolarů
Trhy
Tomu se říká obchodní válka: po vyhlášení cla na Kanadu, ke kterým přistoupila Trumpova administrativa, se stupňuje odveta. Nyní Ontario torpédovalo smlouvu se Starlinkem. 
Musk také někdy prohrává. Kanaďané odmítli jeho družice
Leaders
Podivné létající předměty na noční obloze nejsou lodě mimozemšťanů, ale družice telekomunikačního systému Starlink Elona Muska, jemuž teď chce konkurovat Evropská unie, Čína a další aktéři. Mají ještě šanci?
Mimozemšťané? Ne, to jsou záblesky družicové války mezi Muskem a zbytkem světa
Enjoy
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
