Rusko včera v podvečer nečekaně oznámilo, že opět zcela odstaví plynovod Nord Stream 1. Odstávku vysvětluje překážkami technického rázu a v té souvislosti západními sankcemi. Experti z EU, stejně jako třeba němečtí politici však soudí, že skutečný motiv Kremlu je politický.
Češi splácí své hypotéky nejvzorněji v celé historii. Nemá tak vůbec žádný smysl, aby Fialova vláda do výpočtu příspěvku na bydlení zahrnula splátky hypotéky. Včera se ovšem pro zvážení takové možnosti vyslovil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Z nejnovějších, červnových údajů České národní banky plyne, že podíl nesplácených nebo jinak problémových hypoték (takzvaně nevýkonných) je nyní nejnižší v celé historii sledování, tedy od roku 2002. Tento podíl totiž v červnu představoval jen 0,62 procenta na celkovém objemu hypotečních úvěrů.
V Německu sílí volání po spuštění plynovodu Nord Stream 2. Zaznívá už i z úst nejvyšších ústavních činitelů země. Místopředseda německého parlamentu Wolfgang Kubicki z vládní strany FDP v rozhovoru pro rozhlasovou stanici RND uvedl, že ke spuštění Nord Streamu 2 by mělo dojít co možná nejrychleji.
Doba ultralevných letenek je pryč. Meziročně letenky v Česku zdražují o zhruba 40 procent, v porovnání s dobou před pandemií jsou výše o bezmála 30 procent.
Středopravá Fialova vláda zřejmě zastropuje marže pohonných hmot. Jde o krok, na nějž si netroufla ani levicová ČSSD.
Premiér Petr Fiala se při včerejší tiskové konferenci dopustil zásadního „kiksu“. Slíbil totiž proplácet náklady na bydlení nad hranici třetiny příjmů domácnosti.
Cena benzínu míří pod 40 korun, čerpadláři „vyfukují marže“, ropa padá. Pohonné hmoty jsou ale stále v Česku netradičně dražší než Chorvatsku.
Pokud Rusko zcela přeruší dodávky, Německu v zimě vystačí plyn na necelé tři měsíce. Průšvih to bude i pro Česko. V krizovém scénáři dojde v obou ekonomikách na omezení tepla pro domácností.
Významná slovenská hliníkárna Slovalco končí s jeho výrobou. Dál bude fungovat už jen jako zpracovatel šrotu. Důvodem je extrémně drahá elektřina. Firma už ohlásila i masivní propouštění. Zpráva přichází jen den poté, co oznámila „zavření krámu“ klíčová evropská zinkovna.
Problém nynější koncepce vládní pomoci s drahými energiemi je v tom, že není dostatečně adresná. Jestliže by pomoc v podobě úsporného tarifu ulevovala pouze skutečně potřebným, stát by i při zdvojnásobení vyplácené pomoci ušetřil až polovinu nynějších nákladů tarifu. Úspora by mohla jít na vrub snížení DPH u základních potravin z 15 na 10 procent. Zadlužení eráru by se nezvýšilo o jediný haléř a těžili by z toho všichni, píše ve svém komentáři Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
„Mamahotely“ až do loňska vycházely z módy. To se ale nyní zřejmě změní – kvůli inflaci a růstu cen nájmů. Mladí lidé totiž mohou bydlení s rodiči ušetřit až milion korun.
Reálné výdělky Čechů letos nejpravděpodobněji klesnou takřka o desetinu. Skutečný pád životní úrovně si Češi ale ještě plně neuvědomují, zatím podléhají mentální iluzi, která tlumí jejich rozhořčení.
Zemědělci z různých koutů republiky se letos shodují: sklizně běží rychleji, skončí dříve než loni. S tím, jak léto postupuje, jsou přitom stále více a více optimističtí ve svém odhadu úrovně letošní celkové sklizně. Potvrzují to i data ČSÚ.
Nejlepší doba k nákupu akcií je tehdy, „když na ulicích teče krev“, zní starý poznatek. Nemusí to nutně být doslova. I obrazně. Zkrátka v makroekonomicky či sociálně těžkých časech. Zkušení investoři v USA si to berou k srdci. I když se země letos potýká s nejvyšší inflací za 40 let, v červenci závratným tempem navýšili své akciové investice. Vyplývá to z analýzy chování takzvaných „chytrých peněz“, tedy právě investičních profesionálů, kteří spravují peníze bank, velkých fondů, státních fondů či zámožných rodin a byznysmenů.
Daň z neočekávaného zisku, nově takzvaná válečná daň, je jedním z typu sektorové daně. Sektorovou daň na více odvětví měla před volbami v programu jediná ze stran, a to KSČM. Nepřekvapí tedy, že to je daň, která není slučitelná s opravdu svobodným trhem.
