Hlavní americký index S&P 500 se vrátil do blízkosti mety 5800 bodů. Bitcoin atakoval úroveň 72 tisíc dolarů, zlato se zase vydalo k hranici 2800 dolarů. Další klíčové informace z trhů shrnuje Kryštof Míšek ve svém pravidelném zápisníku tradera.
Od počátku roku si dlouhodobý investiční produkt zřídilo již téměř 80 tisíc lidí. A podle Radima Krejčího, zakladatele a CEO investiční platformy Portu, toto číslo jen poroste. „Lidé si začnou s koncem roku uvědomovat tu výhodu daňového odpočtu ve výši až 48 tisíc korun ročně a důchodový účet si založí. Na konci příštího roku by mohlo mít DIP až 300 tisíc lidí, pak by se to už začalo nabalovat jako sněhová koule,“ myslí si Krejčí.
Nejstarší a největší kryptoměna bitcoin se blíží dosavadnímu maximu. Podle specializovaného serveru CoinDesk její cena po poledni vykazovala růst zhruba o čtyři procenta na 71 240 dolarů (1,7 milionu korun).
Američtí miliardáři se čím dál aktivněji přetahují o to, kdo vlastně vyhraje prezidentské volby a který z kandidátů by více prospěl americké ekonomice i společnosti. Shodují se jen na jedném: že ani jeden z kandidátů nemá v tuto chvíli vítězství jisté, navzdory předvolebním modelům. Co si myslí velcí hráči?
Cena bitcoinu vystoupala až na hodnotu 71 460 dolarů, tedy nejvýše od začátku letošního června. Nejstarší a nejrozšířenější kryptoměna světa tak ze svého mnohaměsíčního cenového dna, na něž se propadla letos začátkem září, vzrostla o zhruba třicet procent.
Český výrobce kryptoměnových hardwarových peněženek Trezor připravuje nové prémiové zařízení, kterým se posune do kategorie konzumní elektroniky. „Chceme, aby hardwarové peněženky používalo co nejvíce lidí,“ říká v rozhovoru pro newstream šéf firmy Matěj Žák. Kdy bude podle něj stát bictoin přes sto tisíc dolarů? A kolik lidí vlastní kryptoměny?
Obchodníci s opčními kontrakty zvyšují sázky na to, že cena bitcoinu se do konce listopadu ocitne na rekordu, a to bez ohledu na to, kdo vyhraje prezidentské volby ve Spojených státech. Republikánský kandidát a bývalý prezident Donald Trump je otevřeným zastáncem kryptoměn, a to natolik, že bitcoin je vnímán jako Trumpův obchod. Uvedla to agentura Bloomberg.
Bill Gates, Jeff Bezos, Sam Altman, zakladatelé Googlu. Největší mozky dneška a těžké váhy byznysu zlákal sektor jaderné energetiky.
Nová Evropská komise by ráda přenesla část pravomocí národních regulátorů do Paříže, kde sídlí Evropská komise pro dohled nad finančními trhy (ESMA). ČNB by se tomu v omezené míře nebránila.
Investoři sázejí na to, že americké volby začátkem listopadu vyhraje Donald Trump. Alespoň se tyto předpovědi nyní množí.
O raketovém růstu amerických technologických akcií se mluví dnes a denně, s poklesem úrokových sazeb se ale zase hlásí o slovo i dluhopisy. Ovšem kde je popularita, tam je i mnoho podvodů. Proto je třeba jistá ostražitost a imunita vůči titulům, které jsou výhodné jen na oko. „Často je tam nápadně vysoký úrok a emitentem je společnost s velmi krátkou nebo žádnou historií, která navíc bývá hodně zadlužená“, vysvětluje Jiří Šindelář, generální ředitel investiční společnosti MONECO.
Italská vláda od příštího roku zvýší daň z kryptoměnových transakcí ze stávajících 26 na 42 procent. Podle agentury APA to uvedl náměstek ministra hospodářství Maurizio Leo. Řím potřebuje naplnit prázdnou státní pokladnu. Daň nebudou muset stejně jako dosud odvádět ti, kteří na bitcoinu a ostatních digitálních měnách vydělají za rok méně než 2000 eur (zhruba 50 600 korun).
Češi za tři čtvrtletí nakoupili kryptoměny za 3,08 miliardy korun, což je o osm procent meziročně více. V září se objem obchodů zvýšil o desetinu na 280 milionů korun. Proti srpnu to znamená nárůst zhruba o 30 milionů korun, uvádí společnost Bit.plus.
Finanční rezervy nemá 14 procent Čechů, dalších 17 procent má úspory nižší, než je měsíční příjem jejich domácnosti. Vyplývá to z průzkumu, který pro úvěrovou společnost Home Credit udělala agentura STEM/MARK mezi tisícovkou respondentů.
Americký prezident Joe Biden krátce před setkáním se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě oznámil další pomoc Kyjevu ve výši zhruba osmi miliard dolarů (180 miliard korun).
