Sovětská sonda ze sedmdesátek se zřítí na Zemi. Nikdo neví, kam dopadne
Sovětská vesmírná sonda Kosmos 482, která v 70. letech minulého století mířila k Venuši, ale kvůli poruše se nedostala z oběžné dráhy kolem Země, v sobotu nekontrolovaně dopadne na zemský povrch. Evropské centrum trasování a dohledu nad vesmírem (EU SST) nevylučuje pád na pevninu včetně Česka, zároveň ale poznamenává, že je větší pravděpodobnost zřícení do oceánu či neobydlených oblastí.
Podle aktuálních propočtů vstoupí sonda do zemské atmosféry v 08:07 SELČ s tolerancí plus a minus pět hodin. „Operační střediska EU SST pracují na zpřesnění možného místa a času vstupu (do atmosféry). S přibližujícím se vstupem se předpovědi zpřesní, ale nejistota zůstane vzhledem k nekontrolované povaze objektu,“ uvedlo EU SST.
Klíčovým údajem pro odhad místa dopadu je sklon dráhy sondy k rovníku, který činí zhruba 52 stupňů. Tento sklon znamená, že aparát může vstoupit do atmosféry nad značnou částí pevniny. EU SST ale vylučuje například Skotsko, Skandinávii, Pobaltí, severní oblasti Ruska, jižní Afriku či severozápad Severní Ameriky.
Vzhledem k tomu, že sonda byla navržena tak, aby vydržela vstup do husté atmosféry Venuše, je možné, že přečká průlet zemskou atmosférou a následně dopadne na povrch. Kulovitý aparát má hmotnost 495 kilogramů a průměr 1,17 metru.
Sovětský svaz vyslal zmíněnou sondu do vesmíru v roce 1972 v rámci programu Veněra (rusky Venuše), jehož cílem bylo prozkoumat planetu Venuši. Sonda se však na orbitě kolem Země rozdělila na několik částí, které se s výjimkou přistávacího modulu již zřítily.
Název Kosmos od 60. let dostávaly sovětské kosmické lodě, které zůstaly na oběžné dráze kolem Země, poznamenal americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Sovětské planetární mise podle něj obvykle nejprve mířily na takzvanou parkovací oběžnou dráhu, odkud měly pokračovat dále do svých cílových destinací. Pokud ale například selhal motor, sondy zůstaly na orbitě a dostaly označení Kosmos.
K Venuši se od roku 1961 vydalo několik amerických a sovětských sond, mezi nimi v roce 1962 americký Mariner 2, který Venuši jako první obletěl, nebo v roce 1975 sovětská Veněra 9, jež na Zemi poslala první snímky povrchu planety.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ztrácí čtyři významné vedoucí představitele, kteří jsou úzce spjati s programem návratu astronautů na Měsíc, uvedla agentura Reuters, podle které to vrhá nejistotu na další podobu průzkumu vesmíru. Reuters poznamenal, že nový americký prezident Donald Trump a jeho blízký důvěrník Elon Musk, který stojí v čele soukromé vesmírné společnosti SpaceX, hovoří spíše o letu na Mars.
Mise návratu lidstva na Měsíc má problémy. Z NASA odcházejí důležití lidé
Zprávy z firem
Nárůst ze současných pěti miliard dolarů přičítá společnost Novaspace přibývajícím zakázkám na obranu a zvyšující se dostupnosti snímkování s vysokým rozlišením.
Snímkování Země vynáší. Globální trh stoupne do roku 2033 na osm miliard dolarů
Trhy
Tomu se říká obchodní válka: po vyhlášení cla na Kanadu, ke kterým přistoupila Trumpova administrativa, se stupňuje odveta. Nyní Ontario torpédovalo smlouvu se Starlinkem. 
Musk také někdy prohrává. Kanaďané odmítli jeho družice
Leaders
Podivné létající předměty na noční obloze nejsou lodě mimozemšťanů, ale družice telekomunikačního systému Starlink Elona Muska, jemuž teď chce konkurovat Evropská unie, Čína a další aktéři. Mají ještě šanci?
Mimozemšťané? Ne, to jsou záblesky družicové války mezi Muskem a zbytkem světa
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
