Česko chce evropskou gigafactory pro AI. Projekt za 100 miliard má vyrůst na Zbraslavi
Česko vstupuje do rozhodujícího souboje o jednu z evropských gigafactory pro umělou inteligenci. Obří datové centrum za přibližně 100 miliard korun by vybudovaly České Radiokomunikace v Praze na Zbraslavi. Podle ministra průmyslu Karla Havlíčka by projekt českým firmám a vědcům otevřel přístup k výpočetní kapacitě světové úrovně a zásadně zvýšil konkurenceschopnost země.
Česká republika se uchází o jednu z velkých evropských továren na umělou inteligenci. Evropská unie ve čtvrtek vyhlásila soutěž na vybudování až sedmi takzvaných AI gigafactory, tedy rozsáhlých datových center určených k vývoji, trénování a provozu nejpokročilejších modelů umělé inteligence.
Projekt má podle dosavadních plánů vyrůst jako součást budovaného datového centra Českých Radiokomunikací v Praze na Zbraslavi. Celková investice by měla dosáhnout přibližně 100 miliard korun.
„Česká republika nechce být pouze uživatelem technologií, které vznikají jinde. Chceme být zemí, kde se bude špičková evropská infrastruktura pro umělou inteligenci budovat a kde budou vznikat nové modely, aplikace a technologická řešení,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
Investici by táhly České Radiokomunikace
Největší část nákladů, zhruba 70 miliard korun, by měly nést České Radiokomunikace jako soukromý investor. Český stát by přidal 15 miliard a stejnou částkou by měla přispět Evropská komise.
Evropská unie vyhlásila soutěž na vybudování až sedmi obřích datových center určených pro vývoj a provoz umělé inteligence. Do projektu chce vložit deset miliard eur z veřejných zdrojů a přilákat dalších 20 miliard eur od soukromých investorů. O umístění jedné z takzvaných AI gigafactory se uchází také Česká republika.
Evropa postaví až sedm gigafactory pro umělou inteligenci. O jednu usiluje i Česko
Politika
České Radiokomunikace by zároveň nesly finanční rizika projektu a staly se vlastníkem i provozovatelem celé infrastruktury. Vláda podporu české přihlášce schválila už v červnu.
Podle Havlíčka nyní začíná rozhodující část soutěže. „Máme příležitost získat projekt, který může zásadně posílit konkurenceschopnost českého průmyslu, výzkumu i celé ekonomiky,“ řekl.
Česko soupeří s Francií, Finskem či Polskem
Evropská soutěž je rozdělena do dvou kategorií. Čtyři projekty mají připadnout na gigafactory střední velikosti, další tři na největší velkokapacitní zařízení.
O středně velkou gigafactory se vedle Česka ucházejí Francie, Finsko, Dánsko a Polsko. Do kategorie velkokapacitních projektů vstoupily Portugalsko, Španělsko, Německo, Itálie a Řecko.
Přihlášky mohou podávat konsorcia nebo účelově vytvořené subjekty, které propojí technologické firmy, výzkumné instituce a investory. Uzávěrka soutěže je 12. listopadu 2026.
Mezi hlavní hodnoticí kritéria budou patřit technologická úroveň projektu, jeho přínos pro Evropu, zabezpečení dat a diverzifikace dodavatelů. Evropský podnik EuroHPC následně sestaví pořadí uchazečů a vybere projekty, s jejichž provozovateli uzavře rámcové smlouvy.
Evropa dohání náskok USA a Číny
Gigafactory mají být technologickou páteří evropských ambicí v oblasti umělé inteligence. Nejde pouze o běžná datová centra. Zařízení mají spojovat desítky tisíc nejvýkonnějších AI čipů, rozsáhlá datová úložiště, vysokorychlostní sítě a zabezpečené cloudové prostředí.
Jejich výkon má sloužit k vývoji a trénování modelů s biliony parametrů, které si dnes kvůli mimořádným nákladům mohou dovolit především největší americké a čínské technologické společnosti. K infrastruktuře mají získat přístup evropské firmy, startupy, výzkumníci i veřejné instituce.
Evropská komise už v roce 2025 představila iniciativu InvestAI, jejímž cílem je mobilizovat pro rozvoj umělé inteligence v Evropě 200 miliard eur. Z toho 20 miliard eur vyčlenila právě na AI gigafactory. Nynější výběrové řízení má podle Komise odemknout investice přesahující 30 miliard eur. Evropská komise
Pro Česko by úspěch v soutěži znamenal nejen jednu z největších technologických investic v jeho historii, ale také možnost posunout se z role odběratele zahraničních technologií mezi evropská centra vývoje umělé inteligence.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
