Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ztrácí čtyři významné vedoucí představitele, kteří jsou úzce spjati s programem návratu astronautů na Měsíc, uvedla agentura Reuters, podle které to vrhá nejistotu na další podobu průzkumu vesmíru. Reuters poznamenal, že nový americký prezident Donald Trump a jeho blízký důvěrník Elon Musk, který stojí v čele soukromé vesmírné společnosti SpaceX, hovoří spíše o letu na Mars.
Rusko chce do roku 2030 vytvořit jádro své vesmírné stanice, první modul by na orbit měl být vynesen již v roce 2027. O časovém harmonogramu vzniku stanice informovala ruská vesmírná agentura Roskosmos.
Rusko minulý týden vypustilo družici, která podle amerických tajných služeb představuje zbraň schopnou kontrolovat či ničit jiné satelity. Obíhat bude poblíž amerického vládního satelitu, uvedla agentura Reuters s odvoláním na sdělení vesmírného velitelství Spojených států.
Dějiny Česka a Lucemburska se prolínají v dávných dobách, kdy na český trůn usedli panovníci z rodu Lucemburků. Mohly by se protnout i v dohledné budoucnosti a to nečekaným způsobem – vědci v obou zemích mají trumfy, kterými by mohli přispět ke hledání a těžbě nerostného bohatství v kosmu. Nejde o žádné sci-fi – rozvoj vesmírné ekonomiky se už dnes stává realitou, píše ve své analýze šéfeditor magazínu Moderní ekonomická diplomacie Jan Žižka.
Vesmírný dopravní systém Starship společnosti SpaceX ani napotřetí nedokončil zkušební let, když firma zhruba 50 minut po startu ztratila spojení s kosmickou lodí. Plavidlo, které chce SpaceX využít pro cesty na Měsíc či Mars, se sice dostalo do vesmíru a mnohem dál než při předchozích dvou pokusech, při opětovném návratu k Zemi ale bylo nakonec zničeno, uvedli komentátoři firmy v živém přenosu. Přesto během testovacího letu systém dosáhl několika klíčových úspěchů.
O první soukromé přistání na Měsíci se ve čtvrtek před půlnocí pokusí mise IM-1 americké společnosti Intuitive Machines. V případě, že se modulu podaří hladké přistání, se zároveň Spojené státy vrátí na Měsíc poprvé od roku 1972, kdy skončil program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).
Americké společnosti SpaceX a Intuitive Machines ve středu kvůli technickým potížím odložily start mise IM-1, která měla zamířit k Měsíci a přistát na něm s vědeckým nákladem. V případě úspěchu bude první komerční misí, které se to podaří. O nový start se pokusí ve čtvrtek ráno.
Start rakety Vulcan společného podniku amerických firem Boeing a Lockheed Martin tento týden ukázal vzestup nového rivala pro společnost SpaceX podnikatele Elona Muska. O tento milník dlouho usilovala americká vláda, která se snaží dosáhnout škály dodavatelů pro vysílání družic a dalšího nákladu do vesmíru, napsala agentura Reuters.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) o rok odložil mise Artemis II a Artemis III, které měly s posádkou zamířit k Měsíci, respektive na něm poprvé od konce programu Apollo v roce 1972 přistát. Informoval o tom šéf úřadu Bill Nelson.
Měsíc je o zhruba 40 milionů let starší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to mezinárodní tým vědců, který prozkoumal krystaly z lunárního prachu přivezeného na Zemi misí Apollo 17 v roce 1972 - zatím z posledního kosmického letu, během kterého člověk vstoupil na povrch naší přirozené družice.
Jde o jeden z nejpamátnějších výjevů kosmické éry letů Apollo - osamělá, mělká stopa obtisknutá do šedivé, prašné půdy lunárního povrchu. Několik podélných pruhů, které vytvořila podrážka boty amerického astronauta Buzze Aldrina. Jedna z prvních stop, které kdy člověk zanechal na jiném světě, je dodnes nezapomenutelným symbolem lidského úsilí, píše server BBC.
Prezident Petr Pavel na návrh ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) jmenoval 15 nových soudců a také předsedkyni Krajského soudu v Ostravě. Stala se jí dosavadní místopředsedkyně této instituce Daniela Teterová, sedmiletý mandát jí začne od 1. srpna. V dřívějších jmenovacích etapách soudců obvykle figurovalo 50 i více jmen, Tejc však po svém nástupu do úřadu avizoval, že počet kandidátů sníží.
Digitální a informační agentura a ministerstvo vnitra plánují na 13. srpna veřejný zátěžový test aplikace eDoklady před podzimními komunálními volbami. Do testování chtějí zapojit několik desítek tisíc dobrovolníků. DIA to uvedla v tiskové zprávě. Loni při sněmovních volbách systém eDokladů kolaboval.
Hasiči odpoledne ukončili zásah u výškové budovy v bývalém baťovském areálu v centru Zlína. Na facebooku to uvedla mluvčí hasičů Lucie Javoříková. Objekt začal hořet 9. července, hasiči požár zlikvidovali po téměř dvou týdnech minulý týden ve středu.
Turecké bojové letouny F-16 budou od srpna do listopadu střežit vzdušný prostor nad pobaltskými státy. Zúčastní se totiž mise NATO Baltic Air Police, napsala turecká agentura Anadolu. Na estonské základně v Amari bude umístěno pět strojů, doprovázet je bude osm desítek tureckých vojáků.
Výrobce luxusních sportovních vozů Porsche do roku 2035 zruší v okolí německého Stuttgartu dalších 5000 pracovních míst. Pozice zaniknou v hlavním závodě Stuttgart-Zuffenhausen a ve vývojovém centru ve Weissachu.
Skupina Sokolovská uhelná v loňském roce skončila v celkové ztrátě 125 milionů korun, v roce 2024 byla ztráta 2,1 miliardy korun. Zisk před zdaněním, úroky a odpisy (EBITDA) se ale dostal do kladných čísel, a to na 490 milionů korun, v roce 2024 byl tento údaj minus 1,4 miliardy korun. Tržby se pak meziročně zvýšily z 5,3 na 5,7 miliardy korun.
Vláda schválila vymezení takzvaných akceleračních zón pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie ve výrazně menším rozsahu, než předpokládal původní plán připravený minulou vládou. Kabinet omezil rozsah území určeného pro možné zrychlené povolování větrných elektráren na zhruba 11 procent původně navržené plochy, řekl na tiskové konferenci po jednání ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
Novým německým ministrem dopravy bude poslanec Křesťanskodemokratické unie (CDU) Steffen Bilger. Oznámil to mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Kancléř Friedrich Merz minulý týden představil změny na některých ministerských postech, očekávané odvolání dosavadního ministra dopravy Patricka Schniedera ale neoznámil.
Mlékárna Olma loni snížila čistý zisk o 35 procent na 117,7 milionu korun z 181,4 milionu korun v roce 2024. Její tržby naopak meziročně vzrostly o 8,5 procenta na 4,888 miliardy korun, což je nejvyšší hodnota v historii mlékárny. Zisk Olmy loni klesl druhý rok po sobě. V roce 2024 se jeho hodnota snížila o třetinu na 181,4 milionu korun z rekordních 282,3 milionu korun v roce 2023. Údaje jsou z výroční zprávy Olmy, která patří do skupiny Agrofert.
Firmy s deseti a více zaměstnanci na českém trhu letos za nástroje umělé inteligence (AI) letos zaplatí okolo půl miliardy korun. V příštím roce by to mohlo být mezi jednou a dvěma miliardami. Mezi lety 2024 a 2025 se výdaje za AI služby téměř zečtyřnásobily a jen za první pololetí roku 2026 firmy utratily za AI více než za celý předchozí rok.
