Programátoři byli žádaní už při studiu. Teď posílají stovky žádostí a čekají na odpověď
Ještě nedávno dostávali studenti informatiky pracovní nabídky, aniž by se o místo ucházeli. Dnes mnozí rozesílají stovky životopisů a firmy jim ani neodpovídají. Umělá inteligence přebírá stále větší část psaní kódu a zaměstnavatelé hledají zkušené lidi, kteří na ni dokážou dohlížet. Pro absolventy amerických škol se tak vstup do oboru, který sliboval skvělé uplatnění, výrazně komplikuje, píše agentura AP.
Stovky žádostí o práci, většinou bez jakékoliv odezvy. Tak vypadal závěr studia informatiky Jacka Zemkeho na Univerzitě Tulane. Pár dní před promocí už zvažoval, že se nastěhuje zpátky k rodičům. Nakonec mu pomohl školní projekt vyhledávacího nástroje založeného na umělé inteligenci. Když ho představoval na inženýrské konferenci, oslovil ho zaměstnanec stavební firmy, která hledala někoho, kdo jí pomůže se v nové technologii zorientovat.
Umělá inteligence mění odvětví natolik, že v běžné bance téměř nezbývá proces, který by výhledově nemohl obsloužit autonomní agent, což samozřejmě v budoucnu bude mít dopad na zaměstnanost a střední management. Kvantové počítače zase zásadně ovlivní oblast kyberbezpečnosti bankovní infrastruktury, říká v rozhovoru pro newstream.cz Michal Ciffra, partner Depo Ventures a spoluzakladatel akcelerátoru The Fintechers. Jak vypadá česká fintechová scéna a s čím se start-upy potýkají? 
Michal Ciffra: V bance téměř není proces, který by časem nezvládl agent
Zprávy z firem
„Nedržíme krok s nejnovějšími trendy jako většina, ale víme, že se umělá inteligence stává velkým tématem. Potřebujeme někoho, kdo bude v podstatě propagátor,“ vzpomínal Zemke na jeho slova. Ve stavební firmě nakonec strávil rok, než se dostal do technologického startupu zaměřeného na AI. Jeho příběh podle AP ukazuje, jak výrazně se změnily možnosti čerstvých absolventů informatiky.
Firmy chtějí zkušenosti. Začátečníci hledají cestu dovnitř
Během nedávné vlny zájmu o programátory přicházely pracovní nabídky za studenty samy. Dnes mají v USA vyšší míru zaměstnanosti absolventi filozofie, dějin umění či etnických studií. Získat první místo ve vývoji softwaru je stále těžší a studenti i vysoké školy hledají způsoby, jak se proměně trhu přizpůsobit.
Microsoft, Meta nebo Google přenášejí na umělou inteligenci větší část psaní kódu. Velcí zaměstnavatelé, jako je Amazon, mezitím propouštějí, zatímco výdaje na AI rostou. Podle analýzy dat pracovního portálu Indeed, kterou provedla americká centrální banka Fed, firmy nyní obsazují výrazně méně míst v oblasti vývoje softwaru.
Od pracovníků navíc očekávají jiné dovednosti. Potřebují lidi, kteří dokážou na nástroje umělé inteligence dohlížet a kriticky posuzovat jejich výstupy. Takové schopnosti jsou podle Tracy Campové, ředitelky Asociace pro výzkum v oblasti informatiky (CRA), častější u zkušených zaměstnanců. Pro začátečníky se tím prostor zužuje.
Nové stroje, výrobní postupy i využití umělé inteligence při kontrole kvality. To vše může za určitých podmínek spadat do výzkumu a vývoje, na který mohou firmy uplatnit daňový odpočet. Mnohé o této možnosti nevědí, jiné odrazuje administrativní náročnost uplatnění odpočtu.. „Firmy si často myslí, že výzkum a vývoj musí vypadat jako práce Akademie věd nebo vývoj kosmických technologií,“ říká odborník na daňovou podporu výzkumu a vývoje Petr Marc. Proč podniků využívajících odpočet ubývá a co může tento trend změnit?
Firmy přicházejí o daňové úspory. Často ani nevědí, že dělají vývoj, říká odborník
Názory
„Zaměstnavatelé očekávají, že budete schopni se okamžitě zapojit a pracovat na hranici možností,“ popsal Zemke. „Je tu obrovská fluktuace. Lidé jsou propouštěni nebo odcházejí. Momentálně to opravdu vypadá jako naprosté šílenství.“
Kdo získá praxi, když junioři nedostanou šanci?
Upřednostňování zkušených pracovníků ale může firmám v budoucnu způsobit další problém. Pokud absolventi nedostanou příležitost získat praxi, bude později chybět právě ta skupina zaměstnanců, kterou podniky potřebují. „Pokud se nezmění současný způsob přijímání zaměstnanců, za pár let nebudou k dispozici pracovníci na střední úrovni kariérního žebříčku,“ varovala Campová.
Proměny trhu si všímají i zájemci o studium. Za deset let se počet čerstvých absolventů informatiky a počítačového inženýrství ztrojnásobil na přibližně 362 tisíc v roce 2024. Loni však začal počet zapsaných studentů klesat. Podle nejnovějších údajů National Student Clearinghouse Research Center se do letošního jara počet studentů informatiky a informačních věd na čtyřletých vysokých školách snížil o 8,4 procenta.
První práci může nabídnout i stavební firma
Vysoké školy proto přepracovávají studijní programy, experimentují s odbornými stážemi a posilují výuku nástrojů umělé inteligence. Musejí přitom řešit obtížný úkol: připravit studenty rovnou na náročnější práci, když pozice, na kterých dříve začátečníci sbírali zkušenosti, mizí.
Podle škol si většina absolventů nakonec zaměstnání najde. Stále častěji však nastupují do menších podniků, které potřebují poradit s využitím AI, podobně jako Zemke ve stavební firmě. Cesta k práci tak nemusí vést přes velké technologické společnosti, na něž se studenti dříve orientovali.
Pro zahraniční absolventy je situace ještě složitější. Jak upozornil Samir Khuller z katedry informatiky na Univerzitě Northwestern, menším firmám často chybějí rozsáhlá personální oddělení se zkušenostmi s vyřizováním pracovních víz. Zahraniční studenti přitom tato víza obvykle potřebují, aby mohli v USA zůstat, a jejich získání vyžaduje podporu zaměstnavatele.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
