V nizozemských parlamentních volbách zvítězila s velkým náskokem krajně pravicová populistická Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, která získala 23,5 procenta hlasů. Ukázaly to výsledky hlasování po sečtení 97,9 procenta všech spočtených hlasů.
Argentinci si v prvním kole nového prezidenta nevybrali. Nyní je čeká nezáviděníhodné dilema. Dotáhne radikál, který se nebrání legalizaci obchodu s tělesnými orgány, až do funkce hlavy státu? Nebo budou pokračovat už tolikrát zdiskreditovaní perónisté?
Říká se, že volby jsou esencí demokracie, její oslavou. Ale platí to ještě dnes? Neutěšujeme se tímto klišé o svátku demokracie? Jak to naše demokratické volební divadlo provozujeme? Kde je nějaké skutečné skládání účtů a odpovědností za chyby a minulé kroky? Nepíšu filipiku proti volbám, právě naopak. Jen chci ukázat pár aspektů hry, kterou sledujeme ve všech demokratických zemích, v každých významnějších volbách.
Nedělní volby do polského Sejmu vyhrála se ziskem 35,38 procenta hlasů vládnoucí konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS). Druhá je s odstupem necelých pěti procentních bodů proevropská Občanská koalice (KO). Do dolní komory polského parlamentu se dostalo pět politických uskupení. Současná opozice podle serveru Onet.pl získala nadpoloviční většinu poslaneckých mandátů.
Polský zlotý dnes výrazně posiluje, proti euru i proti koruně, neboť mezinárodní investoři jsou si jistější volebním triumfem polských prounijních stran. Čechům to ovšem zdražuje nákupy v Polsku, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Polská proevropská opozice má podle odhadů výsledků nedělních voleb do Sejmu, dolní komory parlamentu, šanci sestavit vládu. Nejsilnější stranou sice zůstává národně-konzervativní Právo a spravedlnost (PiS), na většinu potřebnou pro sestavení vlády však zřejmě nedosáhne. Účast ve volbách byla nejvyšší od pádu komunismu v roce 1989, uvedla státní volební komise.
Přestože průzkumy předpovídají volební vítězství v Polsku vládnoucímu Právu a spravedlnosti, má opozice v čele s navrátilcem Donaldem Tuskem slušnou šanci národně-konzervativní vládu po osmi letech vystřídat a nasměrovat zemi "prozápadně".
Pohonné hmoty v Polsku jsou stále dramaticky levnější než ty v Česku. Rozdíl činí v případě benzínu průměrně 7,70 koruny za litr, v případě nafty dokonce 7,80 koruny za litr. Vyplývá to z dat, která včera zveřejnila Evropská komise. Jedná se o průměry, resp. rozdíly průměrů, vždy za celou zemi; například v pohraničí se ceny od těch průměrných mohou i poměrně výrazně lišit.
V neděli Polsko rozhodne, jestli chce po osmi letech dál stejnou konzervativní vládu, anebo chce změnu s širší liberálnější koalicí stran. Polsko balancuje mezi rolí rychle se rozvíjející sebevědomé regionální velmoci s celoevropskou ambicí a bigotní, kulturně a sociálně hluboce rozdělenou zemí, které všichni celou historii ubližují a ona si léčí své mindráky. Pro Česko jsou to významné volby u sousedů, pokud zase uspěje divnáček Kaczyński, tak už ve střední Evropě bude chybět do party Orbánovi a Ficovi jen návrat Babiše.
Směr-Sociální demokracie (Směr-SD), Hlas-SD a Slovenská národní strana (SNS) se dohodly, že vytvoří novou slovenskou vládu. Podpoří kandidáta Směru-SD na premiéra a kandidáta Hlasu-SD na předsedu parlamentu. Hlas-SD obsadí sedm ministerstev, Směr-SD šest a SNS tři. Vyplývá to z memoranda, které v Bratislavě podepsali předsedové trojice stran Robert Fico, Peter Pellegrini a Andrej Danko.
Deset dnů od parlamentních voleb na Slovensku se rýsuje vznik vládní koalice složené z vítězné strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica, z Hlasu-sociální demokracie (Hlas-SD) a z nacionalistické Slovenské národní strany (SNS).
