Česko mělo v červnu pátou nejvyšší míru inflace ze zemí OECD, vyplývá ze studie společnosti Utility Bidder, kterou zveřejnila ČTK. Meziroční inflace činila v Česku podle studie 9,7 procenta. Vyšší už v rámci OECD byla pouze v Turecku, Maďarsku, Polsku a na Slovensku. Nejnižší míru inflace naopak v červnu vykazovaly Švýcarsko, Řecko a Španělsko.
V Česku je nejvíce nezaměstnaných mladých lidí za posledních více než osm let, říká Eurostat. Jejich pracovní perspektivy jsou mizerné, místo nádeničiny proto volí pohodlí mamahotelu. A stát platí, nutno dodat, že svojí vinou.
Desítky let zažívala čínská ekonomika nebývalý rozmach, zejména díky investicím do továren, mrakodrapů a silnic. Tento hospodářský model vyvolal obdivuhodné období růstu, které zemi vyvedlo z chudoby a proměnilo ji v globálního obra, jehož exportní schopnosti zaplavily celý svět. Ten model už ale nefunguje. Problémy jsou patrné po celé Číně.
Evropská unie zvažuje dotování přepravy ukrajinského obilí přes Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko. Čeští zemědělci tak mohou zůstat znevýhodněni, jelikož i jejich výkupní ceny ukrajinské obilí snižuje – zůstali by však bez kompenzace.
Změny v konsolidačním balíčku, které se podle dnešní zprávy Mladé fronty Dnes nejspíše podaří prosadit hnutí STAN, by v příštím roce připravily státní rozpočet o více než deset miliard korun – v porovnání se situací při prosazení stávající, nepozměněné podoby balíčku. Více než deset miliard korun přitom představuje zhruba třetinu výnosu, který měl státnímu rozpočtu balíček na příjmové straně v příštím roce zajistit. Nejde tudíž o žádné „drobné“.
Děje se nebývalá, ale zásadní věc. Láme se mnohaletý trend. Končí jedna éra. Úroky na půjčkách vládám ve světě jsou nejvýše za 15 let. Zdražuje i půjčování české vlády. Bank of America říká, že svět čeká „nový normál“, kdy třeba úrok na desetileté půjčce vládě USA bude trvaleji činit kolem 5 procent. Úrok na desetileté půjčce vládě USA je už dnes v podstatě na maximu od světové finanční krize let 2008 a 2009. Roste tedy i úrok na právě dlouhodobém dluhu, mezi nějž se ten s deseti lety do splatnosti řadí.
Česku a Turecku nejvíce hrozí měnová krize, varuje největší japonská investiční banka. Nomura zdvihá varovný prst směrem k Fialově vládě: pád koruny a zchudnutí lidí v ČR hrozí i kvůli pomalému ozdravování veřejných financí.
Éra posilující koruny vůči euru nahrává nákupům evropské měny. Začínají to ostatně doporučovat, jak někteří investoři, tak i analytici. Navíc dnes je doba, kdy založit si účet v eurech či jiné cizí měně není až tak složité a mnohdy to jde i online na pár kliknutí. Prošli jsme proto nabídku jednotlivých bank v Česku a řekneme vám, na co si dát pozor.
Pohonné hmoty v Česku pokračují ve svém zdražování. Benzín za uplynulý týden zdražil o 22 haléřů na 39,39 koruny za litr, takže je nejdražší od loňského listopadu. Nafta nyní vyjde na 37,23 koruny na litr, což značí, že za uplynulý týden její cena vzrostla bez čtyř haléřů o celou korunu. Nafta je nyní nejdražší od letošního února. Během srpna už zdražila bez jednoho haléře o celé tři koruny na litr, benzín za stejnou dobu podražil o 1,50 koruny na litr. K 1. srpnu se zvýšila spotřební daň z nafty o 1,50 na litr, takže rozdíl mezi zdražením právě nafty a benzínu zhruba odpovídá právě navýšení daně u nafty, které u benzínu nenastalo.
V říjnu 2021 lídři skupiny ekonomicky nejvyspělejších a nejvýznamnějších zemí na summitu v Římě dali zelenou přelomové změně světového daňového pořádku. V důsledku této změny přitvrzuje boj proti daňovým rájům i daňovým “kejklům” technologických obrů. Nyní Fialova vláda postupně překlápí pasáže této přelomové mezinárodní dohody do české legislativy.
Německo stále dramatičtěji zaostává za USA, varuje největší německá banka. Tím se i stupňuje jeho technologická závislost na Číně. A Německo je pro Česko největším obchodním partnerem, takže jeho podoba vztahů s Čínou bude do budoucna stále více ovlivňovat i výkon české ekonomiky a zaměstnanost v ČR, míní ekonom Lukáš Kovanda.
Rusko spěje k situaci, kdy se bude roční inflace v zemi pohybovat od 20 do 100 procent, tvrdí ruský profesor ekonomie Igor Lipsic. V rozhovoru se stanicí Nastojaščeje vremja také řekl, že v Rusku si oficiální představitelé nemůžou dovolit vysvětlit současný prudký pád rublu ruskou invazí na Ukrajinu a s ní spojenými omezeními zahraničního obchodu, a proto z něj viní centrální banku.
Ruská centrální banka v úterý překvapivě a mimo své řádné zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o 3,50 bodu na 12 procent. Nouzovým opatřením se snaží zastavit pád rublu, který v pondělí oslabil za psychologicky důležitou hranici 100 rublů za dolar.
Pokud vláda ponechá v balíčku zvýhodnění benefitů, sníží své šance na volební úspěch, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Voliči pětikoaličních stran totiž volají po úsporách a i oni těžko vstřebají, proč se má šetřit na důchodcích, a ne na zaměstnancích. Změny daní v balíčku jinak zvýší inflaci, dodává ekonom s tím, že slábnoucí koruna přitom nepomůže.
Ruská měna se v pondělí ráno středoevropského času propadla nad psychologicky důležitou úroveň 100 rublů za dolar. Tato úroveň má značnou symboliku i z pohledu kremelských propagandistů typu Vladimira Solovjova. Ten už minulý týden v ruské televizi rozhořčeně vinil z pádu měny ruskou centrální banku. Nyní je tedy ještě hůře. Navzdory tomu, že právě ruská centrální banka podnikla minulý týden zásadní opatření, které i podle analytiků mělo pád rublu alespoň na čas zbrzdit. To se ale neděje.
