Maďarská vláda v červenci uvalila takzvanou daň z nadměrných zisků na řadu odvětví, včetně energetiky, bankovnictví, telekomunikací a letecké dopravy. Aerolinky tak musejí za každou letenku s odletem z maďarského letiště zaplatit státu zhruba deset eur. Ryanair tak nyní ruší většinu letů do Maďarska.
Nejhůř se dařilo technologickým společnostem. Akcie softwarové firmy Microsoft například oslabily o 5,5 procenta, akcie technologické společnosti Apple klesly o téměř šest procent a akcie internetového obchodu Amazon se propadly o více než sedm procent.
Akcionáři americké internetové společnosti Twitter v úterý schválili převzetí firmy miliardářem Elonem Muskem za 44 miliard dolarů (zhruba 1,1 bilionu Kč), píše agentura Reuters. Musk se však v létě rozhodl od dohody o převzetí odstoupit, takže o osudu transakce bude muset rozhodnout soud.
Úvěrové portfolio zkrachovalé Sberbank CZ je k mání. Pověřená insolvenční správkyně obeslala s nabídkou všechny tuzemské banky. Prodej bance by byl dobrou zprávou pro dlužníky. Pokud by se ale zájemce nenašel, hrozil by prodej portfolia firmám obchodujících s pohledávkami.
Provoz elektrických aut měl být levný, pak ale přišla energetická krize. V některých případech je tak jízda na elektřinu dražší než na benzin či naftu.
V růstu cen akcií ČEZ se podle ekonomů odráží fakt, že stanovený strop energií je vysoko nad cenou, za kterou ČEZ svou produkci prodává. Negativní informací pro akcie ale může být podle některých analytiků zavedení mimořádné daně.
Úroková sazba u nově poskytnutých hypoték v srpnu vzrostla na 5,76 procenta z červencových 5,42 procenta. Průměrná sazba je tak nejvyšší od začátku roku 2010. Banky a stavební spořitelny poskytly hypoteční úvěry za deset miliardy korun, což je proti červenci pokles o 15 procent. Meziroční propad zrychlil na 78 procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Do něj dodávají data všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
Ceny letenek se již nikdy nevrátí na úrovně z doby před příchodem pandemie nemoci covid-19. Uvedl to šéf největší německé letecké společnosti Lufthansa Carsten Spohr. Ceny letenek nižší než 20 eur (zhruba 500 korun) označil za nedostatečné a nezodpovědné.
Až o desítky tisíc korun zaplatí domácnosti za letošní a příští rok za energie více, než byly zvyklé. Vyplývá to z materiálů, které vláda zveřejnila. Nejvíc zaplatí lidé, kteří topí elektřinou.
Obžaloba v kauze Čapí hnízdo je nepravdivá, nereálná a nepodložená důkazy, řekl dnes obžalovaný expremiér Andrej Babiš (ANO) u soudu v úvodu své výpovědi. Uvedl, že před soudem stojí proto, že šel do politiky. Politizaci trestního řízení vidí mimo jiné v tom, že jeho původně zastavené stíhání pokračovalo po zásahu nejvyššího státního zástupce. Za pomoc k padesátimilionovému dotačnímu podvodu Babišovi hrozí pět až deset let vězení.
Inflace v Česku brzdí, stále však podle analýzy Portu patří k nejvyšším v Evropě. Oproti Turecku si ale nemáme moc na co stěžovat.
Německé hospodářství před sebou nemá příliš jasné vyhlídky. Ekonomika spolkové země se podle ekonomů řítí do recese. Důvodem je celoevropská energetická krize, kterou odstartovala válka na Ukrajině.
Stravenkové firmy Sodexo, Edenred a Up pokutoval antimonopolní úřad. Viní je z uzavření kartelové dohody. Firmy měly kooperovat v oblasti stanovování obchodních podmínek. Úřad jim za to vyměřil pokutu v celkové výši 280 milionů korun.
Vláda by chtěla zastropovat ceny elektřiny pro domácnosti a školy či nemocnice i garantovat ceny proudu pro veškerý průmysl. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. Stanjura doporučí vládě garantovat ceny proudu v průmyslu, ačkoli to nese rizika. Mohlo by to být totiž podle něj vyhodnoceno jako nepovolená veřejná podpora. Limitní cena elektřiny pro podniky, kde by bylo dobré cenu zastropovat, je podle něj 200 eur za megawatthodinu, tedy v přepočtu zhruba 5000 korun.
Nejzazší termín, kdy se pro občany projeví mimo jiné opatření k energetice domluvená na páteční mimořádné radě evropských ministrů, je 1. ledna 2023. V pořadu Partie Terezie Tománkové v CNN Prima News to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Už před začátkem topné sezony se podle něj projeví první části národní pomoci kvůli cenám energií, včetně příspěvku přes úsporný tarif. Ten by pro příští rok mohl doznat úprav v případě zastropování cen energií na národní úrovni.
