Evropa dramaticky zvyšuje dovoz zbraní. Na region, kde žije jen sedm procent světové populace, připadá už třetina globálních dodávek – a nejvíce z toho těží Spojené státy.
Česká republika loni prudce navýšila dovoz oceli z Ruska, na suverénní historický rekord. Dovezla takřka 830 tisíc tun této suroviny, meziročně o bezmála 76 procent více, vyplývá z dat ČSÚ. Hodnota tohoto dovozu dosáhla takřka 10 miliard korun. Česko tak nadále pomáhá financovat ruské válčení na Ukrajině, přestože od přímého odběru ruské ropy a zemního plynu se již odstřihlo.
Přestože ceny pohonných hmot v Česku v posledních týdnech rostou a vyvolávají politické debaty, v reálném srovnání s rokem 2012 zůstávají výrazně dostupnější. Tehdy si lidé za průměrnou mzdu koupili zhruba polovinu paliva než dnes – a vláda přesto odmítla snížit spotřební daň s odkazem na stav veřejných financí.
Nejen dražší notebooky, nafta či auta. Válka v Perském zálivu může za jistých okolností dokonce vést i ke zdražení hypoték, vysvětluje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Jak by takový scénář vypadal? Podívejte se na video.
Jaro klepe na dveře a zahrada se po zimním spánku probouzí. Pro miliony Čechů to znamená jediné: čas vyrazit ven a pustit se do práce. A také čas nákupů. Český trh se sortimentem pro zahradu včetně bazénů má podle odhadů společnosti Mountfield hodnotu přibližně 40 miliard korun ročně. Z dat firmy přitom vyplývá, že průměrný zákazník při jarní přípravě „vytáhne z peněženky“ zhruba 4 500 korun. Investice směřují do všeho – od osiva a hnojiv až po nákladnější zahradní techniku či skleníky.
Administrativa Spojených státu zvažuje historicky bezprecedentní, riskantní zásah do světového trhu s ropou, aby tak snížila její cenu. Ta povážlivě stoupá v důsledku války v Perském zálivu, zejména kvůli praktickému uzavření Hormuzského průlivu. Ropa Brent o víkendu uzavřela nad psychologickou hranicí 100 dolarů za barel.
Válka v Perském zálivu eskaluje. Jak fakticky, tak verbálně. Americký prezident Donald Trump včera uvedl, že Spojené státy bombardovali vojenské cíle ostrova Charg, který představuje srdce íránského ropného průmyslu. Zajišťuje 90 procent ropného exportu země. Pokud by Američané udeřili také právě na ropnou infrastrukturu ostrova, íránská ekonomika se zhroutí na roky. Ale Teherán tím pádem už nebude mít vůbec co ztratit. Proto Spojené státy zatím odolávají naléhání Izraele, který tlačí na to, aby Charg srovnali se zemí kompletně.
Válka v Íránu začíná dopadat i na český hypoteční trh. Prudký růst úrokových swapů zdražuje bankám zdroje financování, takže některé už tento týden zvýšily hypoteční sazby až o půl procentního bodu. Pokud by se konflikt v Perském zálivu protáhl a zesílily obavy ze stagflace, mohou hypotéky zdražit ještě výrazněji.
V České republice zdražily benzín a nafta v reakci na válku v Íránu na poměry zemí EU nadprůměrně. Ve dnech 2. až 9. března totiž stoupla cena benzínu v Česku v přepočtu do eur o 6,9 procenta a nafty o 16,3 procenta. V průměru tak tyto pohonné hmoty zdražily o 11,6 procenta. To je osmý nejvyšší údaj v rámci zemí EU, jak vyplývá z dat, která zveřejnila Evropská komise (viz graf níže). Přepočet do eur umožňuje očistit srovnání vývoje cen paliv od odlišných pohybů kursu jednotlivých zemí EU.
Dražší pohonné hmoty mohou výrazně zvýšit příjmy českého státu. Pokud by ceny benzínu a nafty vzrostly zhruba o sedm korun na litr, tedy do úrovně 40 korun za litr, do rozpočtu by měsíčně přitekla téměř miliarda navíc. Vyplývá to z propočtů ekonoma Lukáše Kovandy.
Březnový žebříček spořicích účtů přináší na první pohled známý obrázek. Nejlepší sazby se pořád drží kolem čtyř procent, často ale za cenu podmínek, limitů či časově omezených bonusů. Do březnového přehledu se ale vkrádá nový faktor: válka v Íránu.
Meziroční míra inflace v ČR vykázala v únoru nejnižší úroveň od října 2016, potvrdil dnes ČSÚ své předběžné údaje. Činila pouze 1,4 procenta. Údaj však pochopitelně ještě nezahrnuje vývoj, která nastal od posledního únorového dne, kdy USA a Izrael podnikly úder na Írán. Například dramatické zdražení pohonných hmot, které v jeho důsledku nastalo, zachytí až březnový údaj k inflaci.
Nezaměstnanost v Česku v únoru mírně vzrostla. Podíl lidí bez práce se proti lednu zvýšil o 0,1 procentního bodu na 5,2 procenta. Podle Úřadu práce jde o typický sezónní vývoj před příchodem jara, kdy ještě naplno nezačaly sezónní práce. Práci si v únoru hledalo 381 705 lidí, tedy asi o 3160 více než v lednu. Počet volných pracovních míst zároveň stoupl přibližně o 3270 na 89 705.
Svět podle některých analytiků čelí největšímu ropnému šoku od sedmdesátých let. Cena ropy Brent dnes při zahájení obchodování překonala hranici 100 dolarů za barel a dál roste. Pokud by se na této úrovni udržela, mohou pohonné hmoty v Česku během několika týdnů zdražit až o devět korun za litr.
Nafta v Česku se v sobotu průměrně celorepublikově prodávala za 38,01 Kč/l. Hranici 38 korun za litr překročila poprvé od května 2024, vyplývá z dnes zveřejněných dat společnosti CCS. O týden dříve, 28. února, se nafta podle stejné statistiky prodávala za 33,10 Kč/l. Za týden tak podražila o pět korun za litr, neboli o bezmála 15 procent. Benzin se včera prodával za 35,92 Kč/l, tedy o necelých sedm procent dráže než o týden dříve. Benzín je tak nejdražší od března 2025.
