Plastika nosu je pro íránské ženy výtahem do lepší společnosti
Jak se přiblížit ideálu krásy? Odpovědí pro mnoho že je rhinoplastika. Pro ženy v Íránu může být taková plastika nosu i jízdenkou do lepší společnosti, píše agentura AFP.
Všechny ženy z rodiny íránské modelky Azáde podstoupily plastickou operaci nosu, aby se přizpůsobily západním standardům krásy v zemi, kde je ženské tělo pod přísnou kontrolou. Od islámské revoluce v roce 1979 se Íránky musejí oblékat konzervativně, nosit volné oblečení a zahalovat si hlavu závojem. Při takových omezeních je obličej velmi důležitý, zůstává totiž jedinou viditelnou částí těla, což nečekaně přispělo k rozmachu plastických operací nosu v Íránu. Napsala o tom agentura AFP.
Mnoho lidí v Íránu operaci nosu považuje za cestu k větší kráse. Pro devětadvacetiletou Azáde z Teheránu bylo podstoupení plastické operace výhodnou investicí. Chtěla se zbavit takzvaného perského nosu, který se vyznačuje hrbolem, a získat nos štíhlejší a špičatější.
„Po operaci jsem se nejen mohla stát modelkou a získat lepší společenské postavení, ale také vydělávám třikrát tolik a moji klienti si mě více váží,“ řekla Azáde AFP.
Případ Azáde zdaleka není ojedinělý. Podle americké Mezinárodní společnosti pro estetickou a plastickou chirurgii (ISAPS) bylo v Íránu v roce 2023 provedeno více než 264 tisíc kosmetických operací. Nejčastěji se jednalo o plastiku nosu neboli rhinoplastiku.
V Teheránu a v dalších městech po celé zemi reklamní poutače v jasných barvách propagují kosmetické kliniky, které slibují vytvarovaný nos, dokonalou pleť a perfektní bílé zuby.
Nový nos jako symbol společenského statusu
Navzdory mezinárodním sankcím, které byly na Írán uvaleny kvůli jeho jadernému programu, se země kvůli rostoucímu počtu moderních zdravotnických zařízení stala vyhledávanou destinací pro cizince, které láká plastická chirurgie za dostupné ceny. Na ulicích lze často vidět Íránky s obvázanými nosy, což svědčí o místní popularitě rhinoplastiky.
„Je to kulturní trend,“ říká Hamídrezá Hosnání, plastický chirurg, který ve své teheránské klinice vybavené nejmodernějšími technologiemi provádí až 20 těchto operací týdně.
Před několika desítkami let byla operace nosu v Íránu především známkou bohatství a vysokého společenského statusu. Operace jsou však dnes zaměřeny na to, aby byl výsledek diskrétnější a vytvářel harmonii s tváří a osobností pacienta.
V Íránu, kde se minimální mzda pohybuje kolem 100 dolarů (2283 korun), stojí základní rhinoplastika do 1000 dolarů (22 831 Kč), což je výrazně méně než v jiných zemích, uvedl Hosnaní.
V Íránu to je nicméně značná částka v době, kdy hyperinflace a hospodářská krize, umocněné dlouholetými mezinárodními sankcemi, dopadají na obyvatele země. „Dokonce jsem si musela půjčit peníze na operaci od svých přátel a rodiny, ale peníze byly dobře investované a rozhodně to stálo za to,“ řekla Azáde.
Rejháne Chošhalíová, 28letá asistentka na klinice, plastickou operaci nosu podstoupila před čtyřmi lety a lituje, že to neudělala dříve. „Můj nos opravdu nebyl krásný a chtěla jsem vypadat lépe,“ řekla .
Íránské úřady opakovaně varují před rostoucím počtem nepovolených klinik, které provádějí estetické zákroky. Podle íránského ministerstva zdravotnictví bylo v únoru v teheránské nemocnici Ápádána zatčeno několik lékařů bez licence a byla tam uzavřena řada operačních sálů.
V listopadu 2023 v jednom dni zemřely tři ženy při kosmetických operacích v různých zařízeních v hlavním městě, uvedla místní média.
Ava Golíová plastiku nosu zatím nepodstoupila, ale i přes mírné obavy se rozhlíží po klinikách. „Viděla jsem lidi s novými nosy, kteří po operaci nevypadali dobře,“ řekla třiadvacetiletá studentka s tím, že ji to občas dokáže vyděsit.
Nová rozsáhlá studie odhaluje, že ti, kdo pravidelně užívají vitamín D, mají výrazně nižší pravděpodobnost, že u nich propukne demence. 
Biohacking: Vitamín D čistí mozek, snižuje riziko demence
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
